ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 15793 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Yang Lian: Dotknout se hranice a překročit ji

0 Redakce 27.3.2009

Yang Lian. Básník a literární kritik. Vyrostl v Pekingu, ale psát začal na venkově, kde v rámci převýchovy plynoucí z Kulturní revoluce kopal hroby. Poprvé publikoval jako člen pekingské opoziční literární skupiny. Úřady označily jeho poezii za nejasnou a zastřenou, Yang Lian uprchl ze země pod hrozbou zatykače, byl zbaven občanství a do Číny se mohl začít vracet až po patnácti letech života ve vyhnanství. Nyní žije Yang Lian v Londýně. České republice se poprvé představí v rámci 19. ročníku Festivalu spisovatelů Praha.

Vaše kniha Guǐhuà znamená Řeč duchů, ale také Lži. Proč jste si vybral tento název?

Jedna má báseň se jmenuje Hra na lhaní. Tou hrou je pro mě řeč, jazyk.

Mám kamaráda, který jednou otevřel moji knihu a čistě náhodou, přečetl tyto řádky: „Těmi, kdo na tomto světě nejméně důvěřují psanému slovu, jsou básníci“ a zeptal se: „Proč?“ Odpověděl jsem, že věci můžete zpochybňovat pouze tehdy, když je znáte opravdu dobře.  

Když jsem slovo Guǐhuà použil jako název, na jedné straně jsem cítil, že můj vnitřní svět je úžasný, spletitý a plný pocitů, ale na druhé straně jsem si pomyslel, že všechno, co ze sebe mohu dostat, je velmi omezené! Vždycky, když něco napíšete, tak tím zabijete opravdové emoce.

Jste ve všem velmi individualistický, že?

Ano, přesně tak. Myslím, že být individualistický znamená nemít žádné hranice. Být individualistou mi dovoluje, abych byl na východě i na západě. Mohu mít rád Východ i Západ, Jih i Sever: A všechno mohu posuzovat. Nemusím být součástí žádného jiného světa.

Napsal jste esej v překladu nazvanou „Kniha pláče a zapomnění“. Srovnáváte v ní váš vlastní pohled na „zapomnění exilu“ s myšlenkami Milana Kundery, jak je vyjádřil v Knize smíchu a zapomnění. Proč je to právě pláč, kvůli kterému lidé zapomínají?

Zajímavá otázka. Po masakru na Tiananmen (náměstí Nebeského klidu) jsem viděl lidi plakat, byli udivení, šokovaní zabíjením. Samozřejmě jsem je chápal. Mě ale naopak přišlo mnohem víc šokující všechno, na co zapomněli. Kam se poděli všichni ti mrtví před Tiananmen?

V Číně a na světě se od roku 1949 odehrálo velmi mnoho tragedií. Od začátku šedesátých let do dnešních dnů 30 milionů lidí umřelo hladem. Hladem! Do toho nezapočítávám ty, kteří umřeli v průběhu Kulturní revoluce. Jak mohou být lidi tak šokovaní jen proto, že někoho zabili před televizními kamerami? To byl ten rozdíl.

Nemáte ten pocit, že překlad do angličtiny je pro vaše básně velmi omezující?

Je vždycky šíleně omezující, ale také šíleně vzrušující. Vezměme si jako příklad dva anglické překlady mé básně 1989: Jeden byl přeložen do minulého času, a bylo to v pořádku, protože ta věc se již odehrála. Ten druhý, který byl přeložen do přítomného času, byl také v pořádku, ale s hlubším pochopením toho, že rok 1989 pro mě není jen „událostí“, ale situací. Věčně trvající situací. Na úplném konci básně zjistíte, že ve skutečnosti nikdy neskončí.  

Od roku 1997 máte znovu povolený vstup do Číny. Jaký máte pocit z  vaší rodné země, do které teď jezdíte poměrně často?

Musím říci, že moje vzpomínky na Čínu jsou velmi celistvé. Moje první cesta do vlasti byla značně emocionální. Byl to úžasný pocit, mluvit po letech zase s otcem. Mohli jsme vyjádřit všechny pocity nashromážděné od roku 1989.

Slyšel jsem, že jste teď v Číně uznáván, mám pravdu?

Ano, našli se i tací, kteří ze mě chtěli udělat básníka, jenž se prodává. Tedy zkusili to. Moje knihy byly doposud v Číně publikovány ve třech vydáních. Takže se, ačkoliv neměly téměř žádnou propagaci, prodávají docela dobře. Znamená to tedy, že pomalu nacházím své čtenáře.

(redakčně kráceno)
PETR SKÁLA


Yang Lian vystoupí na 19. ročníku mezinárodního Festivalu spisovatelů Praha 7. – 11. června 2009 v divadle Laterna magika . Rezervace vstupenek na [email protected] .