Kauza: Fender Stratocaster
0 Redakce 1.6.2009Jsou kytary, které prostě k rockové hudbě neodmyslitelně patří a nelze se jim jen tak vyhnout. Jsou čistým mýtem a symbolem rock´n´rollu. Zcela jistě není náhoda, že v roce 1954 se zrodí rock´n´roll a kytara Stratocaster. Více než pouhá kytara.
Specifický zvuk, tvar, styl, elegance … Zvuk ulice i kosmu. Od garáže po stadiony a sofistikované jazzové koncertní síně. Dospělý špičkový instrument pro profesionály, který v sobě ale má mladistvou energii, dynamiku a nadšení. Ne náhodou to byla „arme de choix“ Jimiho Hendrixe, Ronnieho Wooda, Dick Dalea, Ike Turnera nebo Boba Dylana.
„Born in the 50s looking so bold
Fender Stratocaster
Everythin' your parents hated about rock 'n roll
Fender Fender Fender
Wangin' and a twangin, sounding so tough
Fender Stratocaster
And the kids in my corner, they can't get enough
Fender Fender Fender
Like the wind in your hair when the top is down
Like taillights headed for another town
Fender Stratocaster, well there's something about that sound.“
Jonathana Richman – Fender Stratocaster
Statocaster je technický div, opus magnum revolučních myšlenek svého stvořitele Leo Fendera. Tento pozoruhodný milovník hudby, který neumí hrát na žádný nástroj, bývalý účetní, jehož koníčkem je stavět si rádiové přijímače u sebe doma v kalifornské Orange County, koncem 40 let. rozvinul tenkrát neslýchanou myšlenku vyrobit elektrickou kytaru „solid body“. Pán Fender byl vysmívaný, že to prý není nic jiného než jen elektrifikované dřevěné prkno. Ano. Jsme opravdu daleko od kytar té doby – elegantních dutých „lubovek“ respektabilních firem jako Gretsch, Gibson nebo Guild. Tyto křehké kytary se vyznačují bohatým, teple hebkým zvukem ideálním pro jazz. Ale jak se mění móda, je potřeba více ostrého a ráznějšího zvuku. Jak v country (trh, který má Leo Fender na mušce), tak rhythm&bluesu, ze kterého se co nevidět stane soul. První instrument, který Leo vytvoří – jmenuje se nejprve Broadcaster, poté se zapíše do historie jako Telecaster – je sám o sobě mistrovský kousek. Legenda. Čtyři roky na to, ale Leo přijde s něčím, co doposud nikdo neviděl. A je to totální šok. Na první pohled vizuální. 50. léta se opíjejí futurismem a jelikož je jen otázka času, kdy se postaví města na měsíci a vznášedli se bude lítat do práce, přizpůsobme tomu již současnost. Nadzvukové stíhačky křižují nebe a paranoidní sci-fi inspiruje chromovaná křídla aut, praček, a robotický vzhled juke-boxů a dokonce i kočárků.
Strat, jak se říká, je přímo designovaný touto nablýskanou dobou. Jeho drze elegantní, aerodynamický zjev se definitivně straní akustických kytar a svou futuristickou linkou směřuje střemhlav do budoucnosti. Ale jako všechna mistrovská umělecká díla, Strat překonává hranice své doby a stává se nesmrtelným objektem. Je nemožné vyrovnat se (nebo alespoň přiblížit) jeho vizionářské jednoduchosti a dokonalosti jeho proporcí. Dva asymetrické oblouky, dvě rozšířené křivky pro lepší splynutí s lidským tělem a plastový kryt sledující linku těla vyvolávají nadpozemský pocit kontrolované síly a dravosti.
Na první dotek jste okamžitě svedeni výjimečně komfortní hratelností, díky jemnému tenkému javorovému krku známému už z Telecasteru a příjemné vzdálenosti pražců.
A především onen fantastický zvuk. Dalo by se říct bělejší a relativně tenčí než u starých lubovek, schopný ze rozpálit do krystalického ataku nebo sensuálního předení. Se svými třemi snímači (o jeden více než konkurence) má Start ambici stát se nejrobustnější, nejúčelnější, nejznámější a nejprodávanější kytarou na světě. Sen k velké radosti muzikantů a melomanů splněn. Kytara je díky štědré paletě zvuků a své geniální vibro páce, která se nerozlaďuje jako u starých Bigsby rychle adoptovaná country hudebníky a velmi rychle mladými rockery. Bouřlivák Ike Turner brutálně rozvibruje Memphis a mladý, obrýlený Buddy Holly s ní dělá divy na svých rocknrollech s tex mex příchutí. Blýsknul se s ní před celou Amerikou v televizi u Eda Sullivana, čímž končí hegemonií dutých kytar. To dodalo pár nápadů Hankovi B. Marvinovi, který pro své The Shadows vykouzlil závrativé chvění, když hrábl do strun a domodeloval ho vibro pákou. A nezapomeňte na chicano rockenrollera Richieho Valense a jeho hit La Bamba!
Ve stejné době v Kalifornii surfař Dick Dale chce popsat, co slyší a cítí, když surfuje na obrovských vlnách a tím zakládá styl zvaný Surf. Opět díky technickým kvalitám, ale i díky tomu, že se už od roku 1959 můžete vybrat svojí barvu (údajně stejně jako u aut), a tak frajeřit v surfařských a hot rod kruzích. Ne náhodou používali Strat Surfaris, Ventures nebo Beach Boys. V Evropě jde o vzácně dováženou kytaru a v Anglii těsně spjatou s The Shadows. Údajně z toho důvodu si Beatles našli své značky. Ale Strat byl přítomen v roce 1965 při nahrávání desky Rubber Soul a i na pozdějších nahrávkách. Nehledě na sólovky George Harissona. Ale nikdy na scéně!
Jimi Hendrix používal spoustu kytar, ale když opustil svoji zaoceánskou chitlin´ scénu, pro Londýn měl Statocaster sebou a byl rozhodnut dostat se s ním do kosmu. Své nejlepší věci (Hey Joe! – deska Electric Ladyland) a své nejhezčí elektrické orgasmy vyvolané hladěním, kousáním, mlácením, škrábáním a znásilňováním nahrál s ním. A především jej zbožštil tím, že jej zapálil na podiu/oltáři během festivalu Monterey Pop v roce 1967 a tím Strat navždy pozvedl na posvátnou relikvii. Na stejném místě mimochodem hrál na Strat i Pete Townshend z The Who.
„Like gasoline in the sand
Fender Stratocaster
Like a motorcycle at a hotdog stand
Fender Fender Fender
Like the Dunkin Donuts in Mattapan
Fender Stratocaster
Like the Thrifty Drugs in Santa An'
Fender Fender Fender
Well the sound is thin and the sound is cheap
Like a tin can falling on a dead end street
Fender Stratocaster, well there's something about that sound!“
Jonathan Richman – Fender Stratocaster
Stratocaster se majestátně usídlil v rukou etablovaných umělců hitparád jako Eric Clapton, Stevie Ray Vaughan nebo David Gilmour, Jeff Beck nebo Richie Blackmore. Ale s jeho pomocí se vyjadřovali i rebelové jako Bob Dylan (když vyvolal skandál se svými elektrickými inspiracemi Strat mu byl po boku), Bob Marley, Wayne Kramer z radikálních High Energy rockerů MC5 mísících tvrdý rock a free jazz (jeho Strat byl provokativně vyveden v hvězdách a pruzích americké vlajky) nebo bluesman Buddy Guy a jeho puntíkovaný model. Start se také hodí na vkusný atmosférický slide Ry Coodera (sountrack k wendersově filmu Paris, Texas)
S nástupem punku se dávala z estetických a politických důvodů přednost méně známým modelům, které se vyštrachali po zastavárnách a bazarech. Pawnshop Glory! Jak se říká. Ale přitom Jonathana Richman a jeho proto punkoví Modern Lovers a jejich minimalistický srdceryvně odtažitý a poté vášnivý nářez byl drhnut na Stratocaster. Stejně tak to byla oblíbená kytara Lennyho Kaye v Patti Smith Group. Nebo zapáleného zvukového teroristy Roberta Quina, který dodal nevídaný dynamit pro manifesty vynálezci punkové estetiky Richardu Hellovi. Později dokonce přivedl k Stratocasteru i starého protivu Lou Reeda. A nesmíme opomenout dalšího mistra, žáka Jimiho Hendrixe, Richarda Lloyda, kterému vděčíme za nádherné, až nadzvukově mystické kytarové duely uvnitř newyorských básníků Television. Stratocasteru je možné se vzbouřit nebo se poklonit. To pochopil i Mick Jones s The Clash, když potřeboval subtilnější nuance do svého rozšíření bitevního pole.
„Well how can it sound so tough?
Fender Stratocaster
And it's made to be treated rough.
Fender Fender Fender
It's got the ancient Egyptian script
Fender Stratocaster
It's got the wang bar from the crypt.
Fender Fender Fender
Oh you should have known it right off the bat
One look and you know it would sound like that“
Jonathan Richman – Fender Stratocaster
Firma Fender se různě vyvíjela, několikrát změnila majitele a kromě USA začala vyrábět i v Mexiku a Asii. Existují desítky signature modelů (umělci si postaví kytaru, která je potom v limitované sérii na trhu), různé vylepšení, jiné snímače, pokusy modernizovat, pak zase naopak vyrábět drahé vintage modely s korodovaným kovem a uměle zestárlým dřevem. Ale ať se děje co se děje vždy se všichni vrací k modelům starším 1974. Jsou prostě věci, bez kterých to prostě nejde. Startocaster má také tu vlastnost, že nový model je relativně levný. Něco kolem 500 dolarů. A máte jistotu, že nevyjde z módy a dobře zestárne. Modely od 50. let výš jsou finančně nedostupné a jsou k vidění leda tak v muzeu nebo na koncertech Rolling Stones. To nic nemění na faktu, že Start pořád inspiruje a pořád se na něj hraje. John Frusciante (Red Hot Chili Peppers) s ní architektonicky vystavuje funk, jemnost i nové rozjeté zvuky. Nebo ten magor z Vines, kterému slouží k vybití psychotické energie. Nebo notorický svůdník slavných krásek John Mayer a jeho pop-blues. Fender Stratocaster je zkrátka věčný.
TOM KOMÁREK (foto: www.fender.com)