ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 14333 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Sunshine: Symboliku v názvech alb i textech bereme jako hru

0 Redakce 3.5.2011

Aktuálně  se na trhu objevuje nové album původně táborské skupiny Sunshine. Jmenuje se Karmageddon, přináší deset nových skladeb a zastihuje táborské rockové kvarteto především ve středních tempech. O desce hovoří zpěvák a kytarista Kay a kytarista Jirka Kouba.  

Zatímco na předešlém albu MGKK Telepathy byly některé  skladby přitažlivé na první poslech, na novince to tak není. Je to záměrná změna ve skládání a aranžování?

Kouba: Máš pravdu, tahle deska není na první poslech. Vyžaduje hlubší ponor a větší pozornost. Musí se jí dát víc času a pak zafunguje. Záměr to ale nebyl, spíš to vyplynulo přirozeně.

Kay: My většinou vyloženě jasné záměry nemáme, protože máme zkušenost, že se to pak stejně vydá vlastní cestou, kterou ovlivňujeme minimálně. Možná měl nějaký záměr náš producent Dušan Neuwerth, my ale konceptuálně ne. Už vůbec jsme neuvažovali o tom, že nahrajeme album, které nebude fungovat na první poslech.  

Z kolika písniček jste na album vybírali?

Kouba: Neměli jsme moc na výběr, protože nikdy neděláme na kvantitu. K dispozici jsme měli zhruba třináct čtrnáct motivů, přičemž jsme si předem řekli, že budeme pracovat jen na deseti písních. Tři čtyři kusy, což nebyly ani celé písně, spíš nápady, jsme vyhodili. Pak jsme zjistili, že outsideři, u kterých jsme si nebyli od začátku moc jistí, vydrželi a dokonce z nich lezlo něco velice zajímavého. Byly to zejména skladby Seven Sins, Seven Signs a The Echoes, druhá a čtvrtá na desce. V podstatě to jsou jedny z nejstarších, které vznikly ještě před naším soustředěním na album. Vylezly dobře a pro některé členy kapely se staly nejoblíbenějšími songy.  

Znamená  toto album pro Susnhine nějakou novou etapu?

Kay: Album sice otevírá dvouletou etapu, kdy budeme moci písně z něho přimíchávat do koncertního setlistu, určitě ho ovšem nevnímám jako začátek nějaké nové éry. Dává mi mysl na kontinuální přímce, kterou kapela vytváří. Nechápu ho jako nějakou odbočku.

Jaký  význam má slovo Karmageddon?

Kay: Je to přesmyčka vytvořená ze slov „karma“ a „armageddon“. Nemá nějaký hlubší význam. Možná částečně koresponduje s některými úseky nových textů, ale v zásadě je to tak mnohovýznamové slovo, že kdo bude chtít hledat v něm nějaké jinotaje, určitě si je najde. Záměrně implementované tam ovšem nejsou. Na mě osobně třeba takový název působí hlavně vizuálně. Má to navíc návaznost na jiné naše slovní hříčky.  

V tomto ohledu trochu matete tělem, protože i o názvu MGKK Telepathy jsi říkal, že je to hříčka. Pro spoustu fanoušků ale vyhlížíte jako kapela, která má co do činění s nějakým duchovním poselstvím.

Kay: Spíš okultním. To v našich textech i názvech alb je, ovšem pro nás je to jen hra. V ničem takovém nejedeme, nicméně používat symboly je hrozně lákavé. Textově není naše album odletem někam jinam. Tematicky navazuje na věci, které naši tvorbu protkávají. Nereflektuje žádné společenské jevy nebo politiku, je to taková naše poezie bez poezie. V některých textech se objevují vztahová témata, a to nejenom ve smyslu muž – žena, která nejsou moc veselá. S nimi může název desky klidně korespondovat, zvláště vezmeme-li v úvahu, že každý člověk má něco, čemu lze říkat karma. Zaobírá se sám sebou, vztahem vůči jiným lidem a naopak. Nemusí to být vždycky utěšené a příjemné.  

Do jaké  míry jsou v tom osobní prožitky?

Kay: Občas se mě lidé ptají, jestli mají mé texty brát tak, že reflektují můj život. Já jsem přesvědčen o tom, že ne. Možná mě někdo vyvede z omylu, ale nikdy je nepíšu jako osobní zpověď.  

Jak se na tvé  texty dívají anglicky mluvící  spolupracovníci kapely?

Kay: Bernd Burgdorf, který toto album míchal a který s námi v minulosti dělal celou produkci alba Moonshower and Razorblades i čtyři věci z alba Dreamer, byl součástí procesu psaní textů. Konzultoval jsem je i s Philem Freebornem, u kterého jsme v Berlíně točili zpěvy a některé kytary. Pomohli mi spoustu věcí opravit nejenom z hlediska mluvnického. Když jim význam slov přišel příliš květnatý a zavádějící, ptali se mě, co vlastně chci říct, a pomohli mi najít vhodnější slova, která by můj záměr dobře popsala. Nechci psát bláboly, které budou fungovat jenom proto, že se dají zazpívat.  

JAROSLAV ŠPULÁK