Mňága & Žďorp: Kapelám jsme zakázali se ve studiu hádat a trápit
0 Redakce 2.4.2012Skupina Mňága & Žďorp slaví v letošním roce čtvrtstoletí existence. K této příležitosti vydává dvojalbum a DVD pod souhrnným názvem Dáreček. Jsou na něm nahrávky spřízněných skupin a hudebníků, kteří po své předělali její písně. Zpěvák Petr Fiala vypráví o tom, jak kolekce vznikala, podle čeho si kapela vybírala její účastníky i o etapách, jimiž prošla.
Pokud se nepletu, vaše kapela v minulosti svá výročí moc neslavila…
Je pravda, že jsme neoslavovali deset, patnáct ani dvacet let. Považovali jsme to za pitomost, a navíc jsme se nikdy nechtěli přidat k hordě kapel, které neustále něco slavily nebo vyjížděly na svá zaručeně poslední turné. Pětadvacet let ale podle nás už nějakou váhu má, a tak jsme se rozhodli je oslavit tak, že jsme oslovili naše hudební kamarády, aby nahráli svou verzi nějaké naší skladby. Oni nám pak svým přístupem potvrdili, že těch našich pětadvacet let existence váhu skutečně má.
Jak to potvrdili?
Když si vybírali skladby, přesně věděli, jaké chtějí. Omezení neměli žádná, ačkoliv došlo například k tomu, že Tata Bojs chtěli nahrát písničku z dob naší skupiny Slepé střevo, která Mňáze předcházela. To jsme odmítli, protože nám přišlo komplikované lidem vysvětlovat, co je Slepé střevo. Poprosil jsem je tedy, aby nahráli písničku Měsíc, kterou chtěl původně dělat Radek Pastrňák, ale nestihl to. Všem jsem řekl, aby si udělali s hudbou i textem co chtějí, a jediné, co po nich chceme je, aby si to nahrávání opravdu užili. V podstatě jsme jim zakázali, aby se ve studiu hádali nebo trápili.
Podle čeho jste si vybírali kolegy, kteří měli vaše skladby nahrát?
Chtěli jsme spolupracovat s těmi, které máme rádi a jejichž hudbu respektujeme. Buď to byli kamarádi ze starých časů, jako například Vypsaná fixa nebo Buty, kteří tam ale nakonec nejsou, anebo lidi, s nimiž se potkáváme na festivalech, ale nechodíme takříkajíc do jedné hospody, či ti, s nimiž se moc nesetkáváme, ale kterých si vážíme. Ze slovenské skupiny Živé kvety znám třeba jenom kytaristu, ale mám ji rád.
Mňága & Žďorp vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Měla ta doba vliv na její zvuk, který se v zásadě v následujících letech nijak zvlášť neměnil?
Měla na to absolutní vliv. Budu mluvit možná trochu přízemně, ale v době našeho vzniku nebyly žádné hudebniny, kde by sis mohl vybrat kytary, krabičky nebo vybavení podle svého gusta. Všechno jsme tahali ze západu přes známé nebo různými trochu dramatickými cestami. Byly s tím velké problémy. Neměli jsme žádné zvukové efekty, takže jsme vlastně používali čistý kytarový zvuk. Z něho pak vyplynul sound Mňágy. Všechno je to náhoda. Novináři nám často vytýkají, že zníme stále stejně. Já to ale beru jako něco pozitivního, jako obhajobu vlastního a rozpoznatelného zvuku.
Snažíte se ho nějak programově dodržovat?
Vůbec ne, my se o něj vlastně ani nesnažíme. Nakonec ho ale vždycky dosáhneme.
Máte už nové písničky na další desku?
Máme v kapele jednoho grafomana, takže nové skladby vznikají neustále. Chtěli bychom je připravit, nechat náležitě uzrát a pak je nahrát. Minulou desku jsme dělali s producentem Ondřejem Ježkem a bylo to z mého pohledu opravdu dobré. Tu další budeme dělat s někým jiným a chtěli bychom, aby to bylo zase dobré. Poohlížíme se po někom, kdo by ještě dnes, po pětadvaceti letech, mohl naši kapelu posunout. A také si chceme nahrávání co nejvíc užít.
Jaké máš ty, ten grafoman kapely, nároky na písničku?
Vždycky mám představu o tom, jak by nová písnička měla vypadat. Když na ní pracujeme s celou kapelou, snažím se té představě maximálně přiblížit. Ostatní do ní ale také vkládají nápady, a tak měním názor a bojuju za ty své. Připadne mi to ale normální, všem nám jde o to, aby byla písnička co nejlepší v rámci toho, co máme rádi.
Používali jste někdy na koncertech hudební podklady, smyčky nebo samply?
Pokusili jsme se o to v písničce Chtěl bych z naší třetí desky. Ve studiové verzi byl totiž automat. Pracně jsme si ho nachystali do sekvenceru, ale nedošlo nám, že aby to bubeník dobře slyšel, musí mít sluchátka. Přesto jsme tu podtáčku použili asi na třech koncertech, a byla to taková katastrofa, že jsme se na to vykašlali.
Lze kariéru Mňágy & Žďorp rozdělit na nějaké etapy?
Nadšený vznik, nekonečné vymýšlení názvu, které bývá pro mladé kapely mnohdy nejzásadnější. Potom přišla první dvě alba, na která jsme měli písničky dávno napsané z dob před debutem. Následně se to překulilo do období, kdy jsme se hudbou začali přiživovat, a později jsme se už živili jenom muzikou. Potom nám došly písničky, takže jsme začali psát nové. To bylo při třetí desce, a my pochopili, že se vlastně znovu začínáme učit. Protože jsme hodně koncertovali a nové písničky jsme vymýšleli na zkouškách před koncerty. Mimochodem nám to zůstalo dodnes, je to z našeho pohledu dost efektivní způsob, jak naložit s časem před koncertem. Později to některé členy kapely přestalo bavit, přišli jiní, ale v zásadě to pořád fungovalo a funguje docela dobře. Také jsme si museli jasně říct, co chceme, a co nechceme.
JAROSLAV ŠPULÁK