ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 28255 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Iron Maiden putují zpět v čase a vracejí se do Prahy

0 Redakce 3.8.2008

Za svou déle než třicetiletou historii se Iron Maiden změnili v skutečnou ikonu heavy metalu. Po Led Zeppelin, Black Sabbath a Judas Priest se v druhé polovině sedmdesátých let odvážně vrhli do rozjetého vlaku, coby zástupci druhé vlny invaze britského tvrdého rocku do světa. Svým osobitým, zcela nezaměnitelným stylem se zařadili mezi průkopníky NWOBHM – ještě v době, kdy undergroundu kraloval punk.
Dál své pozice upevňovali invenčním přístupem k vlastní hudbě. Stali se jednou z komerčně nejúspěšnějších metalových formací všech dob (statistiky mluví o prodaných osmdesáti až sto milionech nosičů jejich studiových a koncertních desek, VHS a DVD vydání, i box-setů). Získali si respekt mezi muzikanty z řad svých vrstevníků a zanechali odkaz, ke kterému se dnes hlásí další dvě generace metalových kapel.

Ambicím se meze nekladou

Iron Maiden jsou nejen živoucí legendou a jedněmi z mála klasiků NWOBHM, kteří dodnes působí na scéně. A už vůbec nejsou jen kapelou tatínků a strýčků dnešní mladé generace. Maiden jsou skupina, která v každé etapě své existence dokázala rozšířit řady svých příznivců o další generaci náctiletých, kteří jim zpravidla zůstali věrní i po dosažení zralosti. Návrat emblematického zpěváka Bruce Dickinsona do skupiny v roce 1999 a realizace tří desek Brave New World (2000), Dance Of Death (2003) a A Matter Of Life And Death (2006), kterými Iron Maiden opět dokázali svůj talent reflektovat dobu, aniž by se podrobovali přechodným módním trendům, způsobily další prudký nárůst fanouškovské základny – v konečném důsledku došlo k jejímu ztrojnásobení oproti počtu, ke kterému bychom dospěli před dvaceti lety. Muzikanti si mohou skutečně gratulovat, když se podívají do publika, a zjistí, že v něm převládají teenageři a lidé, kterým je něco málo přes dvacet let. Především pro ně, a pro ty, kteří v osmdesátých letech neměli šanci vidět kapelu živě, se Maiden rozhodli oživit svou až doposud nejmonumentálnější show z World Slavery Tour (1984-1985), neboli turné k albu Powerslave (1984). Vlastně… spíše se rozhodli ukázat světu, že mají na to, stvořit něco ještě monstróznějšího.

Výprava Somewhere Back In Time

1. února vystoupením v indické Bombaji odstartovali turné pod názvem Somewhere Back In Time s dvanácti tunami aparátů, dekor a pyrotechniky, jaké si v osmé dekádě ani nemohli dovolit. „Máme s sebou více pyrotechniky, než na kterékoliv z dřívějších show. Máme s sebou obrovské postavy Eddieho, které vycházejí na pódium,“ komentuje výbavu frontman Bruce Dickinson. Aby dostali k lidem show takových rozměrů a vyhnuli se přitom problémům s odbavováním na letištích i s váhovými omezeními, na turné si najali také speciální letoun, Boeing 757. Zapůjčila jim jej letecká společnost Astraeus, jejímž řadovým zaměstnancem se všestranně nadaný Dickinson (je také poměrně úspěšným spisovatelem, scenáristou a filmovým producentem – pozn. aut.) stal, poté co úspěšně složil zkoušky na pilota dopravních letadel. Skupina jej využívala hlavně během mimoevropských šňůr aktuálního turné, které si žádaly přesuny na větší vzdálenosti, a umožňovalo kapele postavit scénu a hrát každých 48 hodin, dostat se do míst, kde vůbec nikdy nehráli, anebo kde, jako v případě Austrálie, vystupovali naposledy před patnácti lety. Show na každé ze štací tak začíná už přistáním Ed Force One, opatřeného logem skupiny a zdobeného obrazem jejího maskota Eddieho. Aby senzací nebylo málo, občas z něj v uniformě kapitána vystoupí sám zpěvák, který se v pilotní kabině střídá se dvěma svými kolegy z firmy Astraeus… Až nakonec vše vyvrcholí samotným vystoupením, jehož návštěvnost se zpravidla pohybuje mezi třiceti a padesáti tisíci diváky.

Další život po smrti

Jak se zmiňuje Dickinson v různých rozhovorech, nápad „vdechnout nový život“ show, která se stala podkladem pro první koncertní (dvoj)album kapely Live After Death a její první, stejnojmenné VHS, se zrodil už před několika lety. Skupina ale vyčkávala na vhodnou dobu, aby toto její počínání zapadlo do kontextu sérií turné se skladbami ze starších desek, kterými v posledních letech překlenuje období mezi vydáváním nových alb a promo trasami k nim. Připomeňme si v této souvislosti, že před třemi roky se Iron Maiden vypravili na turné, v rámci kterého hráli pouze skladby ze svých prvních čtyř řadovek Iron Maiden (1980), Killers (1981),The Number Of The Beast (1982) a Piece Of Mind (1983) – mimochodem odstartovali jej zrovna vystoupením v pražské (tehdy ještě) T-Mobile Areně. Turné se vázalo k vydání prvního DVD ze série The Early Days, mapující začátky kapely a její dějiny kolem vydání prvních čtyř alb. A právě k jeho letošnímu pokračování logicky odkazuje i aktuální trasa. Jen kapela vše trochu zakamuflovala. DVD s pokračováním své historie vydala jako součást 2DVD s názvem Live After Death, které kromě již zmíněného původního koncertního záznamu, natočeného během jednoho ze čtyř po sobě následujících vystoupení kapely na Long Beach Arena v březnu 1985, nabízí také další dokumenty z World Slavery Tour: 1. materiál, který v roce 1985 vyšel na VHS nosiči pod názvem Behind The Iron Curtain a přináší rozhovory a záběry z pódia a ze zákulisí z vycestování muzikantů do Polska, Maďarska a Jugoslávie, kterým se Iron Maiden stali první „západní“ metalovou kapelou, která kdy hrála za Železnou oponou; 2. Rock in Rio ’85 s celým setem na prvním ročníku festivalu Rock in Rio, kde kapela hrála pro více než 250 000 fanoušků (v roli předskokanů Queen). Součástí jsou i nezbytná fotogalerie, obálky alb, programy turné, promo videoklipy a starší raritní video Ello Texas z roku 1983 s rozhovorem, koncertním záznamem a záběry ze zvukové zkoušky před vystoupením Iron Maiden v San Antoniu, které pořídil místní filmový štáb.

S mumií, kyborgem…

Samotnou show nakonec kapela koncipovala trochu jinak, než původní k albu Poweslave. Vesměs zachovala nezměněnou scénu, představující ve své podstatě trojrozměrnou variantu obálky k jmenovanému albu, inspirovanou egyptskými pyramidami. Z playlistu však zůstala stěží polovina. Koncerty stejně jako před 23 lety zahajuje nahrávka projevu Winstona Churchilla z britského parlamentu ze začátku 2. světové války, jakožto intro k písni Aces High a projekce válečných záznamů, které fanoušci dobře znají z videoklipu k této skladbě. Místo některých starších skladeb pak ale následuje materiál pozdějších alb Somewhere In Time (1986), Seventh Son Of A Seventh Son (1988) a Fear Of The Dark (1992) – s touto skutečností právě koresponduje i obsah výběrovky Somewhere Back in Time – The Best of: 1980 – 1989, kterou skupina letos vydala. Maiden také přibrali několik klíčových okamžiků ze show k Somewhere In Time. Vedle obrazu Eddieho v podobě egyptského faraona, se proto objevily ještě dvě jeho podobizny coby kyborga (z obálky alba z roku 1986). A pro dnes již třímetrového maskota se otevřel prostor pro dva „vejšlapy“: v podobě egyptské mumie, i jakožto již zmíněného kyborga. K radosti fanoušků ze setlistu z World Slavery Tour kapela zachovala téměř čtrnáctiminutovou epickou kompozici Rime Of The Ancient Mariner, která se tím své koncertní prezentace dočkala poprvé po více než dvaceti letech.

… a padesátkou na krku

Samozřejmě nejlepší na všem je, že muzikanti nesází jen na své velké jméno, ale stále „na sobě pracují“, uchovávají si nadšení pro hudbu, kterou hrají, a udržují se ve formě, díky které jsou i ve svých cca padesáti letech schopni bez problému zvládnout svá fyzicky dosti náročná vystoupení. Do jejich show se koncentruje energie zastiňující dokonce i vystoupení téměř o polovinu mladších kolegů, což si divák samozřejmě osobně nejlépe porovná na festivalech, kde Maiden hrají. Muzikanti plnými hrstmi čerpají ze svých dlouholetých zkušeností a úspěšně nacházejí rovnováhu mezi profesionalismem a čirým nadšením, které si dnes uchovávají díky delším přestávkám mezi jednotlivými částmi turné. Poté, co v polovině osmdesátých let World Slavery Tour se svými na tři sta koncerty v rámci necelých čtrnácti měsíců málem znamenalo konec kapely a narušilo rovnováhu v ní na dlouhá léta, dnes Iron Maiden dopřávají všemu potřebný čas. A s vizí na rok a půl dlouhou pauzu předtím, než se pustí do nahrávání svého dalšího studiového alba, snad ani nelze mít obavy z toho, že by muzikantům během show v Praze (8. srpna 2008 na stadionu SK Slavia), která bude jedna z posledních v rámci turné Somewhere Back In Time, chyběla energie a entusiasmus – zvlášť když frontman Bruce Dickinson plánuje pojmout vystoupení v českém hlavním městě jako druhý den oslav svých padesátin.

ZLATINA JEŘÁBKOVÁ