ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 28800 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Poprvé česky vychází román Leonida Cypkina o lásce Dostojevského a jeho druhé ženy

0 Richard Winter 2.7.2015

Jediný román známého ruského vědce Leonida Cypkina Léto v Baden-Badenu vyšel poprvé až sedm dní před jeho smrtí v emigrantském týdeníku Novaja gazeta v New Yorku. V roce 2001 ho pro světovou veřejnost objevila Susan Sontagová a vydání románu v angličtině se na Západě stalo senzací. Nyní ho v českém překladu Jakuba Šedivého vydává Prostor.

Ruský vědec v oboru patologické anatomie Leonid Cypkin byl obdivovatelem a milovníkem tvorby Dostojevského, což ho přivedlo k napsání díla Léto v Baden-Badenu. V románu se ve fascinujícím rytmu odvíjí cesta vypravěče z Moskvy 70. let 19. století do Leningradu, jež se prolíná s cestou Fjodora Michajloviče Dostojevského a jeho druhé ženy Anny Grigorjevny, kteří krátce po svatbě odjíždějí v polovině dubna roku 1867 z Petrohradu do Evropy, kde stráví následující čtyři roky.¨

„Samotné práci na románu Léto v Baden-Badenu v letech 1977–1980 předcházely dlouholeté Cypkinovy přípravy, které zahrnovaly studium Dostojevského děl, vzpomínek jeho vrstevníků, především deníků spisovatelovy druhé ženy Anny Grigorjevny a v neposlední řadě návštěvy míst, kde se odehrával děj Dostojevského románů nebo která byla nějakým způsobem spjata s jeho životem (spisovatel totiž ve svých dílech vždy popisoval skutečné domy  a ulice). Podle vzpomínek syna Michaila byl Cypkin fanaticky pečlivý a pracoval do roztrhání těla – nepsal snadno, trápil se nad každým slovem a rukopisy donekonečna přepisoval,“ píše v doslovu k českému vydání románu překladatel Jakub Šedivý.

Expozice románu navazuje na klasickou ruskou románovou tradici. Je zimní večer a vypravěč cestuje vlakem z Moskvy do Leningradu, ve vlaku otevírá Deník Anny Grigorjevny Dostojevské a rázem se čtenář ocitá na cestě s Dostojevským a jeho mladou novomanželkou, zažívá jejich strasti a starosti v zahraničí, neustálé finanční a existenční problémy, prožívá s nimi tiché rodinné štěstí i bouřlivé hádky, Dostojevského žárlivost, jeho epileptické záchvaty, vyhrocené vztahy k lokajům i k hlavnímu oponentovi I. S. Turgeněvovi, návštěvy galerií a zejména jeho všepohlcující vášeň k ruletě, která manželům způsobí takové existenční problémy, že jsou nuceni dát do zástavy své oblečení i snubní prsteny.

V románu se mimo jiné autor-vypravěč snaží pochopit Dostojevského antisemitismus a jeho xenofobii, především nenávist k Němcům a Polákům. Prolínají se zde dojmy vypravěče z jeho cesty s dojmy z života Dostojevského. Autor-vypravěč přemýšlí na stránkách románu o postavách Dostojevského děl, o životním údělu samotného spisovatele, ale také o době, v níž sám žije. Román končí vypravěčovým příjezdem do zimního Leningradu, ve kterém se zdrží několik dní jen proto, aby se sám prošel místy, jež jsou spjata s osobou velkého spisovatele. Pouť po těchto místech končí noční návštěvou domu, v němž Dostojevskij skonal, a sugestivním líčením posledních chvil velikého ruského spisovatele.