Diablo III: Podle „bety“ žádné béčko
0 Redakce 17.4.2012Zhruba za měsíc vyjde jedna z nejočekávanějších her nejen tohoto roku. A nám se konečně do rukou dostala betaverze. Jaké jsou první dojmy? Musím přiznat, že jsem byl šťastnější, když jsem Diablo III hrát nemohl – nemusel jsem se totiž na jeho vydání tolik těšit, zato teď se budu měsíc muset přemáhat, abych nesežral klávesnici.
Skalní fandy dvojky jistě potěší, že se lidé od Blizzard Entertainment rozhodli přidržet osvědčené klasiky. To máte jako se starým autem. Člověk by si řekl, že za těch dvanáct let se to nové fáro pořádně ojede, zrezne a nakonec, ať už sloužilo jakkoli dobře, omrzí. Ale najednou si ho vezme do údržby velice šikovný mechanik a po spoustě práce vám ho vrátí v lepším stavu, než v jakém bylo původně. A takové je i Diablo III – zpočátku vypadá jako zběsilá klikačka (což také je), která nemá hlavu ani patu a ve své podstatě už mezi dnešními hrami nemá moc co pohledávat. A pak si začnete všímat detailů, odemykat nové schopnosti a váš názor se otočí o 180 stupňů.
Diablo III si zachovalo princip svého legendárního předchůdce, ale získalo zcela nový grafický kabátek, na svůj žánr dost slušnou fyziku (chvílemi nevíte, jestli okolo vás létají vnitřnosti rozsekaných nepřátel nebo kusy rozmláceného nábytku) a hlavně, Blizzard se naučil naslouchat hráčům, a tak odstranil spoustu takových těch „maličkých nepodstatných nepříjemností“, jako byly třeba svitky na identifikaci nebo „tetrisový“ inventář. Hazard byl nahrazen možností vykovat předměty s náhodnými bonusy, na které si nejprve musíte sehnat materiál, případně vylepšit kováře. Online aukce mezi hráči zase zajistí, že budete mít radost z každého vzácného předmětu, který najdete a prodáte, abyste si za něj mohli koupit něco pro svou oblíbenou postavu.
Zahrajete si za pět postav: Barbara, mnicha, lovce démonů, kouzelníka a šamana. Každá postava má nejen unikátní schopnosti, které ji naprosto odlišují od ostatních, ale také zcela rozdílný způsob hraní, jenž bude rozhodně vyžadovat individuální přístup, zejména na vyšších obtížnostech. K tomu také přispívá slušná variace zásobníků, ze kterých čerpáte energii pro své schopnosti. Barbarův „vztek“ (rage) se některými útoky dobíjí a jinými zase vybíjí. Šaman třeba využívá klasickou manu, která se dobíjí časem, ale její hodnotu můžete navýšit různými předměty nebo schopnostmi. No a lovec démonů má zásobníky dokonce dva, jeden na „zášť“ (hatred) a druhý na „disciplínu“ (discipline) a jeho hraní tak vyžaduje najít rovnováhu mezi využíváním obou.
Náhodné generování map se zachovalo částečně. Samotná mapa je sice vždy stejná, ale poloha věcí na ní, včetně různých jeskyní, se mění. Příjemnou změnou je také fakt, že monstra často jen tak bezcílně nepostávají a nečekají, až se do nich pustíte, ale věnují se různým temným rituálům, hodování na mrtvolách nebo náhlému vylézání z křoví, z děr v zemi nebo šplhání po útesech. Zcela nově má také hráč možnost využívat při zabíjení monster svého prostředí, například můžete na tlupu zombií shodit lustr. A abyste se nemuseli brodit potoky krve sami, můžete si k sobě přibrat opět společníka, jako v předchozím díle. Ten už se nepyšní inteligencí automatické pračky, takže si s vámi i celkem rád pokecá.
I když byla beta poměrně krátká, ukázala velké množství potenciálu. A to, do jaké míry bude tento potenciál využit, pak rozhodne, zda bude Diablo III ta pecka, kterou milióny hráčů nadšeně očekávají. Pokud to z nějakého důvodu nevyjde, můžeme čekat, že Blizzardu vypukne peklo spíše ve skutečnosti než ve virtuálním světě.
PAVEL CHARBUSKÝ