Mňága a Žďorp: S kufrem a se ženou (1. část)
0 Redakce 8.2.2010Valašskomeziříčská kapela Mňága a Žďorp vydává v pátek 12. února 2010 svou v pořadí jedenáctou studiovou desku příznačně nazvanou Takže dobrý. Pilotní singl S kufrem a se ženou představí exkluzivně už 10. února prostřednictvím portálu Play.cz. Píseň bude k poslechu od 10. do 12. února. Co se internetových singlových premiér týká, zavítá Mňága do v České republice zatím neprobádaných hudebních vod.
Album Takže dobrý obsahuje celkem dvanáct autorských písní a je prvním v historii kapely, které vznikalo v Praze (studio Jámor) a pod dohledem producenta Ondřeje Ježka. Nahrávka přichází dva roky po poslední řadovce Na stanici polární a skupina v její společnosti oslaví třiadvacet let na poli české hudební scény.
Při příležitosti vydání alba odstartuje Mňága a Žďorp ve čtvrtek 25. února v Ostravě turné. Křtít se bude na každém koncertě šňůry. Prahu (Lucerna Music Bar) má kapela na programu 24. března.
První singl S kufrem a se ženou z vaší nové desky Takže dobrý bude premiérově uveřejněn na Play.cz. Co se ti vybaví při slovním spojení internet a hudba?
Když se chci seznámit s nějakou kapelou, kterou neznám, podívám se na YouTube. Jsem velký fanoušek hudby a rád čtu i knížky o ní – takže pak zároveň listuju tlustou bichlí a koukám na klipy na YouTube… Najdu tam jakoukoliv pakárnu z roku sedmdesát dva, kterou tam někdo dá – třeba koncert Led Zeppelin. Čtu, k tomu sleduju přenos… A říkám si – tý jo! (smích) Je to zábava. Internet je pro mě cesta k hudbě.
Takže ho dost využíváš. Některé kapely jsou proti, objevují se tam jejich klipy, vydavatelství je honem rychle stahují…
Jsem proti tomu, když se nová deska objeví na netu a lidi si ji zadarmo stahují. To se mi nelíbí. Měli by respektovat alespoň tu energii, kterou do alba kapela vložila. Chápu zvědavce nebo ty, kteří nechtějí kupovat "zajíce v pytli", ale i ti by určitě našli způsob, jak to autorům nějak vynahradit. Buď si desku koupit pak nebo třeba jít na koncert… Ale celkově vidím šíření hudby po internetu v principu jako dobré a svobodné, i když samozřejmě taky lehce zneužitelné.
A koukals, jak je na tom youtubová Mňága?
No jasně! Zjistil jsem, že si lidi točí klipy k písničkám. Je to supr.
Ale zpátky k singlu, proč jste vybrali zrovna Kufr?
Přišel nám všem nejzábavnější a zároveň trošku jiný, než je Mňága.
A nemyslíš si, že právě rukopis, podle kterého vás všichni poznají, je vaše největší zbraň?
Ale ono to tam v té písničce taky je. Nemyslím, že by nás posluchač nepoznal. Krákorám tam já a jsou to čtyři akordy – každý to pozná. (smích)
Ale není to typická Mňága jako třeba nová ABBA nebo Nejlepší vteřina.
Vybírání singlu není věc tvůrčí, ale brutálně řečeno obchodní. Protíná se tam hodně vlivů. Tentokrát jsme vybrali, co se líbí nám. Můžeme se samozřejmě splést, ale život nekončí – zřejmě – a my téhle písničce věříme. Věříme, že by mohla lidi oslovit. Navíc v kapele všichni rádi tancujeme. Takže po koncertech, když je nějaká pařba, často zůstáváme a skáčeme s ostatními. Samozřejmě jsme stydliví a musíme se napřed něčím posilnit… Ale přesně Kufr je taková ta párty písnička, v uvozovkách. (smích) To mám rád.
Text je hodně vyprávěcí – jak tě ten příběh napadl? Skoro to vypadá, žes nesl těžký nákup…
To právě není nápad, je to doslovný popis příhody, kterou jsem opravdu zažil. Normálně jsem šel v noci z Havířova a viděl jsem holku, která vleče kufr. Tak jsem si řekl: Tady bych mohl pomoct… (usměje se) Ten kufr byl šíleně těžký, ani jsem ho nemohl zvednout. Táhl jsem ho hodinu a půl, pamatuju si, že to bylo fakt drsný. Měl jsem hroznou žízeň, potřeboval jsem se napít – a ona pořád mluvila, polsky…
Počkej, to byla Polka?
Jo, byla to polská dělnice ze skláren, snad vezla nějaké konzervy nebo co. A mluvila a mluvila. Já jsem přemýšlel, která hospoda má ještě otevřeno, abych se mohl napít… Zpočátku jsem si od toho samozřejmě sliboval nějaký příběh – podíváš se jí do očí, jestli je to ona… Ale hned jsem zjistil, že to vůbec není ona, ale ten kufr tam pořád stál.
Jak je to dlouho?
Je to už asi dvacet let, ale byla to fakt tryzna.
A propos – máš radši kufry nebo krosny?
Jednoznačně krosny. Mám volné ruce, takže můžu držet třeba… zmrzlinu. (smích)
Nedávno jste natáčeli klip, jak to probíhalo?
Teď jsme ještě ve stádiu zkoumání autorských práv, a tak bych zatím řekl jen to, že je celý o jednoduchém příběhu: Kapela natočí písničku, dá ji na své stránky a nějaký fanoušek k ní udělá klip. Stáhne záběry z YouTube – tanečníky, tanečnice, hiphopery a té kapele to pošle. Členům se to líbí a libují si, že sami nemusí nic dělat… A je to dobrý. Když jsme si představili, jak tančíme na jejich místě my, řvali jsme smíchy. Takže jsme se rozhodli použít práci našeho fanouška, ale jak jsem říkal, musíme to vyřešit po právní stránce.
Takže v klipu vlastně ani moc nehrajete.
Přesně tak, Mňága je tam jenom jako pozorovatel. Ještě jsme natočili nějaké parodie na náš hip hop, takže to bude taneční klip. A půlka ho vlastně vznikla v Americe – akorát jsme ji nedělali my. (smích) Každý to snad pochopí jako nadsázku. Přece jsme s YouTube kamarádi. My mu tam pořád něco dodáváme, tak si občas taky můžem něco vzít. (smích)
Desku Takže dobrý vydáváte i na vinylu. Vnímáš pořád kouzlo desek – máš je doma?
Mám všechny. Koupil jsem si gramofon, takový šunt za tisícovku, asi před dvěma lety, ale teď si chci koupit nějaký lepší, který ty desky spíš než obrousí přehraje… Vinyly mám rád. Když si je pouštíš, musíš udělat sérii akcí, při které si uvědomíš, že vlastně posloucháš hudbu. Není to jenom takové to "play".
IVA MAREŠOVÁ