ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 5105 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

I AM X: Už nepotřebuji domov!

0 Redakce 21.12.2008

Po roce se do Prahy vrátil anglicko-berlínský umělec, nejen zpěvák formace I AM X, Chris Corner. Showman a ikona elektro-scény tentokrát nadchl pražskou Roxy a po málo vydařeném loňském koncertě přivedl celý klub na pokraj extáze, při níž bezmála kapalo ze stropu. Pomohl mu k tomu i silný nový singl Think Of England, který – kromě toho, že je k dispozici na internetu ve studiové formě – fanoušci zběsile nahrávali na všech předchozích zastávkách Cornerova turné a byl předem k vidění v bezpočtu živých verzí.

Show skutečně od samého počátku doslova tikala. Nekompromisní začátek s největšími hity z druhé desky The Alternative následovala i dvojí verze skladby Nightlife v taneční a ještě více taneční formě. Už při příchodu každý obdržel oznámení o Cornerově úmyslu nahrát živý záznam novinkové písně, které obsahovalo i kompletní text skladby. Zazněním prvních tónů se strhlo pravé šílenství, následované sborovým zpěvem v chytlavém refrénu. Druhý přídavek několik minut po desáté, už do rozsvícených světel, byl příjemným gestem, které vyplynulo ze skvělé atmosféry, jíž se podařilo v publiku vyvolat.

I AM X tak doslova splnili to, o čem o několik hodin dříve hovořil Chris Corner v zákulisí. Rozhovor se vstřícným a relaxovaným chlapíkem muší váhy, který v civilu působí subtilně a zranitelně, byť rozhodně a přesvědčivě, proběhl v takřka neformální atmosféře.

Z vašeho loňského koncertu v Praze jste pořizovali obrazový záznam, jak jste s ním nakonec naložili?

Chris Corner: Připravovali jsme DVD, ale jsme nezávislý projekt a zkrátka nám došly peníze. Práce je pozastavená a myslím, že ten záznam použijeme spolu s několika dalšími za dva tři roky na DVD, které by mapovalo kompletní aktivity I AM X.

Ten večer se ale řada věcí nedařila, měli jste potíže s technikou a obecně vás provázela smůla. Vzpomínáte?

C: Ano to je pravda, vzpomínám si, že nám hodně zlobila elektronika a klávesy, opravdu se nedařilo. Ale pokud si pamatuji, chlapík, který nám ten koncert natáčel si pochvaloval, že natočil vizuálně zajímavý materiál, takže věřím, že ho použijeme.

Jste muzikant, který hodně komunikuje přes internet. Případné nadcházející album můžeme čekat v klasickém vydání, nebo chystáte nějaký speciální projekt, jak to dnes činí řada kapel?

C: V tomto směru hodně experimentujeme. Loňský rok nám ukázal, že alternativa k dnes už absolutně vyřízenému hudebnímu průmyslu je naší jedinou možnou cestou. Naším cílem je dosáhnout nějaké interakce mezi fanoušky a námi. Dnes jsme si díky internetu mnohem blíž, vytváří se užší vztah mezi umělcem a publikem. Tím získávají živé koncerty mnohem větší význam, je to například náš hlavní zdroj příjmů.
Podle mě se to celé dá vyjádřit jako vztah, založený na dávání a přijímání. Rozhodli jsme se dát fanouškům náš nový singl Think Of England zdarma. S předpokladem, že teď něco dostaneme nazpět. Musí panovat vzájemný respekt. Lidé si něco kupují, jen pokud chtějí, a nemůžeme je k tomu nutit. Nemohu a nechci nikomu zakazovat stahovat naši hudbu. Chtěl bych si vybudovat takový vzájemný respekt, díky němuž lidé prostě budou chtít podpořit náš projekt.
Já respektuji, že řada z nich nemá dost peněz, nebo že se jim nechce jít někam pro cosi, co neznají. Proto chci udělat první krok. Máme řadu netradičních suvenýrů a chceme nabízet zajímavé předměty, které se zkratka vyplatí koupit. Na druhou stranu já důvěřuji lidem, že pokud budou mít možnost, podpoří nás.

V tomto světle skutečně klasicky vydaná deska ztrácí jakýkoliv význam.

C: Přesně tak. Uvažujeme o nějaké formě kombinace desky a merchendise, díky níž se stanete tak trochu součástí celého projektu.

Zmínil jste novou píseň Think Of England („Myslet na Anglii“). Co pro vás dnes představuje Anglie?

C: Myslím, že symbolizuje všechno, co jsem opustil a nechal za zády. Představuje můj boj o sebevědomí a o posun kupředu. Příležitost pustit se do něčeho, o čem jsem věřil, že dokážu, jen jsem to v sobě měl skryté. Vždycky jsem věřil, že se docela dobře dokážu odpoutat a vypravit se dál. Přesto jsem měl asi před rokem období, kdy jsem pochyboval. Tahle píseň je o nalezení síly se pohnout vpřed. Stejně jako jsem se kdysi dokázal fyzicky opustit Anglii, čas od času to potřebuji psychicky znovu překonat.

Na vašem blogu jste napsal, že byste byl rád starý a moudrý. Co byste udělal jinak, kdybyste takový byl?

C: Věděl bych, že nic nemusím dělat jinak. Snad bych byl spokojen se svou vlastní existencí. Asi jsem promarnil hodně času, který jsem mohl věnovat lásce a vztahům s lidmi. Naproti tomu práci a hudbě jsem věnoval maximum. Možná bych si byl uvědomil, že jsem mohl svůj čas užít jinak a věnovat víc svým skutečným emocím. O to se teď pokouším.


I AM X: Think Of England (live)

Také jste napsal, že I AM X je především cirkus. Co tím přesně myslíte?

C: Myslím, že lidé někdy chápou I AM X mylně. Nevadí mi to, pokud se jim tak líbí, pak je vše v pořádku, ale pro mě je to cirkus v divadelním slova smyslu. Vidím jej jako kočovný cikánský způsob života. Ubíjející a špinavý. Je o pohrávání si se zdí, kterou mohu postavit a pak ji zbořit. Je také o převlecích a make-upu, ale nikoliv v první řadě. Není to blyštivý svět plný luxusu. Já se převlékám, protože je to legrace a seru na to, co si o mně kvůli tomu kdo myslí. Navíc mi to umožní být někým jiným. Stanu se někým, koho pak mohu roztrhat. Je ve mě hodně agrese, jako v každém člověku, a zároveň asi navždy zůstanu trochu dítětem.
Tohle jsem se naučil právě už jako malý, silně mě ovlivnila sestra, která mě převlékala do dívčích šatů. Cítím se v nich velmi přirozeně a opravdově, rozhodně jimi nic nepředstírám, i když to asi vypadá trochu divně.

Když takto mluvíte o svém životě, i v souvislosti s vaším odchodem z Anglie mě napadá, zda vůbec máte nějaký domov?

C: (přemýšlí)…vlastně nemám. A nepovažuji to za smutné. Pravda je, že jsem s tím pocitem dlouho bojoval. Když jsem se odstěhoval do Berlína, myslel jsem si, že to bude konečně můj pravý domov. Že bych měl zapustit kořeny a najít pevný bod. Ale to se ve skutečnosti nestalo. Naopak jsem si uvědomil, že tohle vůbec nepotřebuji. Můj život je takový. Proč se zatraceně peru o něco, co do něj nezapadá. Teď už to vím a cítím se mnohem spokojenější.

JAKUB ANDĚL