ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 6280 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Soundtrack na podzim

0 Redakce 20.11.2009

V každém ročním období je možné najít si dost důvodů k depresi, na podzim se to ale tak nějak všeobecně očekává. Mračna se stahují, dny se krátí, lidé na ulicích se pomalu zahalují do svých (pod)zimních skafandrů a pro nachlazení jeden na druhého kašlou. Podzim ale zároveň přináší nové barevné odstíny, ranní mlhy a melancholické nálady, které nemusí být vždycky na škodu. Tomu, kdo si užívá přemítavou podzimní atmosféru, možná přijde vhod náš soundtrack na podzim.

1. U2 – October

October je druhé album U2 z roku 1981 a zároveň stejnojmenná píseň. Po sebevědomém debutu Boy se U2 snad až příliš snažili překročit vlastní stín, což se jim nevyplatilo. Deska se považuje za jednu ze slabších položek v diskografii irských věrozvěstů. Bono neudržel na uzdě svá náboženská a politická prohlášení a hudba se pokouší být stejně pompézní. Výsledkem je stylově i lyricky roztříštěná deska. Ta však nevznikala za lehkých podmínek. V červenci roku 1981, těsně před nástupem do studia, někdo Bonovi ukradl tašku s texty. Ty pak vznikaly doslova na koleně, mnohdy dokonce improvizovaně. Po zvukové stránce bylo změnou zařazení piána jako jednoho z hlavních nástrojů (hlavně ve skladbách I Fall Down, Stranger In a Strange Land a October). Snad nejvýraznějším odklonem od charakteristického zvuku U2 je právě titulní, klidná a téměř instrumentální píseň. Jako jediná z alba se dostala na kompilaci The Best of 1980-1990, ovšem pouze v podobě skrytého tracku.

2. Manic Street Preachers – Autumn Song

Skladba pochází z předposlední desky velšských levičáků. Album Send Away the Tigers spatřilo světlo světa v květnu roku 2007 poté, co si zpěvák a kytarista James Dean Bradfield a textař a basák Nicky Wire odskočili natočit své sólové nahrávky. Tenhle individuální očistný proces kapele prospěl. Po určité stagnaci, která „Manics“ provázela na předchozích dvou deskách (Know Your Enemy a Lifeblood), se vrátili k hutnému kytarovému rocku. Jsou tu pořád patrné smyčce a klávesy, strunné nástroje ale vždy tvrdí muziku. Nikdy však na úkor melodií, které jsou po delší době zase mimořádně silné. Sami členové kapely stručně a výstižně definují album jako mix desek Generation Terrorists a Everything Must Go. Autumn Song je sedmou písní na albu a druhým singlem. Obrazová forma singlu i desky pochází z fotografické knihy Valerie Philips nazvané Monika Monster Future First Woman On Mars. K písni se natočila dvě videa. S verzí určenou pro televizi, která vypadá jako film pro teenagery, nebyla kapela spokojena. Fotografka Valerie Philips proto natočila alternativní verzi, v níž „zpívají“ dívky z obalu desky.

3. Joseph Kosma – Autumn Leaves

Jednou z nejznámějších popových a jazzových standard je pomalá, zasněná, vskutku podzimní balada Autumn Leaves. Její autor Joseph Kosma se narodil roku 1905 v maďarské Budapešti, kde vystudoval konzervatoř. Po stipendijním působení v berlínské opeře se roku 1933 natrvalo usídlil v Paříži, kde skládal filmovou hudbu (například pro dnes už klasické filmy Jeana Renoira). Ani jeho nejznámější píseň (ve francouzském originále nazvaná Les feuilles mortes) to nikdy neměla k filmu daleko. Vznikla v roce 1945 a slova k ní napsal filmový scénárista Jacques Prévert. Jako první ji zazpíval Yves Montand ve filmu Les Portes de la nuit (1946) a od té doby byla nahrána nesčetněkrát. Anglickou verzi napsal Johnny Mercer, v roce 1950 nazpívala obě verze Edith Piaf. V roce 1956 dokonce v USA vznikl film Autumn Leaves, pro který skladbu nazpíval Nat King Cole. O dva roky později se o nejznámější instrumentální verzi postaral jazzman Cannonball Adderley na albu Somethin´ Else. V jeho kvintetu zahrál Kosmovu melodii mladý trumpetista Miles Davis.

4. The Kinks – Autumn Almanac

V tom nejlepším slova smyslu utahaná píseň Autumn Almanac od The Kinks spolehlivě evokuje podzimní zpomalenou atmosféru. Jedna z nejvlivnějších britských kapel šedesátých let (hrdě stojící po boku Beatles, Rolling Stones nebo The Who, i když trochu v jejich stínu) se v druhé polovině šedesátých let pomalu odvracela od rock´n´rollových kořenů a hledala inspiraci v žánrech jako folk a country. Energii You Really Got Me začal frontman Ray Davies postupně sublimovat do nostalgičtějších písní jako Sunny Afternoon, Waterloo Sunset nebo právě Autumn Almanac. Skladba se objevila na eponymním dvojalbu, kterému fanoušci neoficiálně říkají černé (minimalistický obal je po vzoru Beatles celý černý se zlatým nápisem „The Kinks“). V chronologickém pořadí obsahuje singly a B-strany z období 1964 – 1968.

5. Beck – Guess I´m Doing Fine

Své folkové  sklony naznačil Beck už na desce Mutations. Naplno je však rozvinul až na albu Sea Change (2002), kde se naplno rozvinul jeho talent napsat písničku pro kytaru a jeden ospalý hlas. O elektronické ruchy nebo majestátné smyčce tu sice není nouze, vždy ale ku prospěchu věci. Beck tu navázal na tradici amerických psychedelických písničkářů 60. a 70. let (srovnání s čtveřicí Crosby, Stills, Nash & Young nebo s Joni Mitchell se nabízí). Beckovy skladatelské schopnosti jsou tu na vrcholu a celá deska drží pevně pohromadě také díky citlivé producentské práci Nigela Godriche. Výsledkem je čistá (podle samotného Becka „rozchodová“) melancholie. Dokonalý soundtrack na podzim a zároveň nejlepší Beckovo album.

MARTIN VEJVODA