ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 7773 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

ABBA The Show: povedené retro nebo stroj na prachy?

0 Redakce 21.1.2011

Z letošního koncertu projektu ABBA The Show jsem šel s trochu jinými pocity než před dvěma lety. Tehdy mě v zaplněné Tesla Aréně tahle veselá iluze popových 70. a 80. let příjemně překvapila a neměl jsem příliš dojem, že se jedná zejména o dobře fungující stroj na peníze pro všechny zúčastněné včetně původních autorů. Tentokrát se mi však zdálo, že té zábavě sice nekouká sláma z bot, jako je tomu v případě řady tuzemských revivalů, ale eura či dolary určitě. Při této příležitosti však musím smeknout před autory hitů jako Gimme! Gimme! Gimme!, Money, Money, Money, Chiquitita nebo Dancing Queen Björnem Ulvaeusem a  Benny Anderssonem, ty písničky jako takové to totiž přežily.
 
Pokud se někomu nelíbí původní čtveřice Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová, která v 70. a na začátku 80. let patřila k tomu nejlepšímu v tehdejší populární hudbě, pak je návštěva ABBA The Show vítanou záminkou k mnoha uštěpačným poznámkám. Takových lidí však mezi osmi tisícovkami posluchačů v O2 areně zjevně mnoho nebylo. Pár podivných existencí sice během produkce sedělo v přízemí na baru, ale to se děje i při koncertech největších současných hvězd, což mě sice nepřestává udivovat. Na druhou stranu je to jejich věc a jejich peníze.

Zpět k ABBA The Show! Ta se mezi spoustou revivalů označuje za nejautentičtější vzpomínku na severské kvarteto a má pro toto tvrzení pádný argument – při I Do, I Do, I Do, I Do, I Do se poprvé představil saxofonista Ulf Andersson, který doprovázel původní čtveřici v dobách její největší slávy. Druhým pamětníkem slávy a členem doprovodné kapely originální ABBY, který opět zahrál v Praze, byl kytarista Janne Schaffer.

Poměrně originálním příspěvkem ve vzpomínce na léta strávená ve společnosti skupiny ABBA je Národní londýnský symfonický orchestr vedený Matthewem Freemanem, který směsí známých melodií večer zahájil a následně pak více či méně doprovázel snaživou čtveřici imitující švédské krásky a muzikanty. Díky originálním kostýmům to nepůsobilo trapně, kalkul však za těmi všemi úsměvy cítit byl. Většina publika mé dojmy nesdílela. Členům revivalu, hudebníkům a sboristům, kteří zaplnili celé jeviště, se za pomoci dalších známých písní jako Mama Mia, SOS nebo Knowing Me, Knowing You podařilo velmi roztleskat celou halu a postupně roztančit i většinu lidí na místech k stání.

Pohled do obecenstva by ostatně stál za sociologickou studii. Alespoň na ploše ke stání bylo zřejmé, že velká část publika se zjevně narodila až po roce 1983. To je, pro připomenutí, rok, kdy se legendární ABBA rozešla a k návratu ji nepřiměla ani nabídka jedné miliardy dolarů. Mezitím jim zjevně vyrostla další generace fanoušků, kterou před dvěma lety oslovila hollywoodská podoba muzikálu Mama Mia! s písněmi ABBY.

ABBA The Show si je svým publikem zjevně jisté, takže si může dovolit i takové riziko, jakým byla téměř půlhodinová pauza, jejíž smysl mi zůstal utajen. Nicméně rozjuchanou atmosféru to nijak nesrazilo a program chronologicky představující hity od alb od Ring Ring (1973) po The Visitors (1981) rychle naskočil do původních kolejí. Diskutabilní a trochu laciné bylo zařazení Kühnova dětského sboru ve skladbě I Had A Dream věnované "dětem na celém světě", ale lidem to nevadilo a program v rytmu diskotékového Voulez-vous zdárně směřoval ke konci.

Co dodat ke způsobu poměrně věrné interpretace a atmosféry hitů ABBY? Přednes ABBA The Show je někde mezi vynikajícím coverem Fernando v podání Věry Špinarové a slabším Asi, asi Hany Zagorové. Ale ve všech zmíněných případech to ty většinou průzračně čisté melodie přežily a důkazem je i fakt, že ABBA zatím prodala přes 370 milionů desek a stále jich prý ročně prodává po celém světě kolem dvou milionů. Muzikálové představení Mamma Mia!, které se v pražské O2 areně představí 22. až 29. září, rozhodně nemusí mít o obavy o návštěvníky.
 
RICHARD WINTER
 
15. 1. 2011 – Praha, O2 arena