ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 25168 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Nasycen: Lidé se k sobě chovají stejně hezky i stejně hnusně

0 jsk 28.1.2014

První album skupiny Nasycen, jež přišla na svět už v roce 1987, se objevilo v roce 1990. Završilo období, kdy se pražská poprocková kapela na scéně silně nadýchla. V roce 1991 se ale cesty tehdejších členů rozešly a každý se věnoval jiným aktivitám, ať už hudebním či mimohudebním.

V roce 2011, po dvaceti letech, se Nasycen sešel podruhé. Toto období zatím završuje eponymní album. I na něm jsou silné melodie a výrazné texty. Na otázky odpovídá zpěvák, klávesista a skladatel Raven.

Bylo jednodušší – s ohledem na dobu – psát texty v osmdesátých letech, nebo nyní?

Myslím si, že je to stejné. Nemohu to ale posuzovat jenom s pohledu jednoduchosti. Musím brát v potaz i fakt, že na konci osmdesátých let mi bylo o pětadvacet roků méně, což je pro přístup k věci možná podstatnější než změna režimu nebo nálad ve společnosti. Základním tématem textů je láska, ať už v jakékoli podobě. Vždycky to tak bylo, je a bude. Lidé se k sobě chovají neustále stejným způsobem, stejně hezky i stejně hnusně. Změnil jsem se ale nepochybně já, protože jsem zestárnul a na spoustu věcí hledím jinak.

V čem ta změna je?

Na začátku devadesátých let jsem uspořádal na Václavském náměstí v Praze koncert pod názvem Beznaděj. Bez ohledu na pozitivní změnu ve společnosti jsem hrál své depresivní písničky a tvářil se neuvěřitelně smutně. Nikde pro mě nebylo světýlko na konci tunelu, všechno bylo depresivní a temné. Během dalších let jsem se snad posunul k tomu, že se do písniček snažím vložit vzácné koření, kterému se říká naděje. Jestliže je z nich cítit, tak zaplaťpánbůh za to. V tomto směru se to změnilo určitě.

Nejslavnější písničkou Nasycenu je asi Být slepý. Je na debutovém albu Provazochodci a rozhodli jste se ji nahrát i na novou desku. Co pro vás znamená?

Myslím si, že charakterizovala první období Nasycenu, a jestli se to tak dá říct, bylo to náš největší hit. Za sebe jsem však měl jiné favority, měl jsem pocit, že máme v repertoáru smysluplnější a výraznější písně. Marná sláva, s náladou posluchačů se potkala Být slepý, což znamená, že v ní něco asi je. Je v ní určité uvolnění i duch doby, kdy vznikala naše první deska. Později dostala ještě několik dalších podob a tu poslední na nové desce. Když jsme ji dotočili, slavnostně jsme si slíbili, že jsme se ve studiu této skladbě věnovali naposledy.

Věděli jste, v čem chcete Nasycen v druhé etapě zmodernizovat?

Nic konkrétního jsme si nevytkli. Jistě jsme si řekli, že by naše muzika měla znít současněji, jenomže já mám pocit, že z hudby, která dnes kolem mě je, neslyším a necítím žádný současný trend. Přijde mi, že se nic takového nekoná. Trochu to na mě působí, jako by se progresivní úloha rockové muziky definitivně vyčerpala někdy v polovině devadesátých let, v době vrcholné éry grunge. Od té doby pro mě žánrově nepřináší nic pozoruhodného. Musím ale přiznat, že na rozdíl od svých spoluhráčů v kapele nejsem typ vášnivého posluchače všeho nového. Osobnostní, nebo chcete-li generační propojení v naší kapele je snad tedy to, co dává naší hudbě potřebné napětí a dobový zvuk.

Platí to i pro texty?

Rádi bychom, aby v nich byly příběhy, které hudba nese. Pro mě jako textaře je to zásadní, ačkoliv slovo příběh je poněkud eufemistický výraz. Ne vždy jde vysloveně o epickou záležitost. Snažíme se, aby naše písničky žily, aby někam směřovaly a posluchač měl chuť si popřemýšlet o tom, jestli mají s jeho životem něco společného nebo mu něco říkají. Rozhodně nechceme nikoho vychovávat. Jde nám o to, aby skladby dávaly smysl a nesly sdělení.

Tagy: ,