ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 15377 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Jananas: Holt došlo i na hold

0 Redakce 17.10.2016

To samo, tak se jmenuje nové album kapely Jananas. Fanoušci na ně čekali šest let. Skupina je představila na křtech v pražské Malostranské besedě 5. a 6. října. To samo je veselé album plné vážných témat. V podobném duchu se neslo i povídání nad ním s protagonisty Jananasu, zpěvačkou Janou Infeldovou a kytaristou Jendou Vávrou.

V písni The best of Jananas zpíváte, že jste kapela, která chce změnit svět. Jak?

Jana: Ta píseň je naším výrazem pobavení a  obdivu nad kapelami, které někdo založí, protože chce změnit svět a ve výsledku se změní pouze sám, a to na stroj pro přijímání honorářů a tantiém.

Jenda: To my, když se nás producent ptal, proč by měl tu desku s námi točit, v rámci výměny legrácek jsme mu dali celkem jasnou odpověď: Protože lidé naši hudbu potřebují. On byl tou odpovědí úplně odzbrojen a v podstatě přinucen to album s námi udělat. A jeho svět se tímto natáčením tedy rozhodně změnil. Třeba se změní i pro posluchače.

Takže pro posluchače bude po poslechu desky svět jiný. Možná radostnější?

Jana: Ti lidé čekali na tu desku šest let a věřím, že je trošku rozveselí. Už jen ten fakt, že se kapela během té doby nerozpadla, je dostatečným důvodem k radosti.

Po minulé dece jste změnili producenta, a říkáte, že spolupráce s ním byla zásadní.

Jenda: Bez dcerky neodejdu, bez producenta netočím! V momentě, kdy nemáme někoho, s kým se o věci můžeme bavit a kdo do toho něco vnese, si můžeme album natočit doma v obýváku. Spousta lidí to tak dělá, ale pro nás je důležitý ten samotný proces kvasu, oponování jeden druhému a snaha dobrat se výsledku. Potřebujeme to takzvané třetí ucho, kterému věříme. Přeci jenom – když jste autorem a zároveň interpretem, nemusíte mít ten správný odstup.

Na albu jsou zajímaví hosté. Kde jste k nim přišli?

Jana: Třeba Bennewitzovo kvarteto, které hostuje v písničce Antonín Sova, jsme si vysloveně přáli. Už dlouho jsme měli touhu udělat nějakou píseň s kvartetem a na Bennewitzovce jsme si mysleli už delší dobu. No a k dalším spolupracím došlo víceméně improvizovaně ve studiu Sono.

Jenda:  Improvizovaně a velmi náhodně. Sono má v jedné budově dvě studia, ve kterých paralelně natáčí. My jsme natáčeli v horním studiu, ale v dolním studiu se mezitím natáčela spousta dalších desek, které, na rozdíl od té naší, vyšly mnohem dřív. To je ale jiný příběh. Postupem času tito opravdoví muzikanti z dolního studia zjišťovali, že v horním studiu je větší zábava, přišli si to poslechnout a v momentě, kdy pochopili, že už nikdy s nikým jiným než s námi natáčet nechtějí, jsme je čapli. Tak nám třeba Peter Binder nahrál skvělou westernovou kytaru do písně The best od Jananas. A něco nám nahrál i kontrabasista Rasťo Uhrík. Tedy – on se tam u nás většinu času jen poflakoval a koukal, ale pak za půl hodiny nahrál skvělé kontrabasové linky do dvou písní.

Ve svých písničkách vtipně pracujete s češtinou, přitom se občas odkazujete k velikánům české literatury a poezie. I na nové desce. Ta deska je vlastně takový hold české literatuře…

Jana: To je přesné. Sami rádi čteme, protože už umíme číst. Takže holt došlo i na hold.

(foto: David Konečný)

Tagged with: ,

Komentáře