ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 7237 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Patrick Wolf v Akropoli

0 Redakce 13.10.2009

Popsat tvorbu Patricka Wolfa jedním šmahem není tak jednoduché, jako u ostatních, byť třeba moderních, písničkářů. Jeho hudební chameleónství je stejně rozsáhlé, jako propracovaná image. Obojí dokazuje, že studnice nápadů tohoto chlapíka jen tak nevysychá. S trochou nadsázky – těžko budete hledat dvě fotografii, na kterých by vypadal stejně.

Život, který Patrick Wolf popisuje v písních, je příběhem, který by v našich končinách nemohl vyprávět zrovna každý. Narodil se v Londýně v hudební rodině, naučil se hrát na housle a klavír, zpíval v kostelním sboru, už v dětství však začal hudebně experimentovat. V jedenácti letech, kdy většina kluků tlačí angličáky a sbírá hokejové karty, malý Patrick trávil čas se čtyřstopým magneťákem a podomácku vyrobeným thereminem.

Ve čtrnácti už mydlil s pop-artovou kapelou Minty. Dva roky na to dal rodičům jednoduše sbohem a vydal se za dobrodružstvím do Paříže, kde se živil pouličním hraním se smyčcovým kvartetem a kapelou Maison Crimineaux. Při jednom vystoupení se potkal s elektromágem a producentem Capitol-K alias Kristianem Robinsonem, z čehož vznikla následná spolupráce, která byla pro Patricka nakonec zcela zásadní. Dopomohla mu totiž k debutovému albu Lycantrophy (2003).

O tom, že dětství nebylo pro Wolfa zrovna obdobím štěstí a radosti, vypovídají jeho písně nejlépe samy. Co je však jisté, že toto období dalo dozrát naprosto výjimečnému talentu, který ve svých dvaceti vydal desku, za níž by se nemusel stydět leckterý velmi ostřílený muzikant. Wolf v té době nebyl asi zrovna se svým osudem smířený, ale vyzpívat se z toho, byla více než skvělá volba.

Následná alba Wind in The Wires (2005), Magic Position (2007), The Banchelor (2009), které vyšlo v jeho šestadvaceti letech už u vlastního labelu Bloody Chamber Music, a  jehož následník (a vlastně druhá část) The Conqueror vyjde příští rok, jsou toho důkazem.

Patrick Wolf umí vzít do ruky nejeden hudební instrument, dokáže bravurně kombinovat akustické nástroje s divokou elektronikou, napsat rockovou pecku i jemnou, avšak neotřelou baladu, zaranžovat skvěle smyčce a tomu všemu nasadit korunu svým naprosto čistým a neuvěřitelně silným zpěvem, projevem i zjevem.

Vstoupit do jeho jedinečného světa a přesvědčit  se můžete sami v rámci EuroConnections v pátek 16.10. 2009 v Paláci Akropolis v Praze.

LUDĚK KAZDA