Jerusalem: Největší svoboda
0 Redakce 16.3.2011Když při letošním předávání cen Anděl představovala skupina, která doprovázela loni zesnulého zpěváka Petra Muka, jednu skladbu z jeho repertoáru, stál u mikrofonu Jan Dvořák. Byl Mukovým textařem i spolutvůrcem hudby, především je ale vokalistou jihočeské gothic-popové kapely Jerusalem. Ta na prahu letošního roku vydala své třetí album Tajná zahrada, které nabízí devět příjemných písniček.
„Je pravda, že když mi některé texty Petr Muk nevzal, použil jsem je třeba pro Jerusalem. Pro ten mám ale v zásadě jiná textová témata. Jerusalem je větší svoboda,“ říká Dvořák.
První album V kruhu vydal Jerusalem v roce 1992. Pak se ale navenek na dlouhou dobu odmlčel, aby teprve v roce 2004 přišel s další kolekcí nazvanou Jerusalem 2004.
„Naše kapela vznikla na podzim 1988 v Českých Budějovicích. K prvnímu albu jsme se dostali poměrně rychle a dost nás nastartovalo. Potom jsme hodně koncertovali, objeli jsme s větším či menším úspěchem celou republiku, ovšem pak jsme se dostali do pasti. To jsme ale pochopili teprve s odstupem let. Dostali jsme se totiž nahoru strašně rychle, a neměli jsme za sebou klubovou zkušenost. Byli jsme vlastně nezralí, což je projevilo v době, kdy odezněla vlna úspěchu prvního alba a měla přijít rutina. Tu fázi jsme nezvládli, nevěděli jsme si s ní rady a nenašli jsme způsob, jak se dostat ke koncertům v klubech,“ vzpomíná kytarista vfi.
V letech 1992 až 1995 to vypadalo, že kapela bude jednou slavná. V roce 1996 se to ale z uvedených důvodů zastavilo a ona začala stagnovat. Nebyly koncerty, chyběla chuť, k rozchodu však nikdy nedošlo. Jerusalem ve druhé polovině devadesátých let sporadicky zkoušel a tu a tam koncertoval.
„V roce 2000 jsme dospěli k závěru, že máme nastřádaný nový materiál a že bychom s ním měli pracovat. Inicioval to Honza Dvořák. Pět následujících let nám trvalo, než se dala dohromady kompletní sestava a než jsme našli podobu, která by nás bavila. To album z roku 2004 bylo složené s nasbíraného materiálu, který jsme měli zčásti připravený pro naše druhé cédéčko už v roce 1996,“ vysvětluje vfi.
Rok po vydání druhého alba se kapela opět vypravila do klubů, kde vydržela dodnes. Ne že by vystupovala tak často, jako po své první desce. Na pódiích ale zůstává a její koncerty jsou milou připomínkou gotických dob na české scéně na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století. Největším vzorem Jerusalemu byl tehdy samozřejmě českobudějovický Oceán v čele se zpěvákem Petrem Mukem.
„Občas slýchávám názor, že naše hudba je archaická. Já si to nemyslím, a především to v kapele neřešíme. Jerusalem je pro nás v první řadě umělecká svoboda. Na tvorbě se podílí celá kapela, texty jsou hlavně o lásce a vztazích, i když to třeba není na první poslech tak patrné. Je v nich také Bůh. Některé mohou vypadat, že jsou o lásce, ovšem ve skutečnosti je v nich spíš to duchovní téma,“ říká Dvořák.
V kapele se shodují na tom, že základem všeho je písnička. Pokud ji lze obnažit od aranžérského navrstvení nástrojů a takto zahrát u táboráku, je to ono. Album Tajná zahrada dokladuje, že to nejsou slova vyřčená nazdařbůh.
Jak vznikl název
Vymýšleli ho v roce 1988. Dostavila se spousta slov a spousta nápadů, ovšem jediný, na kterém se shodli, byl Jerusalem. Kytarista vfi tvrdí, že se jim líbila znělost slova. Málo si naopak uvědomovali, co to s kapelou udělá poté, kdy Oceán dokoná svůj gotický vzestup. Vfi si myslí, že kdyby to tehdy věděli, nikdy by si ten název nedali. Po úspěchu Oceánu se totiž mělo za to, že Jerusalem je další striktně gotická kapela, která řeší víru, židovství a podobné věci. Později se dozvěděli, že kdysi v Praze existoval ústav pro padlé dívky a ženy, jenž se jmenoval Malý Jerusalem.
Jerusalem jsou:
Jan Dvořák – zpěv
vfi – kytara
Martin Pilný – kytara
Roman Smola – klávesy
Radim Bláha – baskytara
Honza Gajdoš – bicí
Jaroslav Špulák