Moderátor a popularizátor vědy Vladimír Kořen debutuje knihou
0 jsk 9.5.2024Vladimíra Kořena přivedly k literárnímu debutu tři faktory. Jeho žena, současný stav přírody a čas, který se mu podařilo pro psaní vyšetřit. „Vstával jsem brzy ráno, jako když se rybář chystá k řece, a lovil slova, věty, odstavce i celé povídky. A usínal s hlavou v obrazech,“ píše v doslovu.
Dvanáct autobiografických příběhů se navzájem proplétá a představuje autora a jeho život, který vnímá jako „řeku zázraků“, v intimních detailech. V přibližně chronologickém sledu ho zachycuje od příchodu na svět až po narození jeho čtvrtého potomka.
Vladimír Kořen se v doslovu vyznává z obdivu k dílům Oty Pavla, Arnošta Lustiga a Ivana Klímy. Ve svých textech si je blízký především s Otou Pavlem, a to v několika ohledech: důležitou roli v nich hraje příroda, zejména ryby, zvláštní poetika a určitá nostalgie: „V průběhu padesáti let mého života se kulisy kolem mě zásadně proměnily a svět přírody je mnohem chudší. Ota Pavel by byl dnes v šoku, kdyby viděl, že se k nám jeho zlatí úhoři musí dovážet letecky, vysazovat do řek, a že ten jejich tah je už minulostí.“
Autor se hlásí k hodnotám, jakými jsou rodina, láska k přírodě a vytrvalost při cestě za sny, ať jsou jakkoli veliké. Smutek se mísí s komikou, zážitky s úvahami, vyprávění provází laskavý humor.