ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 18491 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Bruce Springsteen ukázal, jak být patetický, vlastenecký a přitom zábavný

0 Petr Hašek 13.7.2012

Slovo dělá chlapa. Pokud to platí, tak je Bruce Springsteen skutečný “malý velký muž”. Co se od The Bosse v Praze očekávalo, to do puntíku splnil.

Slíbil tříhodinový koncert, a nakonec zaplněněný pražský Eden bavil ještě déle. Také dostál slovu, že zahraje novinky i starší hity. Z jeho okolí šly zprávy, že žádný z koncertů jeho Wrecking Ball není stejný, a opravdu byl jeho playlist odlišný od těch předchozích. Zvuk zejména při rockovějších skladbách nebyl sice úplně dokonalý, ale i tak si show zaslouží palec nahoru!

Na svém turné Springsteen nabízí koncerty různé délky a pořadí písniček přehazuje podle nálady. V Praze se asi bavil dobře, protože ještě po více než třech hodinách hraní měl náladu na rozkloučenou vyřvávat Twist and Shout. A téměř 24.000 přítomných si to užilo taky.

Všechno to přitom začalo nečekaně klidně titulní písní z alba The Ghost of Tom Joad, při které se Springsteen doprovodil pouze na kytaru a foukací harmoniku. S mnohačlenným E-Street Bandem za zády pak pokračoval staršími kousky Badlands a Prove It All Night. Pěkně od podlahy, a jak je jeho zvykem bez zbytečných pauz mezi skladbami, navázal nabídkou ze své aktuální desky We Take Care Of Our, Wrecking Ball a Death to My Hometown, která je podle jedné recenze současně “jeho zatím nejrozhněvanějším a nejotevřeněji politickým albem”.

První z několika vrcholů koncertu pak přišel při My City of Ruins z nahrávky The Rising, která vznikla po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku. Je všeobecně známo, že energický Springsteen není žádný jemný vládce hmatníku, ale to, co předváděl, by přivedlo k zoufalství kdejakého konzervativního učitele kytary.

Skvělá doprovodná kapela

Do svých nástrojů řezal jako dřevorubec, což je v pořádku, protože to skvěle souzní s jeho hymnickými rockovými písněmi s často politicky zabarvenými texty. O tom, že se parádně hodí pro stadionovou produkci, přesvědčil fakt, že peckami jako Spirit in the Night, která pochází z jeho debutového alba Greetings from Asbury Park, N.J., z roku 1973 nebo novým Shackled and Drawn, roztancoval i členy záchrané služby.

Zásluhu na jednom z největších tuzemských koncertních zážitků roku má i skvělá doprovodná kapela, v níž bohužel schází saxofonista “The Big Man” Clarence Clemons, který loni zemřel a jemuž kapela věnovala pietní minutu ticha. Nahradil ho jeho synovec Jake Clemons, za bicími exceloval Max Weinberg, své si odehrála i dechová sekce a houslistka a kytaristka Soozie Tyrellová. Naopak trochu do počtu se chvílemi zdál kytarista Steven Van Zandt.

Dvaašedesátiletý charismatický Springsteen si koncert zjevně užíval. Nečekaně často komunikoval s lidmi v předních řadách, kam chodil po vysutém molu a v jednu chvíli si nasadil kovbojský klobouček vypůjčený z publika a přidal úsměvné taneční kreace. V době, kdy jiní interpreti koncert končí, se Springsteen dostal do varu. Při rozjuchané Waitin’ on a Sunny Day si vytáhl na pódium mladou divačku, které kouzelně falešným způsobem refrén odzpívala ze něj. Velké oživení nastalo, když zazněl hit Because the Night proslavený verzí s Patti Smithovou.

Tradiční taneček s dívkou z publika

Až v přídavcích se posluchači dočkali titulní písně Springsteenova přelomového alba Born in The U.S.A., která často bývá chybně interpretována jako oslava vlastenectví. Při dalším hitu Dancing in the Dark opět došlo na tradiční taneček s dívkou z publika, působilo to však přirozeným a na rozdíl od jiných produkcí nepřipraveným dojmem.

Do finále se šlo s převzatým rock´n´rollem Seven Nights to Rock a skladbou Tenth Avenue Freeze-Out, při níž Springsteen symbolicky padl na jevišti únavou a hrál mrtvého. To však ještě nebyl konec a většina diváků by ráda v téhle nevídané show s nezničitelným Springsteenem setrvala ještě déle.

Bruce Springsteen, 11. července, Tipsport Aréna Praha

RICHARD WINTER