ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 7847 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

K čemu vlastně máme hudbu?

0 Rémy Martin 15.2.2015

Před nedávnem jsem se zúčastnil diskuze na téma, jak a pokud vůbec lze v současné hudební spleti rozpoznat kvalitní hudbu? To je bezpochyby otázka zajímavá, ale také velmi důležitá. Jednoznačná odpověď na ni ale bohužel neexistuje. Ona ostatně neexistuje ani spolehlivá definice hudby samotné. Například ve výkladovém slovníku se dočteme, že „hudba je umění vyjadřované tóny uskutečňujícími se v časovém průběhu“. Řeklo vám to snad něco konkrétního?
Nabídnu vám proto vlastní pohled, který jsem si odnesl i na základě účasti ve výše uvedené diskuzi. Podstatou všeho je energie, resp. soulad energií vnitřních a vnějších, dále harmonie a správné užití hudby.
I moderní věda konečně začíná chápat fakt, že podstatou veškeré naší reality je energie. Její charakteristickou vlastností je cyklický pohyb a osciluje-li kolem sebe vícero soustav, vytvářejí kmitočty, jež se mohou nacházet buď v harmonickém nebo disharmonickém vztahu. A ten snadno rozeznáme nasloucháním. Ano pouhým nasloucháním můžeme rozpoznat skutečný stav věcí, například o našem zdravotním stavu, ale i o společnosti. To dobře věděli již staří Číňané, kteří považovali hudbu za prazáklad veškeré naší existence. Například čínský císař Šun (žil ve 2. stol. před naším letopočtem) vysílal své posly, aby studovali písně mezi lidem, to, jakou hudbu provozují a zda je v souladu s jejich okolím, tj. přírodou. A teprve na základě těchto zjištění usuzoval na stav společnosti! Hudba se ve staré Číně používala i v tradičním lékařství. Její působení na člověka a na společnost bylo v Číně zkrátka bráno vážně.
V Evropě to byl učenec Pythagoras, který jako první objevil, že hudbu lze vyjádřit čísly a matematickými vztahy, které jsou srovnatelné s ostatními poměry ve vesmíru. Jeho objevy v oblasti ladění nástrojů jsou stále platné a jeho modely tónových soustav nám umožňují pochopit podstatu harmonie.
Vždyť náš organismus je vlastně hudební kompozice s mnoha bohatými a neustále se měnícími rytmy a frekvencemi. I z toho důvodu lékař stetoskopem naslouchá hudbě našeho srdce, jeho tempu, rytmu a melodice, aby poznal, zda jsme v pořádku či nikoliv. Mimochodem srdce je vůbec nejspolehlivější metronom na světě, neboť tluče vždy tempem odpovídajícím potřebám organismu. Vždyť také barokní hudebníci se, ještě před vynálezem metronomu, řídili tepem srdce uvolněného a klidného člověka. V té době se evropská hudba ještě řídila přirozenými rytmy a frekvencemi. Nástroje byly laděné na akustické kvality daného prostoru a ne pod diktátem ladičky.
Ano, krása hudby spočívá v její přirozenosti, v jejím souladu s přírodou a tedy i s lidským organismem. Moc hudby krásně vyjádřil velký umělec Yehudi Menuhin, když napsal: „Hudba přináší řád v chaosu, neboť rytmus vnáší do protichůdnosti jednotu, melodie přetváří nesouvislosti v plynulost a harmonie dává nahodilostem řád pospolitosti. Je na každém z nás chránit si své potřeby, pečovat o své zdraví fyzické i mentální, tedy spoléhat na sebe a bránit se oné všeobjímající komerční indoktrinaci.“
Informací i následováníhodných vzorů máme dnes k dispozici víc než dost. Výběr hudby a také funkcí, ke kterým tu či onu hodláme použít, je jen na nás. V každém případě bychom ale neměli zapomínat na to, že i když hudba plní mnohé funkce, jejím nejvyšším posláním je vyjadřovat krásu. A hudební krása ve spojení s prémiovým koňakem je přece také o souladu a harmonii.
Vážení čtenáři, napište mi, prosím, na můj blog či FB profil, jak smýšlíte o hudbě a jak ji nejraději a nejčastěji používáte. Zajímá mne také, zda se s hudbou cítíte být v souladu.
Přeji vám o oktávu výraznější zážitky a jsem s pozdravem.
Váš Rémy Martin.

Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.

Každou sudou středu v 18:00 si vychutnejte pořad Vybrané tóny Rémy Martina na Rádiu Classic Praha.

Komentáře