ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 5017 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Nejstarší tištěná arménská bible bude k vidění na výstavě v Národní knihovně

0 Richard Winter 10.10.2016

Unikátní arménské staré tisky od 16. století, nejstarší tištěná arménská Bible z roku 1666 či Kniha ód z roku 1513 budou k vidění na výstavě v Národní knihovně. Výstavu provází bohatý doprovodný program. Návštěvníci se mohou těšit na tři přednášky, které proběhnou 13., 17. a 18. října v zasedacím sále Klementina. Výstavy se koná od 12. až 25. 10. v Galerii Klementinum. Vstup na výstavu a přednášky je zdarma.

„Výstava zahrnuje více než dvacet vzácných a starých arménských tisků, nejen liturgického a hudebního charakteru,“ říká kurátor výstavy Haig Utidjian a připomíná, že se tato akce koná i při příležitosti 350. výročí od vytištění první arménské bible v Amsterodamu a 25. výročí nezávislosti Arménské republiky. „Jsem šťastný, že můžeme návštěvníkům představit opravdu rozsáhlý průřez arménskými tisky. Od ranných děl sv. Řehoře z Nareku, až po známé české knihy, přeložené do arménštiny. Jaké to jsou? Třeba O chytré kmotře lišce od Josefa Lady nebo Haškův Švejk, “ dodává Haig Utidjian. Mezi nejstarší exponáty výstavy patří například Misál z roku 1513, hymnář z roku 1664 či Bible z roku 1666.

Výstava je rozdělená do pěti sekcí. První část výstavy se zaměřuje na nejranější arménské publikace, historii prvních vydání bible a rituálních knih, ale zahrnuje také tištěné materiály obecnějšího rázu, včetně mapy z 18. století nebo třeba knihu arménské mluvnice z 19. století. Druhá část expozice se skládá z bohatého dědictví spisů sv. Řehoře z Nareku – největšího spisovatele všech dob, světce a mystického básníka. Následující část výstavy představí arménskou církevní hudbu a výběr českých překladů arménské literatury, které reprezentují například knihy Josefa Lady, Josefa Čapka nebo Jaroslava Haška. Závěr expozice se věnuje arménské genocidě.

Vznik arménské literatury se datuje do 5. století našeho letopočtu. V té době byla vytvořena arménská abeceda. Prvními centry arménského knihtisku se staly Benátky, Amsterdam a Cařihrad. Arméni nemohli stavět tiskařské stroje ve své válkou zmítané zemi. První arménská Bible byla vytištěna v roce 1666 v Amsterdamu.