ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 14050 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Připraveným: Chtěli jsme mít maximální svobodu

0 Redakce 2.4.2010

Za projektem Připraveným stojí textař Tomáš Roreček, skladatel Emil Valach a producent Boris Carloff. Nedávno vyšlo debutové  stejnojmenné album, na němž si trojice k nazpívání svých písniček pozvala různé hosty: Michala Malátného, Zdeňka Bínu, Lenny Trčkovou, Báru Basikovou, Michala Hrůzu, Marpa, Davida Krause, Janu Lotu, Ivana Hlase a jednu nazpíval Carloff.  

Proč  vlastně tento projekt přišel na svět?

Roreček: Už poměrně dlouho píšu texty pro různé kapely a při té práci se musím přizpůsobovat stylu a myšlení té které formace. Sice mě to baví, ale chtěl jsem udělat projekt, ve kterém budu mít maximální svobodu. Proto vznikli Připraveným.  
Byli jste od začátku přesvědčeni, že takový projekt je životaschopný?

Carloff: Nikdo z nás opačný názor neměl, protože kdyby to tak bylo, asi bychom do toho nešli.  

Vznikly všechny skladby a texty pro tento projekt?

Valach: Klasickou šuplíkovkou byl vlastně jen jeden motiv u jedné písničky. Jinak všechno bylo napsáno pro Připraveným. Ačkoliv pokud se nepletu, první dvě skladby byly původně psány pro jiný projekt. Nakonec jsme se ale rozhodli, že je nikomu nedáme.  

Máte určené  hudební hranice?

Roreček: Nedá se to tak říct, protože každý z nás se v nějaké hudbě pohybujeme a z toho jsme vycházeli. Osobně mám z našeho alba pocit, že jde-li o hudební stránku, je velice pestré. Jsou tam věci načichlé jazzem, klasické popovky, rockové věci i třeba country písnička. Je především zásluha Borise, že ač jsou písničky sice každá trochu jiná, dokázal je jako producent sjednotit tak, aby album nepůsobilo roztříštěně.  

S jakým záměrem jste oslovovali jednotlivé zpěváky?

Roreček: Vždycky záleželo na dohodě. Například Richard Krajčo trval na tom, že chce nazpívat písničku, která bude úplně jiná než ty, které dělá ve své kapele. Pro Michala Hrůzu jsme naopak připravili písničku 7 důvodů, která je velmi „hrůzovská“.  
Nebyl jsi, Michale, z toho zklamaný?

Hrůza: Já byl spíš rád, že to kluci dobře odhadli a netlačili mě do nazpívání písničky, která by mi nebyla milá nebo blízká. Rozhodli se správně, je to super pecka. Dostal jsem na výběr ze tří skladeb a šel jsem jasně do té, kterou jsem na album nazpíval. Až teprve potom jsem se dozvěděl, že mi ji psali takříkajíc na tělo.  

Dokážeš  si představit, že by Valach, Roreček a Carloff v budoucnu napsali písničku pro tvou řadovou desku?

Hrůza: To jsi mě trochu zaskočil… Ale vůbec to nevylučuju, není to špatný nápad.  

V čem ty jako skladatel, textař  a zpěvák v jednom vidíš sílu Připraveným?

Hrůza: Právě v tom, že já dělám sám, zatímco oni jsou tým. To je výhoda, zvláště dokážou-li se lidi v týmu dohodnout, což v jejich případě platí. Původně jsem byl k tomuhle projektu trochu skeptický, nevěděl jsem přesně, jaký mají kluci záměr. Teprve později jsem viděl, že to funguje.

Zasahoval jsi nějak do své písničky?

Hrůza: Jen jednou. Tomáš je komplikovanější, rafinovanější a moudřejší než já a do původního textu napsal takovou filozofickou přesmyčku. Mně to přišlo kontraproduktivní, a tak jsem ho poprosil, jestli by mu nevadilo, kdybych ten text v této části vrátil do roviny 2 a nenechával ho v rovině 3. Tomáš naštěstí ustoupil.

Roreček: Původně tam bylo: „Bůh má rád oběti i vrahy“. Michalovi přišlo lepší dát tam znejistění této poměrně jednoznačné informace, a tak se tam nakonec zpívá „Bůh snad má rád oběti i vrahy“.

Lenny, tys točila dokument o projektu Připraveným. V rámci té práce ses nakonec dostala za mikrofon, když jsi nazpívala písničku, která byla původně určená pro Richarda Müllera. Jaká ta cesta byla?

Trčková:  Když jsem ještě žila na Moravě, zpívala jsem v nějakých kapelách. Nebylo to nic světoborného, ale za mikrofonem jsem už stála. Později jsem chodila čtyři roky na zpěv, kde jsem se připravovala na to, že bych jednou s nějakou kapelou zpívala. Bohužel jsem pak neobjevila lidi, kteří by mi vyhovovali. Moc jsem na to ale netlačila, věřila jsem, že to jednou přijde. Když mi kluci navrhli, že bych mohla nazpívat písničku, kterou měli původně pro Müllera, jehož absolutně zbožňuju, tak jsem jim nejdřív nabízela další kontakty, jak se k Müllerovi dostat. Oni mi ale řekli, že se už rozhodli pro mě. Šla jsem do toho s maličkou dušičkou. Zpěv je pro mě totiž taková intimní záležitost.

Jak tomu mám rozumět?

Trčková:  Je to tak citlivá a důležitá věc, že bych ji nerada pokazila. Navíc šlo o nahrávání písničky na cédéčko. Když někde zpívám jen tak pro radost, je to něco jiného,. Tohle už bylo „opravdu“.  

Byla jsi při nahrávání ovlivněna představou, jak by tu písničku zpíval Müller?

Trčková:  Určitě ne, ale myslím, že by ji nazpíval svým klasickým způsobem. Já si s tou skladbou hrála a brala jsem to tak, že je to má role.  

Roreček, Valach a Carloff by s tebou chtěli nahrát tvou sólovou desku. Je to pro tebe aktuální?

Trčková:  Ano, už jsme se o tom bavili. Práce s nimi je pro mě ideální, protože při spolupráci na tomto projektu jsme se dobře poznali.

Hrůza: Lenny je známá tvář z hudební televize. Osobně mě mile překvapilo, že charisma, které má, dokázala přenést i do interpretace písně. To bylo úžasné poznání.

Máš, Lenny, představu, v jakém stylovém hájemství by ses na svém sólovém albu chtěla pohybovat?

Trčková:  Mám ji docela jasnou. Přirovnala bych to k Lily Allen, čili takový chytrý pop. Líbí se mi také to, co dělají například Amy Winehouse nebo U2. Měla by v tom být ženskost a nemělo by to být rozjuchané.  
Lze to chápat tak, že by se v budoucnu Připraveným mohl stát projektem více než  tří lidí, kteří za ním dnes autorsky stojí?

Roreček: Těžko říct. Věci se vyvíjejí a nikdo neví, co bude za rok. Spíš to ale bude tak, že vznikne několik paralelních projektů, protože s Lenny, Michalem Hrůzou nebo Davidem Krausem bychom strašně rádi dělali dál.  

Davide, ty jsi na desku skvěle nazpíval písničku Pro kondory. Jak moc byl pro tebe ten syrový rockový výraz v ní nový?

Kraus: Já si to jen zvedl o oktávu, aby to bylo trochu vypjatější.

Valach: David ji začal zpívat, dal si první kolečko a já mu z režie řekl, že zpívá jako „hodnej kluk“. On zezelenal, naštval se a vypálil to o oktávu výš.

Kraus: Myslím, že mám docela dobrou techniku hlasu, protože jsem to studoval. Mám rád, když si ve studiu člověk sáhne tam, kam si nesáhne třeba při koncertech. Odcházel jsem z natáčení s úplně vyduněnou hlavou, ale byl jsem spokojen.  

Jak budeš s touto skladbou „zápolit“ na případných koncertech?

Kraus: Nebudu s ní zápolit. Třikrát si ji zazpívám a bude to dobré. Ve studiu jsem s ní zápolil, protože to muselo být dokonalé.  
Co tě  k Připraveným přivedlo?

Kraus: Líbí se mi, když se muzika skládá na texty, což tady bylo. Práci Tomáše jsem znal, i když jsem ho neznal jako člověka. Emil je pro mě muzikantská legenda, na jehož koncerty jsem chodil a bylo to pro mě zjevení. No, a Boris je úžasný producent, který má výborné studio. Poznal jsem tři skvělé lidi.

Je na albu jiná  písnička, kterou byste si rádi zazpívali?

Kraus: Mně se nejvíc líbí O počasí, to je písnička mého srdce. Nechtěl bych ji ale zpívat, protože se mi líbí, jak ji nazpíval Boris.

Trčková:  Mně by se líbila Pro kondory, bavilo by mě si to zkusit. Jako David bych to ale určitě neuřvala. Hodně mě bavila i skladba Na všech nárožích světa v syrovém stavu. Původně se uvažovalo o tom, že by ji nazpívala Marta Jandová. Přitahovala mě představa té ženské energie v ní.

Uvažujete o koncertní podobě alba Připraveným?

Roreček: Jedno album nabízí málo písniček na to, aby se z nich dal postavit koncert. Potřebujeme tedy desky dvě, takže na tom už děláme. Jakmile bude druhá deska hotová, věřím, že se se všemi zpívajícími dokážeme na několika koncertech domluvit. Nebude to ale turné, to je vzhledem k zaneprázdnění jednotlivých zpěváků termínově nereálné. Chtěli bychom však připravit křest, kde by se část skladeb měla zpívat. Mělo by to proběhnout někdy v květnu.  

Kdy tedy bude druhá deska?

Roreček: Za rok by mohla být hotová.  

JAROSLAV ŠPULÁK