ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 18081 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Conor Oberst: Necítím se vůbec křehký

0 Redakce 28.8.2008

Do Čech se již 10. září podívá pozoruhodný písničkář, známý nejvíce z folk-rockového projektu Bright Eyes. Na první návštěvu Prahy s sebou přiveze skladby z aktuální sólové desky, jež vyšla letos v létě. Conor Oberst po telefonu slibuje, že byť nechá své „jasné oči“ v Americe, zážitek nebude o nic slabší. Kvalita a celistvost aktuální eponymní nahrávky tomu rozhodně nasvědčuje.

Do Prahy přivezete svůj sólový projekt s doprovodnou kapelou Mystic Valley Band, jaký je rozdíl ve vystoupení vaší kapely Bright Eyes a tím, které bude v Praze k vidění?

Součástí mého nového projektu nemohl být chlapík jménem Mike Mogis. Hlavně proto jsem necítil oprávnění použít název Bright Eyes a zařadil tak skladby do své sólové tvorby. Jinak se ale hudba samotná zase tak razantně neliší.

Vaše tvorba bývá často popisovaná jako křehká a osobní, jste vy sám křehkou bytostí?

Asi ne, necítím se vůbec křehký. Myslím, že jsem dnes docela silný člověk. Přinejmenším je to podle mě můj mnohem typičtější rys než křehkost.

Ano myslím, že tomu odpovídají i nahrávky jedné z vašich bývalých skupin s názvem Desaparecidos. Na nich jste mě překvapil velmi silným emotivně křičeným vokálem a punk-rockovými písněmi. Je tohle vaše druhá tvář? Používáte někdy takový křik i při sólových vystoupeních?

Ne tak docela, Desaparecidos byli trochu něco jiného. I když na druhou stranu musím přiznat, že moje nová kapela je živě mnohem prudší a hlasitější, než na co jsem byl v poslední době zvyklý. Tohle je myslím opravdu rock´n´rollová skupina. A já si to rozhodně užívám.

Prý je vaší nejoblíbenější součástí kariéry muzikanta psaní písní, je to tak?

To je pravda, mám rád proces nahrávání a užívám si i živá vystoupení, jinak bych to nedělal. Ale nejlepší pocit zažívám, když dokončím píseň. Je to takový zvláštní pocit vzrušení, který se těžko popisuje.

Jak v případě Conora Obersta vypadá proces tvorby, jak dlouho například trvá?

To samozřejmě záleží na okolnostech a na momentální náladě, někdy melodie nosím v hlavě celou věčnost, čekám na správný impuls, který by mě přivedl k jejímu dokončení. Jindy to jde úplně snadno, například nejrychleji jsem píseň napsal asi za deset minut.

Vaše hudební kariéra má už celou řadu kapitol, přesto, naučil jste se při nahrávání poslední desky něco nového?

Vždycky je to jiné, je to fráze, ale je to pravda. Pokaždé se potkám s dalšími novými lidmi, kteří nějak mou nahrávku ovlivní a posunou.

Měl jste v úmyslu dostat do nové desky více prostoru a spontánnosti, podařilo se? Jak například reaguje publikum?

To nedokážu tak docela říct a vlastně to ani není rozhodující. Na koncertech lidé vypadají spokojeně, tleskají, prodali jsem nějaké desky… To mi stačí. Hlavně, že to všechny baví.

Řekl jste o sobě, že jste stále v pohybu a nevydržíte dlouho na jednom místě. Cítíte se doma na více místech nebo prostě máte rád cestování?

Mám dva domovy, jeden v New Yorku a jeden v Omaze v Nebrasce, ale ani na jedno z těch míst se moc často nepodívám. Zatím mi to nedělá žádné potíže. Hlavní důvod asi bude, že miluji cestování. Mám například moc rád Mexiko, kde jsem nahrával poslední desku. Taky se mi líbí na jihu Evropy, ve Španělsku a Itálii, moc příjemné místo je Švédsko.

Pokud se nemýlím, v Praze jste zatím nikdy nebyl, jaké zprávy se k vám o Praze donesly?

Ano, nikdy jsem v Praze nebyl, ale jezdí tam prý spousta Američanů, je to pravda? Říkají o Praze, že je to nádherné historické město, s velmi uměleckou atmosférou. Ano, moc se těším…

JAKUB ANDĚL