PRVNÍ DOJEM: Dream Theater přivezli hudbu pro pozorné
1 jsk 29.1.2014Dream Theater je od roku 1985 existující americká progresmetalová kapela, jež má v České republice početnou řadu příznivců. Není to žádná masovka, ale hudební fajnšmekři, pro které muzika není jenom souběhem tónů, rytmických přesností a melodií, tuhle partu milují. Od nepaměti jim totiž dokazuje, že rocková hudba je kujná hmota, se kterou lze v krátkém momentu učinit tolik aranžérských i rytmických extravagancí, až z toho přechází zrak i sluch.
S touto filozofií, možná jen jednoznačněji řečeno, tvoří pětice Dream Theater skvělé kompozice už od roku 1989, kdy vyšla jejich debutová deska When Dream And Day Unite. Loni tak činili i na své dvanácté studiové nahrávce, kterou nazvali stejně jako svou kapelu, snad proto, že potvrzuje vstup do nové etapy.
Dream Theater totiž po vydání alba Black Clouds & Silver Linings (2009) opustil bubeník Mike Portnoy, génius nevídaných kvalit, a nahradil jej neméně talentovaný Mike Mangini. Dream Theater je druhá deska, kterou s kapelou nahrál, a z jejího poslechu je evidentní, že filozofii formace pochopil, přijal a přirozeně podpořil, což zrovna v případě Dream Theater není jednoduchá věc pro muzikanty, kteří se náhodou namanou.
A tak tedy američtí rockeři přijeli ve středu večer do pražské Tipsport Areny propagovat své poslední album a k tomu přidali několik kousků, které dláždí jejich historii. Od první chvíle bylo jasné, kdo se s kým sešel. Na pódiu stálo pět osobností, z nichž každá je ve svém oboru nesporně extratřídou, a pod pódiem na pět tisíc diváků, kteří přijeli poslouchat propracovanou muziku.
Ta se posouvá na pomyslné kolejnici od progresivního rocku k progresivnímu metalu, přijímá vlivy space rocku a ještě se tře o prvky ryze alternativní. Dream Theater zahráli i s přídavkem osmnáct kompozic. Předvedli je poctivě a čestně, originálním verzím se nevzdálili, a tak byla možná jen škoda, že se ve zvukové masáži trochu ztrácel zpěv Jamese LaBrieho i baskytara Johna Myunga.
Přesto byl tříhodinový koncert balzámem na posluchačovu duši.