ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 26523 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Olga Lounová: Za peníze z Ošklivky Katky jsem mohla do studia

0 Redakce 20.5.2011

Zpěvačka Olga Lounová  se dočkala. O jejím debutovém albu se hovořilo bezmála půldruhého roku. Předběhl ho ale úspěch písně Láska v housce, její duet s Xindlem X, a také její účinkování v televizních seriálech Ošklivka Katka a Vyprávěj či ve filmu Tacho.

Nyní je album Rotující nebe na světě. Je na něm tucet písniček a dva bonusy navrch.

Písničky píšete už  od svých třinácti let. Které  z těch, jež se dostaly na album, jsou nejstarší?

Nejstarší je Volám tě. Vznikla v době, kdy jsem v letech 2007 a 2008 hrála s kapelou Blind Angie. O něco mladší jsou Padám a Nit beznaděje. Měla jsem k dispozici i nějaké ještě starší, ale ty jsem nakonec nepoužila. Mám spoustu natočených písniček, ovšem pokaždé, když napíšu novou, mám pocit, že je lepší než ty předchozí. Výběr na desku byl tedy z mnoha ohledů dost těžký.  

Kolik písniček jste měla k dispozici?

Těch, které jsou úplně  hotové, s texty a aranžemi, bylo do stovky. Další desítky existují v podobě nahraných nápadů. Seznam kandidátek na album čítal asi šestačtyřicet skladeb.  

Než  jste album vydala, upozornila jste na sebe zápornou rolí  v seriálu Ošklivka Katka a také rolí ve filmu Tacho, kde jste hrála po boku Daniela Landy. Dokážu si představit, že vám to pozici zpěvačky ztížilo.

To máte pravdu. V Čechách platí, že jakmile jste jednou herečka, nemůžete se považovat za zpěvačku, přestože hrajete od svých šestnácti let s kapelama a jste především zpěvačka. Nemyslí si to ani tak veřejnost, jako spíš bulvární média. Tím pádem je i pro posluchače težké rozlišit, zda nejsem jen další zpívající herečka, a uvěřit mi. Přesto jsem se rozhodla ve své vášni k hudbě pokračovat, jen jsem si na svých písních dala o to víc záležet. Skládám si většinu věcí sama, vystupuji vždy živě a playbacku se snažím vyhýbat, mám kapelu, vydavatelství, novou desku, koncerty a loajální fanoušky. Zatím to funguje, na úkor všech spekulací, dobře. V Ošklivce Katce jsem navíc bohužel ztvárnila negativní postavu, což mi média přišila jako vlastnost. Z potvory Patricie byla najednou potvora Lounová. Pozitivní na účinkování v tom seriálu ale bylo, že jsem si díky tomu vydělala peníze na hudbu a mohla za ně v klidu natáčet ve studiu.  

Mrzela vás ta situace se seriálovou rolí?

Samozřejmě. Češi jsou bohužel národ, který nechválí – až na pár výjimek. Sledovala jsem s oblibou americké internetové stránky, které se jmenují Tisíc věcí, které miluju. V Čechách samozřejmě v reakci na ně vznikly okamžitě dvě stránky nazvané Tisíc věcí, které nenávidím. To je naprosto klasický příklad toho, jak se u nás stavíme k věcem. Snažila jsem se svou desku nahrát tak, abych si za ní mohla stát a to se mi povedlo. Teď už záleží jen na posluchačích, zda si k ní najdou cestu.

Proč  je na ní váš duet s Xindlem X Láska v housce? Ta písnička už má přece svou historii napsanou.

Já si to v zásadě myslím také, ale vydavatelská společnost Universal Music si ji přála na albu mít. Je obvyklé, že když nějaká firma povolí svému interpretovi hostování na albu někoho od jiné firmy, výsledek jejich společné práce se pak objeví na obou albech. Tím spíš, je-li úspěšný. Také se ozvalo několik fanoušků, že by ji na mé desce rádi měli. Ta písnička ke mně patří. Na albu je navíc i její taneční bonus, který vytvořil Honza Žampa ze skupiny Eddie Stoilow.  

Xindl X tvrdí,  že už když jste Lásku v housce psali, věděli jste, že to bude hit. Je to tak?

To tušil on. Najednou se ke mně naklonil a řekl, že si myslí, že to bude větší hit než Anděl, což je jeho dobře známá starší písnička. Já mu na to odpověděla, že úspěch Anděla nepřekoná nic. Sice se mi ta skladba líbila, ale nebyla jsem o ní až tak přesvědčena. On ano, má na to nos.  

Vy už  jste to přijala také?

Pro mě je to především oddechová písnička, na kterou tancují rádi dospělí  i děti.  

Pro vaše album jste s Xindlem X napsali hned několik písniček. Byli jste dokonce životním partneři, ovšem nedávno jste se rozešli. Není to – z uměleckého hlediska – škoda?

Ve svém životě  mám štěstí na geniální tvůrce a Xindl byl jeden z nich. Když jsme se potkali, záhy jsme zjistili, že máme podobný pohled na svět. Rádi kritizujeme společnost a to výrazně ovlivňuje náš tvůrčí proces, který je dosti podobný. Lidsky to ale nevyšlo, takže se nedá nic dělat.  

Budete schopni spolu v budoucnu ještě něco vytvořit?

Byla bych ráda. Dělalo se nám spolu hezky a bylo to velmi tvůrčí. Teď to ale nejde, chce to čas.  

Písničku Osoba blízká  pro vás napsal Michal Hrůza. Jak k té spolupráci došlo?

Míša dělal hudbu k seriálu Vyprávěj, ve kterém hraji. Při natáčení jsme se potkali a já ho požádala o nějakou skladbu, protože se mi strašně líbily třeba ty, které napsal pro Anetu Langerovou. Zrovna dělal na hudbě k filmu Lidice, ale říkal, že mi rád zkusí napsat něco takříkajíc na tělo. Pak přinesl Osobu blízkou. Prý to pro něho v době psaní hudby pro film byla taková odpočinková činnost. Točili jsme ji ve studiu Sono s Pavlem Karlíkem, který nahrával například desky skupiny Lucie. Líbí se mi čistá a jednoduchá aranž, kterou ta písnička má. Já osobně mám raději aranže bohaté, ale tohle je čisté a má to v sobě jakési kouzlo.  

Ve vašich textech je spousta sdělení na „druhý poslech“. Proč?

Protože se snažím, aby si kterýkoliv člověk u desky odpočinul, ale zároveň něco i získal. Skrývám v textech i závažnější témata. Jde mi o to, aby je posluchač vstřebal a pak z nich čerpal. Reklama, která nás neustále k něčemu nutí, často působí podvědomě nebo podprahově. Dělám to podobně, ale v dobrém…  

Jaroslav Špulák