ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 29466 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

The Subways: Doporučuju mít kapelu se svou holkou!

0 Redakce 22.3.2010

Do Prahy se po roce vrací The Subways. O jejich loňské klubové premiéře se mluvilo ještě na podzim a nabitý Lucerna Music Bar byl toho dne dost možná kandidátem na večírek roku! Pokud věříte, že nepřeháním, čtěte dál. Frontman Billy Lunn v rozhovoru sršel stejně nezvaldatelnou pozitivní energií, jako před rokem na pódiu. Už 29. března budete mít možnost vidět The Subways na tomtéž místě znovu!Začněme vaším skvělým loňským koncertem v Praze. Ještě dlouho se o vašem výkonu mluvilo. Ty jsi tehdy křičel, že pražské publikum je nejlepší. To bylo od tebe moc hezké, ale co jsi říkal jinde?

V Praze byli lidé vážně skvělí. Hráli jsme ve střední Evropě poprvé vlastní koncerty v klubech,  předtím jsme navštívili jen pár festivalů. Polsko a Německo bylo taky dobré, ale Praha byla naprosto super. Máte tam (pozn.: v Lucerna Music Baru) polokruhové pódium a lidi stáli všude okolo nás. Dostalo nás, jak všichni ječeli a zpívali. Praha byla opravdu výjimečná.

Když jsem poprvé zaslechl jméno The Subways, byl jsem přesvědčen, že jde o nějaké legendární staré pankáče ze sedmdesátých let. Nezní vám to jméno také tak?

Když jsme název vybírali, byli jsme přesvědčení, že ho už někdo musel používat. Hledali jsme fakt všude, ale ne! Nikdy neexistovala kapela se jménem The Subways. Zní to možná jako šedesátkový R'n'B band, nebo jako sedmdesátkoví pankáči, ale to nám bylo jedno. Neměli jsme jasnou představu, jak chceme znít. A to jméno prostě funguje.

The Subways živě na letních festivalech:

V začátcích jste si název několikrát změnili, proč?

Protože nás napadala samá příšerná jména. Hráli jsme například v malých lokálních hospodách a slyšeli jsme lidi si na baru povídat: to byl super koncert, jenom to jméno kapely je vážně příšerné!  Jmenovali jsme se Mustardseed nebo třeba Platypus. Uznej, fakt hrůza. The Subways je rozhodně nejmíň příšerné, tak jsme si ho už nechali (smích).

Tehdy jste vydali tuny demo-nahrávek. Začátky jsou pro každou kapelu těžké, doporučili byste ostatním hodně nahrávat i v horší kvalitě, nebo spíš šetřit a nahrávat později v kvalitnějším studiu?

Čím víc, tím líp! V začátcích jsme se domácím nahráváním hodně naučili. Když slyšíš svou vlastní píseň, snáz poznáš, co nefunguje tak dobře, jak sis představoval. Nejhorší by bylo přijít do drahého studia a až tam zjistit, že tvoje písničky nefungují. Levné domácí nahrávání nám umožnilo se zlepšit a dobře vybírat z repertoáru. Spoustu písní jsme samozřejmě i úplně vyřadili.

Znáte se v kapele prý už od dětství. Jak jste si představovali budoucnost, když vám bylo dejme tomu patnáct?

Bylo nám to fuk! Nepřemýšlíš o budoucnosti, když si mladý. Chceš si hlavně užít co nejvíc srandy. Máš pocit, že budeš dítě navždy! Chtěli jsme jeden čas být tak hlasití jako Nirvana, tak punkoví jako Sex Pistols a míc co nejvíc koncertů. Když jsme nazkoušeli song od Green Day, byli jsme úplně bez sebe: jsme fakt dobrý, když už zahrajem Green Day! Strašně jsme se pokaždé těšili na pódium. Vystupovali jsme na spoustě soutěží a byli jsme fakt hrozní, ale bavilo nás hrát! Dobré krůčky vzhůru z dnešního pohledu. A nikdy, nikdy, nikdy by nás nenapadlo, že se dostaneme takhle daleko… například koncertovat ve městech jako je Praha!

The Subways živě v Praze, duben 2009:

Na začátku jste spolu s basistkou Charlotte chodili. Řekl jsi, že váš rozchod vám vlastně umožnil napsat silné a hlasité album. Doporučil bys tedy jiným klukům založit kapelu se svou holkou?

…(smích) To fakt nevím! Pro mě to bylo nádherné, nepřemýšleli jsme, jestli je to dobrý nápad. Byli jsme si hodně blízcí a díky kapele jsme spolu trávili ještě víc času. Jiní kluci si chtěli skrze kapelu od svých holek spíš odpočinout. Zároveň jsme byli strašně mladí. Když jsme spolu začali chodit, Charlotte bylo třináct a mně patnáct. Vyrostli jsme spolu. Díky tomu jsme k sobě mohli být i v hudbě naprosto upřímní. Doporučil bych kapelu s přítelkyní, ale nejspíš by to nikomu jinému nefungovalo (smích).

Většina kluků by si asi nedovedla představit kapelu s jakoukoliv holkou, natoš s vlastní přítelkyní. Přináší Charlotte do The Subways něco, čím by kluk přispět nemohl?

Rozhodně ano! Já osobně jsem přesvědčen, že holky jsou chytřejší než kluci. Charlotte je například hodně vnímavá. Když já s Joshem vyšilujeme, ví přesně, kdy je třeba nás uklidnit. Navíc je skvělá basistka. A její hlas v pozadí naší muziky miluju. Ostatní se dívčího vokálu v rockové kapele bojí, ale pro nás je to něco výjimečného. Hodně taky čte, kouká na filmy, pije a poflakuje se s klukama, takže je fakt součástí bandy. Fanoušci ji berou a určitě inspiruje další holky k hraní, což je skvělé.

Je tu jedna věc, které nerozumím. Všichni muzikanti nosí celý rok kecky, nepřetržitě, i v zimě. Nosíte je taky? Nebojíte se, že nastydnete?

No jasně! Hele, já radši nosím dvoje ponožky, když se bojím, že nastydnu. Conversky jsou moje  nejoblibenější boty, protože jsou dokonale pohodlné. Když je nesnesytelné bláto, vezmu na sebe i pevnější boty, ale na turné to musí být jedině conversky! Vypadají skvěle k džínám a cítím se v nich jako bych běhal jen v ponožkách.

Přivezete napodruhé do Prahy nějaké novinky, které jsme loni neslyšeli?

Ano, píšeme třetí album a těšíme se, že vyzkoušíme jednu nebo dvě nové skladby. Navíc vždy plánujeme trochu jiný program, když se někam vracíme už podruhé!


Reportáž z loňského koncertu čtěte zde .


JAKUB ANDĚL