Kniha Hellmuta G. Haasise Smrt v Praze odhaluje nové skutečnosti atentátu na Heydricha
0 Richard Winter 6.5.2015“Nebýt českého odboje, který vzbuzoval respekt, nemusel by Heydrich do Prahy nikdy přijít,” konstatuje německý historik a spisovatel Hellmut G. Haasis v knize Smrt v Praze. Autor sleduje stopy atentátu zaplevelené legendami a přináší nový pohled na český odboj a celou řadu málo známých podrobností. Nevyhýbá se otázce, zda měl atentát smysl. K 70. výročí konce 2. světové války vydává Prostor.
“Heydricha soužil komplex méněcennosti, který snad zpočátku živily posměšky, že je údajně Žid. Protože byl spíše útlejší postavy, dostával ve škole často výprask. Vysmívali se mu i pro jeho příliš vysoký hlas,” píše Haasis v první kapitole, věnované psychologickému portrétu třetího muže nacistického Německa a strůjce tzv. konečného řešení židovské otázky.
Autor analyzuje duševní vývoj osamělého nejistého outsidera, syna úzkoprsé katoličky, zarputilého sportovce a školního premianta, posléze masového vraha. Kromě Heydrichovy výkonnosti a neústupné oddanosti nacistickým ideálům a touze je uskutečnit si všímá i jeho rysů, které se mu při atentátu staly osudnými: jeho pohrdání životem, nedbání na vlastní bezpečnost i jisté záliby v představě hrdinské smrti: “Heydrich své každodenní cesty autem do Prahy podnikal i přes četná varování vždy v otevřeném mercedesu a bez ochranky. Pokud si chtěl zachovat svou pověst bojovníka a čest sportovce – Heydrich byl nějakou dobu nejlepším německým šermířem šavlí –, nevylučoval ve válce riziko smrti ani pro sebe.”
Centrem autorovy pozornosti je však především český protinacistický odboj v okupovaném Protektorátu. Podrobně mapuje český nekomunistický odboj od počátku okupace až do Heydrichova příjezdu do Prahy v září 1941. Všímá si i jistých rozporů a vzájemného neporozumění mezi přáními exilové vlády v Londýně a situací odboje v Protektorátu, kde panovaly obavy z represí po odstranění tak významného představitele nacistické vlády.
Zcela jednoznačně jsou však hlavními hrdiny jeho knihy parašutisté z operace Anthropoid, jejich spolubojovníci z dalších výsadků, a především síť jejich ubytovatelů a pomocníků většinou z řad sokolského odboje.
Jednu z kapitol autor věnuje legendám, které se kolem atentátu vyrojily, a vyvrací je – například vysokou rychlost jízdy Heydrichova služebního vozu před atentátem: “Všichni totiž věřili, že jel rychle. Vyšetřovatel gestapa Pannwitz se domníval, že by ve volném terénu byl atentát nemožný, ´protože rychlost jízdy vozu byla příliš vysoká´. Jak vysoká byla ve skutečnosti? Jeden český autor ji odhadoval na 80 km/h, jeden anglický na 160 km/h. Spasit nás může jen základní zásada kriminalistiky: prostá matematika. Odjel-li Heydrich z domova v 10 hodin a v zatáčce byl napaden v 10.32 hodin, lze průměrnou rychlost snadno vypočítat. Pro trasu dlouhou 11 kilometrů potřeboval 32 minut, což znamená průměr kolem 20 km/h. Tato rychlost odpovídala skrovným silnicím, vedoucím volnou přírodou i vesnicemi, a prozrazuje i to, jak se Heydrich v Praze cítil bezpečně.”
Haasisova kniha vrcholí líčením posledního boje parašutistů v chrámu sv. Cyrila a Metoděje s mnoha živými detaily a popisem obrazu atentátu v historii – od zamlžování jeho významu a mlčení za komunistické éry až po jeho důstojnou, i když pozdní připomínku v podobě památníku vybudovaného v místě smrti parašutistů v devadesátých letech.
Německý spisovatel a historik Hellmut G. Haasis (1942) je autorem rozhlasových a divadelních her, prózy a literatury faktu. Zaměřuje se především na pozapomenuté epizody boje proti nacismu ve střední Evropě a na judaika.