ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 28944 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Blázinec: Všichni vzali svou účast vážně

0 Petr Hašek 8.6.2012

Blázinec je koncepční album, za jehož vznikem stojí skladatel a muzikant Jan Lstibůrek a textař Robin Král.

Na desce, která vyšla na prahu června, je čtrnáct skladeb, které interpretují mimo jiné David Koller, Ewa Farna, Tomáš Klus, Jiří Suchý, Ivan Hlas, Bára Basiková, Marek Eben, Tomáš Hanák, Petra Páchová, Xindl X, Iva Pazderková a další. Jsou o různých psychických odchylkách. Jan Lstibůrek a Robin Král o tom vyprávějí.Blázinec je koncepční album, za jehož vznikem stojí skladatel a muzikant Jan Lstibůrek a textař Robin Král.

Jak jste dospěli ke vzniku tohoto projektu?

Král: Chtěli jsme, aby byl o něčem, co bude zajímat nás i nějaké posluchače. Zároveň to nemělo být prvoplánové. To téma jsme vymysleli během půl roku.

Lstibůrek: V dnešní době je skvělé, když někdo dá dohromady desku. Já mám ale rád, když je tematicky nějak spojená. Byla to v podstatě podmínka pro to, abychom album Blázinec začali nahrávat.

Robine, napsal jsi všechny texty na album?

Král: Text k písničce Maniodeprese napsala Eva Petelíková, má spolužačka z Konzervatoře Jaroslava Ježka. Ostatní jsem napsal já.

Lstibůrek: Aby to bylo úplné, v písničce V noci se mi zdálo mi kytarista Pepa Štěpánek pomohl s outrem, na skladbě Automutilant spolupracoval na hudbě Xindl X, který ji zpívá.

Která z písniček byla při finální realizaci nejtěžší?

Lstibůrek: Interpreti, které jsme si vytipovali a které jsme oslovili, byli maximálně vstřícní. Nikdo z nich neměl žádné výhrady, takže to všechno šlo poměrně hladce.

Král: Nejpůvabnější asi byla historka s Wabi Daňkem, kvůli kterému jsem musel upravovat jedno dvojverší. V původní verzi bylo „Bojím se pavouka, co chodí po kuchyni, mám strach, že Belzebub mi vrátí moji tchýni“. Daněk mi zavolal a řekl, že se mu to moc líbí, ale měl prý hrozně hodnou tchýni a tohle jí nemůže udělat. Odpověděl jsem, že to chápu, a vymyslel jsem jiné dvojverší. Například nejdelší bylo natáčení písničky Automutilant, kterou zpívá Xindl X. Je v ní totiž nejvíc textu, trojnásobek ve srovnání s ostatními skladbami.

Lstibůrek: Pro Xindla X to byla neobvyklá role v tom, že je zvyklý rapovat své vlastní texty. Když jsme ale tu písničku psali, mysleli jsme na něj, psali jsme mu ji takříkajíc na míru. Nakonec jsme měli ve všech případech pocit, že to dopadlo moc dobře. Dali jsme si s výběrem interpretů docela práci a bylo skvělé, že všichni vzali svou účast v tomhle v podstatě nekomerčním projektu vážně a na natáčení byli skvěle připraveni.

Ewa Farna ve svých čtyřech částech písničky Autistka není skoro poznat…

Král: To je pro mě naprosto úžasné zjištění. To, co ve studiu předvedla, byl úplně jiný způsob zpěvu a vyjádření, než na které jsme u ní zvyklí. O něco takového jsme u téhle skladby usilovali. Nedokázali jsme si ale představit, jak to bude ve finále znít.

Farna se v té písni vzdala potřeby být za každou cenu maximálně slyšet…

Lstibůrek: Přesně tak. Spoléhali jsme na to, že je to citlivá a vnímavá holka, které si poslechne písničku z demosnímku a dá jí přesně to, co si žádá. Jsme nadšeni třeba i z toho, jak krásně zpívá česky.

Kdo vás ve studiu ještě nadchl?

Král: Pro mě osobně byl nezapomenutelný pan Suchý, který zpívá písničku Klaustrofobik. Jeho alba byla první, která jsem ve svém životě slyšel a vnímal. Navíc pokud jde o psaní textů a podobu humoru, je pro mě velkým vzorem. Ve studiu byl úžasný a neuvěřitelně pokorný, i když zpíval v jiné poloze, než jako ho známe z jeho písniček. Myslel jsem si, že si dovedu představit, jak bude v jeho podání skladba znít. Když ji nazpíval, znělo to sice jinak, než jsem si představoval, ale bylo to výborné.

Trochu jinou kategorii na albu představuje písnička Árie láskou posedlá operní pěvkyně Vandy Šípové. Jak vznikla tato spolupráce?

Lstibůrek: Loni jsme písničky z alba uvedli dvakrát v prostoru NoD v Praze. Byla to vlastně revue, měli jsme dvanáctičlenný orchestr a zpívali naši kamarádi zpěváci a herci. Režírovala to Anička Polívková, která se před jednou naší schůzkou před představením sešla se svou kamarádkou Vandou. Když jsme pak seděli u stolu a řešili pořad, navrhla, že by Vanda mohla jednu písničku zpívat. Řekli jsme, že jí tedy zkusíme napsat árii. Měli jsme to hotové za dva dny a mě osobně to dost baví. Je to pro nás vstup do jiného prostoru.

Vyčerpali jste všechny písničkové odchylky, které jste chtěli?

Lstibůrek: Nestihli jsme dokončit Alkoholičku. Je sice napsaná, ale nezrealizovali jsme ji. Existuje i několik dalších polotovarů. Nedošlo třeba na Feťáka nebo Schizofrenika. Kdybychom někdy pokračovali, určitě bychom je chtěli udělat. No, a kdyby se těch skladeb třeba ujalo nějaké divadlo, bylo by možné je k těm již nahraným doplnit.

Budete album prezentovat naživo?

Lstibůrek: Pracujeme na tom, aby 10. září proběhl v pražské La Fabrice křest vinylové desky za účasti orchestru a pokud možno všech zpěváků.

Zajímavý je obal alba. Jak vznikl?

Král: Autorem obrazů na něm je Tomáš Němec. Pracoval ale jako samostatná jednotka, nemaloval je pro nás. My je jenom s jeho svolením vzali a udělali jsme z nich obal desky. Tomáš je jeden z nejvýraznějších mladých malířů u nás. Jeho díla jsou podle nás úžasná a my jsme rádi, že jsme je mohli tímhle způsobem spojit s našimi skladbami.