ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 9527 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Wanastowi Vjecy: Nové písně nejsou horší než ty starší

0 Redakce 15.11.2011

V době dvaadvacátého výročí sametové revoluce se na trhu objevuje nové album skupiny Wanastowi Vjecy. Dostalo název Letíme na Wenuši a je první od doby, kdy loni ze sestavy odešel spoluzakladatel skupiny, baskytarista P.B.Ch. Současné Wanastowi Vjecy působí ve složení Robert Kodym (zpěv, kytara), Tomáš Vartecký (kytara), Radek Havlíček (baskytara) a Štěpán Smetáček (bicí).

Roberte, jak jsi jako autor většiny skladeb na desce přistupoval ke skládání v porovnání s minulými nahráváními?
Kodym: Když jsem psal písničky na nějakou předešlou desku, bydlel jsem v paneláku a nikdy se mi nápady moc nehrnuly. V posledních třech letech jsem ale psal ve svém novém domě a nápadů jsem shromáždil asi dvě stě padesát. Nevím přesně, čím to je? Možná tím, že skládám ve zkušebně, která se nachází v salleterreně, jíž postavil generál Laudon. Je v ní naprosto jiná atmosféra než v paneláku. Pokud jde o texty, je to podobné. Někdy ho ze sebe vysypu během pár minut. Nejdůležitější ale je, že mě skládání i textování baví a naplňuje.

Myslím si, že tě práce ve Wanastowích Vjecech bavila vždycky. Proto jsem v minulosti nechápal, proč jste se na scénu vraceli pouze nárazově?
Kodym: Byl jsem ve dvou kapelách, myslím tím Wanastowi Vjecy a Lucii, a bylo potřeba pracovat pro obě. Navíc mám pocit, že gramofirmy tlačily na to, aby spíš fungovala Lucie. Prodala totiž víc desek, takže vznikl dojem, že by měla vydávat další a tím vydělat více peněz. Byla to zvláštní situace. S kamarádem P.B.Ch. jsem založil Lucii i Wanastowi Vjecy, přičemž obě kapely fungovaly v podobné době a na vysoké úrovni.

Radku, na nové desce je písnička Krew a stopy čarodějných bylin, kterou jsi přinesl z dob svého účinkování ve skupině Dorota B.B. v devadesátých letech. Jaká je historie té skladby?
Havlíček: Utkvěl mi v hlavě riff, jehož autorem byl kytarista Doroty B.B. Lála, a navrhl jsem, abychom z něho udělali písničku. Neměl jsem ale možnost to s Lálou konzultovat, protože bohužel před několika lety zemřel, a tak jsem se rozjel za jeho maminkou, abych ji požádal o svolení ten riff použít. Měla z toho velkou radost a souhlasila. Potěšilo ji, že si na jejího syna někdo vzpomněl právě touto formou. Ten riff jsem si pamatoval čtrnáct let, aniž bych ho po rozpadu Doroty B.B. kdy hrál.

Roberte, co jsi jako spoluautor v té písni dodělával?
Kodym: Měli jsme riff a harmonii refrénu, já vymyslel zpěvové linky.
Havlíček: Ty jsem si nepamatoval. Dorota B. B. totiž tu písničku moc nehrála. Nenatočila ji dokonce ani jako demáč.

Která skladba na nové desce je z vašeho pohledu významná?
Kodym: Když album vznikalo, snažil jsem se využívat nejvýraznější hudební nápady, jakési skici, které jsem si v posledních třech letech zapsal. Nejsem ovšem natolik narcistní autor, abych si nějakou vzniklou oblíbil více než ostatní. Paradoxně je pro mě tak na tomto albu nejvýznačnější coververze písně Ca plane pour moi, kterou v sedmdesátých letech nazpíval belgický zpěvák Plastic Bertrand. Je to střípek z mého dětství. Nápad nahrát tuto coververzi jsem nosil v hlavě asi deset let. Celou dobu jsem se strachoval, aby to neudělal někdo jiný. To se naštěstí nestalo a já jsem rád, že na desce je.

Budete ji hrát na koncertech?
Kodym: To se uvidí. Letos v létě jsme odehráli menší koncert v pražském klubu Mlejn a vystoupili jsme na obřím Topfestu na Slovensku, kde jsme si vyzkoušeli, jaké to je, když kapely přicházejí na pódium jako headlineři pár minut po setmění a lítají kolem nich čtyři metry vysoké plameny. Na obou koncertech jsme prezentovali best of Wanastowi Vjecy. Až na jaře vyrazíme na halové turné, budeme stát před otázkou, jaké písničky vyhodíme, abychom místo nich do repertoáru nasadili novinky.
Havlíček: Myslím si, že budeme hrát tak šest písniček z nové desky. Podle mě si to zaslouží. Naše novinky nejsou horší, než starší písně.

V písničce Veronika hostuje americký baskytarista Doug Wimbish. Jak k této spolupráci došlo?
Kodym: Wimbish je jeden z nejlepších baskytaristů na zeměkouli a také je to jediný člověk ve vesmíru, který odmítl nabídku hrát v Rolling Stones. Když od nich odešel Bill Wyman, byl Wimbish první, kdo tu nabídku zastoupit ho dostal. Nepřijal ji ale, protože měl rozjeté Living Colour, kteří v té době fungovali naprosto skvěle.
Havlíček: K nám se dostal tak, že nahrával ve studiu Sono v době, kdy jsme tam točili i my. Pavel Karlík, autor hudby k písni Veronika, jednou navrhl, že bychom ho mohli požádat, aby nám nahrál basovou linku. Wimbish to s úsměvem přijal a se stejným úsměvem i nahrál. Za hodinu bylo hotovo.

Dalším hostem na desce je Lenka Dusilová. Jak se na ní objevila ona?
Havlíček: Ta v Sonu rovněž točila. Jednou se za námi přišla podívat, a při té příležitosti nazpívala do dvou písniček vokály. Pavel Bohatý, který na desce také zpívá vokály, v Sonu pracuje. Je to takový nenápadný kluk, který má skvělý hlas. Vokály do titulní písničky přidala i Anna K. Za její účastí zase stojí Tomáš Vartecký, její partner, jenž s ní v Sonu točil její novou desku. V písničce Pod zemí mám swůj ráj zazpívala part novicky Karolína Kalandrová, jež v Sonu také pracuje.

Kdy přesně proběhne chystané koncertní turné?
Havlíček: V březnu budeme hrát na Slovensku a v dubnu v Čechách. Dohromady to bude osmnáct koncertů, které budou probíhat v házenkářských halách. Jestli se objevíme v létě na festivalech, to se teprve uvidí.

JAROSLAV ŠPULÁK