ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 15921 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Recenze: M. Janková a Collegium 1704 – Bachovy Kantáty

0 Rémy Martin 10.7.2013

Milovníci Bacha mají opět svátek. Firma Supraphon vydala CD s kantátami J. S. Bacha se sólistkou, sopranistkou Martinou Jankovou a Collegiem 1704 pod taktovkou Václava Lukse. Jedná se o živý záznam.

Kantáty jsou početně nejobsáhlejší díla v Bachově tvorbě a na nahrávku jsou vybrány tři, které mají rozdílná témata a jsou od sebe vzdáleny i dobou svého vzniku. Jedná se o světskou Svatební kantátu a o dvě duchovní – Kantátu pro svátek Očišťování Panny Marie a Kantátu pro 15. neděli po svátku Nejsvětější Trojice. Nebudu psát recenzi na Bachovu hudbu, to by bylo asi nesmyslné. Ostatně o Bachovi se vyjadřuji často, tak jistě milí čtenáři víte, v jaké úctě ho chovám. Pokud recenzuji CD založené na interpretaci budu si spíše všímat zvukových charakteristik a věnovat se interpretům.

Collegium 1704 je český barokní orchestr hrající na dobové nástroje nebo jejich kopie. Pokusím se popsat jeden fenomén. Zvuk dobových instrumentů bývá ve své podstatě slabší intenzity než zvuk těch novodobých. Ovšem nižší hlasitost je vlastnost, která vyloženě svědčí nahrávání. Obecně mají nahrávky starých hudebních nástrojů daleko příznivější zvukové vyznění. I toto CD má zvuk, který obsahuje veškeré informace, nic neschází, nic neruší a především je vyloženě lahodný pocit nahrávku poslouchat, a to na jakémkoliv médiu. Je to dáno i tím, že nástroje mají nižší dynamické rozpětí, čímž odpadá problém s hlasitostními výkyvy. Zároveň je zde ještě jeden příznivý vliv, a sice ten, že se jedná o živý záznam z koncertu. Přece jen, když hraje hudebník pro mikrofon v izolovaném studiu, bez živého, reagujícího publika, nálada se vytváří hůře. Samozřejmě možnost ideálního nastavení mikrofonů nebo následné postprodukce je ve studiu větší, ovšem otázkou zůstává, jestli by nemělo jít více o hudbu než o zajištění ideálních podmínek.

Tím, že je toto CD živou nahrávkou, obsahuje náladu, která se ve studiu nemusí podařit. Zde je zkrátka naplněn smysl – hudebníci hrají lidem. Něco předávají. A dostavuje se možná i lepší druh soustředění a pozornosti. Osobně se přikláním k tomuto způsobu. Vždyť v době přebujelé možnosti postprodukce už na nahrávkách často neodhadneme, co je skutečnost a co technologie. V živých záznamech vidím budoucnost pro klasickou hudbu.

Ale je tu i další prvek lahodící uším, ten nejpodstatnější. Sami hudebníci. Mám problém poslouchat ne ideálně intonačně vyladěnou produkci. Sebelepší výkon s přibližnou nebo nevědomou intonací mě ochuzuje o jeden hudební rozměr. Collegium 1704 hraje nádherně čistě. Čistotou ovšem myslím vědomé a hudební zacházení s intonací. To, že se někde nemusí povést nějaký detail, je nepodstatné. Důležitá je idea a ta je zde zkrátka taková, že hudba opravdu lahodí.

To se týká i sopranistky Martiny Jankové. Její zpěv je jemný, tvárný, bez exhibicí a přehánění. Působí spíše introvertním dojmem s přesně ohraničenými tóny a s vibrátem, které nevybočuje z hranic tónu. Samozřejmě jedině tak lze vůbec řešit intonaci a kultivovanost. A to se Jankové daří tak, že bych její sóla dokázal zapsat z poslechu do not. Což není zcela obvyklé. Jsou zpěváci, jejichž zpěv je tak rozmazaný, že opravdu nelze říci, jaký tón vlastně zpívají. Tady ovšem posloucháme vrcholnou úroveň. Sice bych našel pár míst, kdy jsem pochyboval, jaký tón vlastně slyším, nikoliv kvůli intonaci, ale právě kvůli vibrátu. Samozřejmě Václav Luks celku dodal jednotícího ducha a vše vlastně funguje díky němu. Pokud si dám za cíl najít jedno slovo, kterým bych vyjádřil svůj dojem, řek bych „kultivovanost“.

Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.

Každou sudou středu v 19:00, lichý pátek v 10:00 a sudou sobotu ve 12:00 poslouchejte Vybrané tóny Rémy Martina na rádiu Classic.

Komentáře