Olga Sommerová: Jitka Molavcová je skromná tak, až je přeskromná
0 jsk 21.4.2023Jitka Molavcová je pro diváky nejen Žofií Melicharovou, ale i zpěvačkou, saxofonistkou, herečkou z Malého televizního kabaretu nebo hlasem animovaných pohádkových hrdinů Káti a Škubánka. O své kariéře i životě za divadelní oponou otevřeně vypráví režisérce Olze Sommerové v dokumentu Klaunka.
Premiéru bude mít na ČT1 v sobotu 22. dubna od 21.20 hodin. Olga Sommrová odpověděla na několik otázek.
Soňa Červená, Jiří Suchý, Michael Kocáb a nejnověji Jitka Molavcová, to jsou čtyři výrazné osobnosti české kultury, kterým jste v posledních šesti letech věnovala samostatné dokumentární portréty. Podle čeho si vybíráte umělce, se kterými chcete natáčet?
Film Klaunka o Jitce Molavcové vznikl i proto, že jsem v roce 2019 natáčela dokument o Jiřím Suchém. S Jitkou jsme se už znaly, ale tehdy jsme se víc sblížily. A pak přišla kreativní producentka Alena Müllerová s nápadem, aby o Jitce vznikl samostatný portrét. Řekla jsem si, že ji vlastně znám jenom z jeviště jako výbornou zpěvačku a herečku a když se s ní setkám osobně, třeba v divadelní šatně, tak se o ní moc nedozvím. Mimo jeviště je zdrženlivá, a tak mě zajímalo, kdo je vlastně Jitka Molavcová. Říká, že na jevišti je schopná se zabít. Ale soukromí si střeží.
To pro vás musela být výzva…
Myslím, že se mi povedlo představit Jitku, jak ji diváci neznají. Možná i proto, že jsme stejná generace, že jsme se spřátelily.
Název Klaunka jste pro dokument o Jitce Molavcové vybrala proto, že ji sama vnímáte hlavně jako představitelku komických rolí?
Ano, tak jsem ji vnímala. Ale díky tomu, že jsem získala její důvěru a byla před kamerou nebývale otevřená, není to jenom film o ženě, která má pozoruhodný dar herecké komiky. Když dokument viděl Jiří Suchý, zavolal mi a ptal se, proč Klaunka, když v něm zase tolik srandy není. Ale já tím názvem odkazuju i na reakce mnoha osobností, které se o Jitce v minulosti obdivně vyjádřily. Třeba Bohumil Hrabal napsal, že Jitka Molavcová je vlastně tulákem Charliem převlečeným za dámu a že v Semaforu máme herečku, komičku a zpěvačku, jakou nám může závidět každé divadlo evropské úrovně.
Václav Havel se vyznal, že ji má odvždycky rád nejen proto, že je šarmantní a profesionální, ale zároveň, a možná i proto, že je inteligentní, hezká a má smysl pro srandu. Výtvarník Adolf Born řekl, že její postava intelektuálního hudebního klauna nemá na naší divadelní scéně obdoby. Takže ten název se zdá být přesný. A poslední citát je od režiséra Jiřího Menzela: Jitka je zvenčí stejně jako zevnitř člověkem v každém slova smyslu čisťounký. Ona je opravdu svým charakterem tím nejčistším člověkem, jakého jsem kdy poznala.
Je i pro vás Jitka Molavcová především slečnou Melicharovou?
Víte, že jsem se Žofií Melicharovou měla zpočátku velký problém? Kdysi dávno, když jsem Jitku viděla v té roli poprvé, nechápala jsem, proč Jiří Suchý udělal šmudlu z tak krásné ženy. Proč musela nosit staré okopané boty, tlusté punčochy a nevzhlednou zástěru. Pochopila jsem to, až když jsem se od Jiřího dozvěděla, že ve Finsku po představení Vetešníka přirovnali Jitku v novinách ke slavné Giuliettě Masině z Felliniho filmu Silnice. A tak jsem ve filmu vytvořila scénu o Jitce a Giuliettě.
Co vy dvě máte společného?
Obě třeba milujeme Bedřicha Smetanu. Fatálně. I proto je v dokumentu scéna z Jitčiny návštěvy Smetanova rodného bytu v Litomyšli. Ona tam říká: Bedřich Smetana se narodil v březnu ve znamení Ryb. I já se narodila v březnu ve znamení Ryb. Smetana se narodil v pivovaru. I já se narodila v pivovaru. Tatínek Bedřicha Smetany František byl správcem pivovaru. I můj tatínek František byl správcem pivovaru.
A když už jsme byly v Litomyšli, tak jsme natáčely také ve sklepení zámku, kde je umístěno Srdce pro Václava Havla, které vzniklo ze svíček, které lidé zapalovali při jeho odchodu.
Co je tím nejvýraznějším zážitkem, který si diváci mohou odnést, když se podívají na váš film Klaunka?
Že člověk, který má takový dar umění, úžasné pěvecké a herecké schopnosti, je současně neuvěřitelně skromný. Jitka je skromná tak, až je přeskromná. Taky jsem ji na to občas upozorňovala. Být skromný ve vztahu ke kariéře je obdivuhodné, ale být příliš skromnou v osobním životě, to už tak dobré není. Ale s tím už se nedá nic dělat. Jak říkal Jiří Menzel: Jitka je čisťounká zvenku i zevnitř.
(foto: Irena Zlámalová)