ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 11096 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Pretty Old Sound: Jednoduše, stylově, s emocemi

0 Redakce 19.9.2009

Toto internacionální uskupení (Bulharsko, Slovensko a Česká republika), které si za svojí operační základnu zvolilo Prahu, se pomalu ale jistě rozjíždí.

Hudebně jde o zajímavý (a na místní poměry originální) mix post-punku, garážového rocku s australsko-berlínskou tendencí a temnější psychedelie. Pretty Old Sound nedávno vydali velmi slibné demo In The Garden Of Her Own a pilně koncertují všude možně. Rozhovor má tradičně podobu formálního policejního výslechu jak se na „newcomery“ sluší a patří. Seznamte se prosím s pány Dimitarem Dimovem (zpěv, kytara), Igorem Svatem (bicí) a Pavlem Krummerem (basa).

O co Vám jde? Jaká je vaše hudební vize?

I: Bavit sebe a bavit jiné. Povýšit hudbu nad osobní zájmy v kapele.  

P: Zúročit nějaké nápady, které se za léta nastřádaly a pustit je mezi lidi. Chceme hrát jednoduše, stylově, s emocema. Hlavně se chci naučit na basu.
 
D: Mně jde o to dělat to, co můžu, jak můžu, tam kde můžu. A naše hudební vize? Asi hlavně být to, co jsme… Přesně se to nedá vysvětlit.  

Jak jste se dali dohromady? Jak jste začínali?

D: Hrál jsem s různými bubeníky, které jsem potkal, ale oni si asi mysleli, že ta moje muzika je nějaká divná, nebo že jsem divnej já a obyčejně utekli po několika zkouškách. Když docházeli, napsal jsem inzerát. Objevil se Igor, byl statečný a vydržel  se mnou. Pavel se přidal za několik měsíců. Už na první zkoušce bylo jasné, že je na té správné vlně a byli jsme komplet.  

I: Začátky byly dost chaotické. Každý měl nějakou představu, ale chyběla melodika nebo systém cvičení. Už je to lepší…

P: Nejdřív asi jako každý druhý doma na sucho podle oblíbenejch kapel. Pak několik zkoušek s kamarádama a nasledoval ten inzerát od Mitka a Igora. Směr, kterým se chtěli ubírat, mi byl blízký.
 
Vydali jste první demo In The Garden Of Her Own. Jak probíhalo nahrávání? Jak jste s ním spokojeni?  

P: Příjemné prostředí u Dana Šatry –  Stereo mystereo – nám dalo klid, abychom své skladby dali dohromady.

D: Osobně jsem s tím demem celkem spokojen. Na začátku jsem si představoval něco trochu jiného, ale tohle to je to, co se stalo. Je to opravdové, prostě kapela naživo ve studiu. Když jsem to slyšel  poprvé, nelíbilo se mi to, chtěl jsem to nahrát znovu. Na pátý poslech se mi demo líbit začalo a na ten pětistý poslech už se mi zase nelíbí. U Dana jsme byli jedno odpoledne, zahráli jsme každou píseň 3-4 krát. Pak jsme vybrali od každé jednu verzi. Za měsíc jsem šel znovu upřesnit mixy, přidat někde zpěv a kytaru a to bylo všechno.  

Chystáte album?

D: Chtěl bych věřit, že začneme nahrávat nejpozději za rok. Předtím musíme dokončit pár skladeb a najít toho spravného producenta.

Jaké jsou vaše hlavní hudební vlivy?

 
I: Nemám žádný hudební vliv.

D: Ty vlivy časem přibývají a začíná v tom být zmatek. Protože všechno, co  se mi líbí, mě nějak ovlivňuje. Třeba Iggy Pop, Bob Dylan, Nirvana, Beat Happening, Nikki Sudden, Morrissey, Frank Black, Ostava, Daniel Johnston, Patti Smith… . Poslední dobou mě zajímají  The Go-Betweens nebo věci kolem Peta Dohertyho.  

P: Post punková scéna od konce 70. let, nová vlna až po britpopové kytarovky.

A nehudební? Literatura, film a jiné umění?

I: Ticho.

D: Nejvíc mě ovlivňují asi lidi kolem mě, aspoň ti sympatičtější.  

P: Střechy činžáků na Vinohradech.

Co děláte v „civilu“?

 
P: V nakladatelství.

I: Organizuji stáže pro zahraniční studenty (naše najskalnejšie jádro fanoušků).  

D: Chodím po ulici, do supermarketu, čekám u baru pár minut, než dostanu pití, čekám na odpověď, dokud se nezeptám znovu, cestuji často metrem, když jedu například na Muzeum nebo do Dejvic. Dělám i jiné věci, ale teď je nebudu říkat všechny.  
 
Dimitare, jak ses dostal do Čech? Jak se ti tu líbí?

D: Autobusem … . Jednou ve Varně mi Teo řekl: Mitko, chceš jet na dva měsíce do Čech? Vyděláme něco a vrátíme se. Tak jsme si koupili lístky a za týden jsme byli tady. Naše finanční očekávání se ale nesplnily, a tak jsem zůstal, abych je splnil. Už 7 let.  Na začátku bylo všechno nové, dobrodužné, romantický, dokonce i jen jezdit tramvají a shánět věci, který mě zajímalé. Teď už je to jiné, ale pořád přiměřeně dobré. Ještě jsou věci, které hledám a chci udělat. Dokud je to tak, je všechno v pořádku…

Jaké máte další plány?

P: Získat co nejvíc zkušeností z hraní na koncertech.

D: Včera cestou ke zkušebně jsem se zastavil u Číňanů pro pár rohlíků… . Dnes, myslím, bych si dal housky.

Co chcete vzkázat lidu?

I: Netuším.

P: Vnímejte, nebuďte tupí.

D: Déšť prší, nebo neprší, je odpoledne nebo dopoledne anebo je noc…                     
 
 
TOM KOMÁREK