ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 15366 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

The Drones: „Staří punkáči chtěli vstupné zpět!“

0 Redakce 4.10.2009

Tento pátek do Prahy dorazí The Drones. Špinavé blues, drsné a primitivní riffy a zevlácky srdceryvný projev australských samorostů je v Praze dost silně očekáván. Z neotesaného image kapely se západním magazínům točí hlava, jak zabere v Česku? Co je na jejich hudbě vlastně neotesaného vysvětlí kytarista Dan Luscombe.

Vaše hudba je často označovaná jako špinavé blues. Co myslíte, že obecně vytváří v hudbě dojem špinavosti?

DL: Zajímavá otázka, hádám, že způsob života muzikantů (smích).

Chcete říct, že váš životní styl je špína?

DL: Rozhodně ne, asi je to o přístupu k životu. Když posloucháte nějakou hudbu, rozhodně v ní uslyšíte něco ze stylu života toho, kdo ji napsal. Hudba je přirozeným prodloužením osobnosti.
My vlastně žijeme celkem zdravě, jen nebereme život zbytečně vážně, možná trochu pijeme, ale rozhodně nejedeme v drogách. Nechceme nějak konkrétně znít, ale prostě vytváříme tlak a energii, a to s sebou nese hluk. Postupem času už nejsme tak hluční jako dřív, ale pořád nás baví tvořit divné zvuky.

Frontman Gareth prohlásil, že vaše publikum se skládá nejvíc z alkoholiků a depresáků. Vážně je to tak?

DL: Asi naše hudba nějak přitahuje lidi, co mají trable. Určitě má i svoji temnou stránku jako všechno umění. Ale není to samozřejmě vážně myšlený popis našich příznivců. Hudba The Drones je katarzní, na podiu hodně pracujeme na vytvoření vysokého napětí, silné energie.
Na začátku jsme byli parta mladých nasraných lidí, ale teď už z toho máme víc srandu, chceme se hlavně bavit. Víc si uvědomujeme, jaké máme štěstí, že můžeme dělat, co nás baví a uživit se tím.



Na Myspace je jedním z adjektiv popisujících vaši hudbu slovo „religious“ (nábožný)? Co tím chcete říct?

DL: Je to asi trochu blbost. Neberte to moc vážně, nejsme žádná organizace, nepatříme k žádné sektě (smích). Jen hudbě dáváme úplně všechno. Pro nás neexistuje žádné náboženství, tak jsme si tak trochu vytvořili vlastní.

Jsi poslední člen, který se k současné sestavě The Drones připojil. Jak jsi před tím vnímal kapelu z venku?

DL: Byl jsem jejím ohromným fanouškem, známe se dlouho a jsme přátelé. Bydleli jsme ve stejném domě jako spolubydlící a když Drones hledali nového kytaristu, prostě zaklepali na dveře mého pokoje. Jsou totiž děsně líní a takhle to bylo nejednodušší. Navíc mám čím dál víc pocit, že v kapele vůbec nejde o to, jak kdo hraje, ale především jestli spolu dokážeme žít. Nejde o technickou zdatnost, ale o osobnost.

Vystoupili jste mimo jiné na kultovním festivalu All Tomorrows Parties, jak jste vnímali atmosféru tohoto unikátního projektu?

DL: Je to nejlepší fesťák na světě! Je totiž vymyšlený přímo pro lidi, kteří opravdu milují hudbu. Kapely bydlí na stejném místě jako lidi a hraje se celý den. Úmyslem bylo udělat festival jenom o přístupu k hudbě, bez sponzorů a vlivu komerční sféry. Je to fakt nejlepší místo, kde jsme zatím vystoupili, to musíš někdy vidět!

Objevil jsem dvě další kapely s názvem The Drones, jednu britskou punkovou skupinu ze sedmdesátých let a jednu indie-rockovou z amerického Ohia. Znáte je?

DL: Nikdy jsme se nepotkali. V Británii na nás prý přišli nějací postarší punkáči, kteří pak chtěli vrátit vstupné, protože šli na něco úplně jiného. Ale uklidňuje mě, že z googlu vyskočí v naprosté většině naše kapela, takže změnu jména nechystáme.

Byli jste už někdy v České republice?

DL: Jednou jsem navštívil Brno a Prahu, ale nikdy jsme u vás nehráli. Myslím, že kapela si Česko zamiluje, až jim o tom budu vyprávět.

JAKUB ANDĚL


09.10.2009 – Praha, Lucerna Music Bar, support: Please The Trees