Edith Piaf prý o svém životě lhala
0 jsk 27.8.2013Legendární francouzská zpěvačka Edith Piaf, vlastním jménem Edith Gassion (1915-1963), působí rozruch i dlouho po své smrti. Svět si přehrává její písničky, mnozí zpěváci je s úctou vkládají do svého repertoáru, v roce 2007 zazářil životopisný film Mome, La, který režisér Oliver Dahan částečně natáčel i v Praze, a lidé také s úctou hledí na těžký život, kterým se musela prokousávat.
Za pár týdnů však může být mýtus o silné a talentované osobnosti pobořen, protože v září vyjde ve Francii kniha, která některé věci staví do jiného světla, než v jakém byly dosud. Její autor Robert Belleret ji nazval Piaf: A French Myth (Piaf: Francouzský mýtus) a v některých pasážích usvědčuje zpěvačku ze lží, na kterých stavěla kus své slávy. Informaci o knize přinesl list The Sunday Times.
„Edith Piaf neznala ve lhaní hranic. Lhala o svém životě a lhala i o svém narození,“ tvrdí Belleret.
V knize píše, že zpěvačka lhala například o slepotě, kterou údajně trpěla mezi třetím a sedmým rokem svého života. Zrak se jí prý vrátil poté, když se modlila ke svaté Tereze z Lisieux. „Ve skutečnosti nikdy nebyla nevidomá. Jediná choroba, kterou jako dítě trpěla, byla několikatýdenní viróza,“ říká autor knihy.
Svá tvrzením opírá o dokumenty, které při přípravě na sepsání knihy dohledal a prostudoval. Měl prý k dispozici také sto deset dopisů, které zpěvačka napsala svým přátelům a důvěrníkům.
V knize se vysmál rovněž historce o tom, že Edith Piaf měla během druhé světové války pomoci v útěku dvěma stům francouzským vězňů poté, když do Německa propašovala padělané dokumenty.
„Nehodlám posadit Edith Piaf na lavici obžalovaných, ale ta historka o záchraně vězňů je čirý výmysl, který ji pomohl vyhnout se různým podezřením a dotazům po válce. Počet zachráněných vězňů navíc podle jejího vyprávění neustále stoupal. Na začátku jich byl sto osmnáct, později sto čtyřicet sedm a nakonec dvě stě. Je ale přinejmenším zajímavé, že se nikdo ze zachráněných vězňů nerozhodl po válce zpěvačce poděkovat a nikdo z nich pro ni nenavrhl udělení nějakého řádu,“ vysvětluje Belleret. „A navíc, nezdá se vám, že vyrobit a dostat do zahraničí tolik padělaných dokumentů je nemožné?“
Belleret v knize s podivem hledí i na osobní život zpěvačky. Pozastavuje se především nad jejími vztahy, které dokázala vynášet do nebe a za nějaký čas zase zatracovat.
„Pokaždé, když potkala novou lásku, přesvědčovala celý svět, že je to muž na celý život. Nicméně měsíc nebo rok poté už ho nesnášela. Ví se, že mívala i dva až tři milence. Když se s některým z nich chtěla rozejít, začala ho obviňovat a provokovat, až se jí to podařilo,“ říká Belleret.
V knize také odhaduje, že zpěvačka měla během svého života asi padesát milenců, z toho třicet z uměleckého světa.