ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 6741 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Skyline: Stárneme. Kdyby se nepovedly vtipné texty, byla by to křeč

0 Redakce 13.12.2010

Private Madness, Public Danger je již páté album pražské  elektrorockové kapely Skyline. Poprvé  se jí ale podařilo vtáhnout svou pověstnou koncertní  energii do studiové nahrávky. Producentem kolekce byl Dušan Neuwerth a šestice si byla moc dobře vědoma, v jak dobrých rukou se nachází.

Je dobré, že toho dokázala využít, neboť její albová novinka je nejlepší ze všech dosud vydaných. Na otázky odpovídají zpěvačka Marka a bubeník Radek B.

Marka přišla do Skyline před dvěma a půl lety. Byla by aktuální deska Private Madness, Public Danger stejná, kdyby v kapele nebyla ona, nýbrž její předchůdkyně Jitka Charvátová?

Radek B: Určitě ne, protože přínos Marky pro kapelu a její zvuk byl dost zásadní. Projevilo se to zejména v jejím způsobu práce s vokály a cítění hudby. Je ale pravda, že i my ostatní jsme tíhli k tomu nahrát ostřejší album. Marka i tím, že má za sebou rockovou minulost, nám ten záměr zjednodušila. Myslím si tedy, že zvuk nového alba by byl bez ní podobný, jen ty písničky by nebyly tak dobré.  

Souvisel odchod Charvátové  s inklinací ostatních členů Skyline k tvrdšímu zvuku?

Radek B: Když u nás Jitka ještě byla, neřešili jsme to, jak bude znít další album. Když pak odešla, řešili jsme nejdřív, kdo ji nahradí, ne zvuk další desky. Po příchodu Marky jsme měli hlavně potřebu začít dělat nové společné skladby. Představy o podobě alba se ujasnily až později.

Marka: Podle mě kluci nejdřív vůbec nevěděli, jestli bude jejich spojení se mnou fungovat. Myslím si, že to prostě jen tak zkusili, stejně jako já. Nakonec jsme byli všichni mile překvapení. Funguje to.

Kdy bylo jasné,  že to fungovat bude?

Marka: Během prvního koncertu.

Radek B: Mně to bylo jasné během první zkoušky.  

Marko, máš vůbec svého oblíbeného vokalistu?

Marka: Ani ne. Mně se na zpěvácích líbí výraz a emoce, ne to, jestli zpívají přesně. Takových je naštěstí hodně, i mezi těmi, kteří nejsou tak dokonalí intonačně. Třeba Mick Jagger z Rolling Stones.

V čem je nová deska tematicky vážnější?

Radek B: Stárneme. Chtěli jsme, aby písničky byly trvalejší a hlubší, čemuž jsme podřídili i texty. Navíc je těžké psát dobré a ještě vtipné texty. Kdyby se to nepovedlo, mohla by to být křeč. Všechno ale přišlo přirozeně. Nebylo to tak, že bychom si sedli a řekli si, že budeme serióznější.

Marka: Zkoušeli jsme psát i nějaké vtipné texty, ale za sebe musím říct, že mi to nějak extra nejde. Připadala jsem si trochu jako blbka, a tak jsme dospěli k závěru, že to už není naše cesta. Pro mě je důležitý pocit, který hudba lidem dává. Nemyslím si, že texty jsou pro to až tak podstatné, zvláště ne na koncertech.

Radek B: Přesto jsme se na téhle desce snažili pohlídat si angličtinu, aby náš výraz nebyl takový ten „česko-anglický“. Pomáhala nám s tím jedna kamarádka, která umí skvěle anglicky a se kterou jsme to hodně řešili. V minulosti jsme se o to také snažili, ale nikdy ne tak důsledně.  

Je na albu písnička, která  je pro současné Skyline jakousi vlajkovou lodí?

Marka: Já mám třeba hrozně ráda Night.

Radek B: Možná je ale tou vlajkovou lodí hned první You Don’t Know Me. Text je Marčinou reakcí na negativní příspěvky v internetových diskuzích poté, kdy se stala členkou naší kapely.  

Byla jsi z těch reakcí smutná?

Marka: Někdy ano. Každý člověk by nad tím přemýšlel a snažil se to v sobě řešit. Hodně mi ale pomohli kluci v kapele a fanoušci. Publikum Skyline je naprosto úžasné. Při koncertech jsem na ty negativní a sprosté reakce zapomněla. Doma v obýváku to bylo horší, tam to na mě vždycky padlo.

Radek B: Je ale důležité dodat, že nebyly jenom negativní reakce. Dvě třetiny lidí byly v pohodě a zbylá třetina to řešila. Z této třetiny si nakonec na Marku dvě třetiny zvykly. Zbytek ne, ale tak to prostě chodí.

Napadlo tě  někdy, Marko, že bys kvůli těm reakcím z kapely odešla?

Marka: To ne, k tomu nikdy nedošlo. Spíš jsem si postupně uvědomila, že mi záporné reakce dodávají sílu k tomu, abych se s nimi vyrovnala. Navíc jsem na písničku You Don’t Know Me opravdu hrdá. Je to má srdeční záležitost.  

Na albu s vámi jako producent pracoval Dušan Neuwerth. Upřímně řečeno je jeho angažování pro českou kapelu dnes nejjednodušší volba, protože Neuwerth několikrát ukázal, že je na zdejší poměry opravdu výborný. Kalkulovali jste s tím také?

Marka: Potřebovali jsme, aby naše nová deska byla jiná než ty předchozí. Věděli jsme také, že naší elektronickou kapelu bude nejlepší spojit s rockovým producentem. Vyústěním této úvahy byl Dušan jako producent.

Radek B: Souhlasím s tím, že je v Česku nejlepší. Nebyl to ale kalkul, prostě jsme se přirozeně snažili najít toho nejlepšího producenta, který nás dokáže posunout dál. Navíc to nefunguje tak, že kapela přinese Dušanovi hromadu blbostí a on z toho udělá dobrou desku. Musí to zaklapnout dohromady.  

Proč  je podle vás nejlepší producent v zemi?

Radek B: Důvodů je několik. Má v první řadě dobrý vkus. Má cit pro muziku, velký talent, umí pracovat s kapelami, ví, co přesně producent dělá, dokáže se rozhodnout, jakou cestou se kterou skupinou jít. Umí ze všech dostat to nejlepší. I pro mě jako pro bubeníka byla práce s ním příjemná a hlavně přínosná.

Marka: Brzy jsme pochopili, že přesně ví, co chce, a poslouchali jsme ho.

Radek B: Protože jsme přeci jen žánrově trochu jiná kapela, než s jakými v minulosti Dušan dělal, nahráli jsme nejdříve tři skladby na zkoušku. On je v klidu zpracoval a když nám je pak pustil, byli jsme nadšení. Byl to pozitivní šok a nám bylo jasné, že je to to pravé.  

JAROSLAV ŠPULÁK