ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 16518 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

U2 opět pokořili žebříčky, útočí na stadióny

0 Redakce 10.3.2009

Po gigantickém mediálním nájezdu během minulého týdne konečně vyšlo nové album U2 No Line On The Horizon – a vzápětí se pro kapelu stalo již desátou deskou, která se dostala na vrchol britského albového žebříčku. Zároveň skupina ohlásila stadiónové turné s koncerty po celém světě (na Prahu se ovšem nedostalo).

Jelikož předchozí album How To Dismantle An Atomic Bomb zcela nesplnilo očekávání, která do něj kapela i fanoušci vkládali, tentokrát irská čtveřice nenechala nic náhodě a chtěla se vrátit s velkolepostí sobě vlastní. Týden před vydáním desky dokonce nechal primátor New Yorku přejmenovat část newyorské 53. ulice na ulici U2 (na rozdíl od jiných hrdinů ovšem pouze dočasně). Po celý týden navíc hráli naživo v noční talk show Davida Lettermana. V touze dostat se mezi lid a otestovat nové písně zahráli po ostře sledovaném vystoupení na londýnské střeše další koncert v osm hodin (!) ráno na Fordham University v Bronxu.

Plánovaná koncertní šňůra bude mít osmnáct zastavení po Evropě i USA. Podle kytaristy Edge má jít o naprosto originální show: „Je těžké přijít s něčím úplně novým, ale nám se to, myslím, povedlo. Ukážeme lidem něco, co nikdy neviděli, a jsem moc pyšný, že to můžu říct, zvlášť když si U2 vždycky kladli za cíl objevovat netušené možnosti.“ Turné se jmenuje 360, protože diváci budou usazeni na celém obvodu kruhového pódia a projekce budou promítány na plátno ve tvaru válce. Nejblíž k České republice se třistašedesátistupňové turné dostane do polského Chorzówa nedaleko Katowic, což je necelých sto kilometrů od Ostravy.

Jak je na tom ovšem album samotné? Pokračuje v trendu, který nastavila deska All That You Can't Leave Behind z roku 2000. Ztracení ve zvukovém experimentování a pokusech o avantgardu se tehdy odhodlali „znovu podat přihlášku do konkursu na nejlepší kapelu na světě“ a vrátili se ke stadionovému rocku a velkým gestům alb jako Joshua Tree. Nové desce také dominuje zvonivá kytara a velké refrény (zvlášť ve výborné Magnificent), ale angažmá Daniela Lanoise a Briana Ena, kteří s kapelou spolupracovali v první polovině devadesátých let, přispělo k meditativnější atmosféře. Enův vliv je nejvíc slyšet v závěrečné, pomalé, atmosférické a příjemně unavené písni Cedars Of Lebanon. Snaha neopakovat se (nebo alespoň opakovat to zajímavé) se odrazila v převážně pozitivních reakcích kritiků. Britské Q nadělilo plný počet hvězdiček a Rolling Stone jej označil za nejlepší desku U2 od dob Achtung Baby.

(foto: Universal Music)