Foo Fighters: Poctivý syrový rock bez laciných hitů
0 Petr Hašek 17.8.2012Přes polovinu písní ze svého posledního studiového alba Wasting Light nabídla na svém pražském koncertě kapela Foo Fighters.
A udělala moc dobře. Nahrávka, kterou označila hudební kritika za pravděpodobně nejsilnější v dosavadní kariéře americké rockové pětice, je v živém provedení opravdu skvělá. Ocenění si zaslouží také zpěvák a kytarista Bob Mould. Výrazná postava skupin Hüsker Dü a Sugar totiž byla více než důstojným předskokanem.
Přes 11.000 diváků v pražské O2 areně vidělo a slyšelo syrový koncert rockové veličiny bez hitů v pravém smyslu slova. Přestože kapela, kterou v roce 1995 založili Dave Grohl, Nate Mendel, William Goldsmith a Pat Smear po smrti lídra Nirvany Kurta Cobaina, letos získala pět Granmmy, na pravidelný pobyt v tuzemských rádiích to nestačí, o televizní prezentaci nemluvně. Jejich melodie neznáme z mainstreamových médií ani reklam, nezní na kdejaké benzínce nebo pouti či vyzvánění telefonů, nadčasová hodnota téhle muziky je někde úplně jinde.
Skupina pojmenovaná podle výrazu z druhé světové války označujícího neidentifikovaný létající předmět zahájila koncert novou peckou White Limo z posledního alba. Od začátku bylo jasné, že kapele jde především o muziku. Foo Fighters sázeli bez zbytečných řečí písně All My Life nebo Rope a odpustili si rocková klišé, jako je hraní na kytaru za hlavou nebo laciné roztleskávání. Dokonce se obešli i bez velkoplošných obrazovek a projekcí. Nadšené publikum, jehož nemalá část se rychle nechala strhnout k tanci, se připojila i se zpěvem, když skupina spustila píseň My Hero z úspěšné patnáct let staré desky The Colour And The Shape.
Při písni Walk, která popisuje také první krůčky Grohlova potomka, se ukázalo, proč mezi požadavky Foo Fighters před pražským koncertem patřilo vytvoření dětského koutku v prostorách za jevištěm. Někteří členové kapely totiž přijeli se svými rodinami a několik dětí vystupujících muzikantů se během koncertu objevilo na pódiu.
Vyznělo to zcela přirozeně, také díky několika Grohlovým “výchovným” komentářům. A k tomu pokračovala skvělá muzika, například přímočarý rock Arlandria, nebo citlivá vzpomínka na Nirvanu v podobě skladby These Days, kterou Grohl označil za svoji nejoblíbenější. Oživení přinesl také věrný cover In the Flesh? z repertoáru Pink Floyd a dobře dopadlo i finále koncertu v podobě Best of You.
Bylo jasné, že spokojené publikum kapelu jenom tak z haly nepustí. Přídavek začal akustickým sólem Grohla v Times Like These, ke kterému se později přidala celá kapela. A pak přila další chvíle pro Boba Moulda, který si stejně jako na albu Wasting Light s Foo Fighters zazpíval Dear Rosemary.
Škoda, že zvuk nebyl právě nejvychytanější, a pokud chtěl někdo v horních patrech o2 areny rozumět všem textům, měl smůlu. I tak Foo Fighters, kteří pokračují ve svém evropském turné, zanechali při své druhé návštěvě Prahy velmi dobrý dojem.
Foo Fighters, 15. 8. 2012, O2 arena, Praha
RICHARD WINTER