ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 7775 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Votchi: Ať se děje cokoliv

0 Redakce 14.9.2009

16. září bude v pražském Lucerna Music Baru velká sláva. Pražská hardrocková kapela Votchi tam oslaví deset let existence a pozve si všechny členy, kteří jejími sestavami prošli. Současně projede repertoár od prvního demosnímku Dreaming z roku 2000 až do loňské třetí regulérní desky New Religion.

Kapela je běh na dlouhou trať,“ říká klávesista a služebně nejstarší člen Mirek Mužík. „Jsem přesvědčen, že ta naše postupuje, vyvíjí se a nikdy nestagnovala, což pro mě bylo vždy to nejdůležitější. Během těch deseti let kolem nás vylétly mraky kapel, ze kterých byly za dva měsíce hvězdy. Většina z nich se ale udržela tak půl roku, pak buď spadly, rozpadly se, anebo se jejich členové rozešli do jiných projektů. My ale jdeme pomaličku dál, ať se kolem děje cokoliv.

Nejsilnější byli po roce 2002, kdy vydali album Scary Woman. Toho se ujalo Rádio Beat, některé písně se dostaly do jeho denní rotace a v jistém čase se v éteru točily až šestkrát denně. Zafungovalo to, na Votchi tehdy chodilo mnoho diváků, dostali se do povědomí a na festivalech si vyzískali dobré časy. Na dům na Žižkově naproti klubu Matrix si pak pověsili transparent s internetovou adresou, což popularitě rovněž prospělo. Barák v Koněvově ulici získala rodina Mirka Mužíka v restituci.


Votchi
Když se dnes služebně nejstarší Mirek Mužík stal členem kapely, název už existoval. Přišel prý zřejmě od některého ze zakladatelů se záměrem psát jej tak, aby ho bylo možné číst stejně česky i anglicky. V podstatě šlo o to najít pseudomezinárodní slovo.


Přesto je třeba říci, že celosvětového návratu hard rocku a hudby šedesátých a sedmdesátých let nedokázali Votchi dostatečně využít, protože se na vlně – která postihla i Česko, leč v poměrně malé síle – nesvezli. Byla to nešikovnost? „Dalo by se to využít a myslím, že by se z toho dalo něco vytěžit ještě dnes. Máme ale problém s managementem. Dostat se k nějaké agentuře není těžké. Dá nás do nabídky, a když se někdo ozve, bude kšeft a ona si z něho vezme procenta. Nepodařilo se nám ale najít aktivní management, který by pracoval denně. Dnes se o kapelu starám jenom já, protože zájem o ni mezi velkými managementy není,“ přiznává Mužík. „Proč by braly skupinu, která má specifický okruh fanoušků a ještě zpívá v angličtině?

Jako by Mužíkovi chyběla sebedůvěra, kterou zastínila vytrvalost. Votchi jsou pohled na sedmdesátkový hard rock optikou dneška. Nejsou přehnaně moderní, ani zarputile archaičtí. Ctí styl, byť si nechávají prostor k osvěžením, a s ním i hudební rozkoš. Co totiž téhle kapele nikdo neupře je muzikantská a aranžérská vyzrálost. Možná to s ní někdy přehnala na úkor přehlednosti písničky, v každém případě to ale bylo proto, že se v tomto ohledu skutečně má čím chlubit.

Řekl bych, že postupem času se naše muzika odklání od hard rocku k progresivnější tvorbě. Je v ní znát vliv Dream Theater, Yes a podobně. Zpěv Petra Kutheila, který s námi natáčel poslední album, mnoha lidem evokuje operní zpěv, což je proto, že on je skutečně školený jako operní a muzikálový vokalista. Někteří lidé nám říkají, že jdeme víc k mainstreamu, takže vývoj tu je a já myslím, že navíc máme tendence stále někam vybočovat,“ vysvětluje Mužík.

Nových písniček se ale jen tak nedočkáme. Kapela s nimi počká, protože z výročního koncertu hodlá vytěžit i nahrávku. „Je čas na živák. Po deseti letech je to tak akorát,“ uvažuje Mužík. „Nahrajeme ho v Lucerna Music Baru. Dáváme ale dohromady i nový materiál, ačkoliv musím říct, že to nejde tak rychle.

Votchi jsou:
Petr Kutheil – zpěv
Michal Hladůvka – kytara
Martin Smejkal – baskytara
Mirek Mužík – klávesy
Libor Barto – flétna
Tomáš Stloukal – bicí

 

JAROSLAV ŠPULÁK