ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 29422 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Alanis Morissette: Mladá a neklidná

0 Redakce 17.7.2008

U většiny potenciálních hvězd showbussinesu se nadání ukáže už v útlém věku. S tím je spojen klasický syndrom talentovaných dětí – předčasně se pohybují ve světě dospělých, jsou nevyrovnané a v osobním životě pak mají co dělat samy se sebou. Přesně taková byla a je Alanis Morissette. A nebojí se taková být ani na svých deskách.

Alanis jak ji neznáme

Tedy alespoň na těch, které zná většina z nás. Když se totiž mluví o debutovém albu téhle zpěvačky z kanadské Ottawy, každého napadne ranec hitů, kterými zasypala celou planetu v pětadevadesátém. Tehdy jí bylo teprve devatenáct, a přitom už měla za sebou pestrou kariéru. Včetně dvou plnohodnotných desek, které si získaly popularitu zatím jen v její rodné zemi.

Ještě předtím hrála ve svých jedenácti letech v dětském pořadu, zároveň už ale skládala vlastní hudbu. Peníze z vysílání investovala do nahrání a vydání prvního singlu Fate Stay With Me. Píseň téhle od přírody cílevědomé slečny se dostala brzy k těm správným uším a na světě byla smlouva s kanadským vydavatelstvím. Její skutečný debut Alanis spatřil světlo světa v roce 1991 a o rok později následuje Now Is The Time. Sledovat její klipy z téhle etapy je téměř šokující zážitek a její trvalá ve stylu tvrdých osmdesátek opravdu stojí za to. Neškodný popík bez názoru působí v jejím případě jako pěst na oko a nelze se ubránit pocitu, že se díváte na Alanis Morissette z alternativního vesmíru. Omlouvá to snad jen její pubertální věk.

Ani tahle ambiciózní holka se neobešla bez šrámu. Kritická poznámka jednoho producenta o její postavě ji v šestnácti letech přivedla až k anorexii a bulímii. Bylo jasné, že potřebuje radikální změnu. V roce 1994 se stěhuje do Spojených států a v Los Angeles se snaží najít jiný způsob hudebního vyjadřování. Dává se dohromady s novým manažerem a při psaní dalšího materiálu jí pomáhá zavedený producent Glen Ballard, který spolupracoval i s Michaelem Jacksonem. Podporuje Alanis v tom, aby konečně začala tvořit sama za sebe. „Byl to začátek nového přístupu ke skládání. Byla jsem dost stará na to, abych psala autobiograficky a mohla jsem si stát za filosofií v mých skladbách“, říká Alanis.

Raketový vzestup

Přiznejme si, že texty na Jagged Little Pill (1995) jsou spíš pseudo- než filosofické, přesto jsou ale víc osobní, než je v popu zvykem. Třeba „You Oughtta Know“ je opravdu hodně jízlivý vzkaz bývalému příteli. Možná právě tahle nekompromisní upřímnost chytla za uši těch třicet milionů lidí, kteří dnes mají album doma. Především ale tehdy Alanis vypilovala svůj skladatelský um. Kytarový rock šlapající v hip hopovém rytmu představoval v kombinaci s drzými texty alternativu, kterou si mohly dovolit i masy. Na Maverick Records, které patří Madonně, museli mít z téhle dospívající puberťačky radost. Díky singlům jako Ironic nebo Hand In My Pocket se album ve Spojených státech stalo nejprodávanějším ženským debutem (na dvě předchozí „dětská“ alba se radši zapomnělo) a z Grammy si odnesla čtyři trofeje v těch nejprestižnějších kategoriích. Koncertní turné začalo příznačně v malých klubech a končilo v největších halách. Že bude deska takhle úspěšná nečekal asi nikdo.


I pro mladou zpěvačku byl celý mediální kolotoč nesmírně vyčerpávající. Sama tvrdí, že si z období své největší slávy skoro nic nepamatuje. „Jedna živá vzpomínka je z amerického turné, kdy jsem si v dodávce téměř přála znovu usnout a vrátit se do reality.“ Možná proto si s novinkou dala na čas a nejdřív odcestovala do Indie hledat klid při studiu jógy. Motivy z východu v její hudbě od té doby uslyšíme častěji. Platí to i pro Supposed Former Infatuation Junkie (1998), které startuje na první příčce Billboardu. Je tu další rekord – deska žádné jiné interpretky se v prvním týdnu neprodávala tak dobře. Album je jasným posunem dál, Alanis začíná víc experimentovat. Klasická struktura typu sloka-refrén už není pravidlem, hity Thank You a That I Would Be Good si ji však stále drží. Deska je méně přístupná a více náladová než ta předchozí a prodeje jsou ve finále podstatně nižší. Je však jasné, že Alanis nebyla sezónním zázrakem. Dokáže si v hudebním byznysu zachovat muzikantskou nezávislost.

Klid před bouří

Po trochu předčasném živáku Alanis Unplugged přichází v roce 2002 album Under Rug Swept. Jako muzikantka a textařka se zdá být vyrovnanější a svojí hudební samostatnost demonstruje tím, že celou desku píše a produkuje sama. Neznamená to nutně, že by deska byla lepší než ty předchozí, je spíš po všech stránkách méně konfliktní. Příjemný folk rock doplňují texty o milostných kalamitách a tematicky vyčnívá singl Hands Clean, který v podobě videoklipu rekapituluje její dosavadní hudební i osobní život. Deska se dobře poslouchá a svou popovou přístupností má blíž k „debutu“ Jagged Little Pill. Alanis navíc mnohem lépe zvládá svůj hlas a šetří tak naše sluchovody od „hýkání“, které bylo tak typické pro její předchozí alba.
So-Called Chaos (2004) reprezentuje v životopise Alanis Morissette asi její zatím nejvyrovnanější životní období. Všude se mluví o jejím zasnoubení s kanadským hercem Ryanem Reynoldsem a nálada desky tomu odpovídá. Ve skladbě This Grudge se dobrovolně vzdává nenávisti, která rámovala její texty už od You Oughtta Know a na zbytku alba se věnuje hlavně novému idylickému vztahu. Jakoby ale s onou pro ni typickou rozervaností odešlo i kouzlo, díky kterému upoutala pozornost ve svých začátcích. Alanis ztrácí svou dřívější nezaměnitelnost, ale pořád umí napsat agresivní vypalovačku jako Eight Easy Steps.
Album se neprodávalo příliš dobře a tak si Alanis bere na nějakou dobu volno. Skladby, které si nemohla užít v době největšího vzestupu teď vydává znovu na Jagged Little Pill Acoustic (2005) a vyráží na malé turné, které se odehrává jen v klubových a divadelních prostorách.
I když většinou skandály spíš šetřila, dokázala se v roce 2007 postarat o nemalý rozruch na YouTube. Když začala pracovat na novém materiálu, odreagovala se parodií stupidního songu My Humps od Black Eyed Peas, který přepsala do podoby klavírní balady. Klip, který natočila doma v garáži, si pustilo přes 14 milionů lidí.

Diagnóza – těžká deprese

O tom, že se rozešla se Ryanem Reynoldsem, se psalo snad v každém bulváru. O tom, že aktuální depresivní deska Flavors of Entanglement dokonale odráží její psychické rozpoložení, není pochyb. Alanis je zase taková, jakou jsme jí znali. Že jsou texty zase plné opovržení, smutku a lítosti není až takové překvapení. Tím je spíš hudba, jejíž výraz je temný, jako ještě nikdy. Rock se mísí s elektronikou, za kterou nese odpovědnost producent Guy Sigisworth, který pracoval třeba s Madonnou nebo Björk. Alanis se nebojí drum and bassových rytmů (Moratorium) a nezapomíná na indické vlivy, které však tentokrát nepřinášejí ani špetku jogínského klidu (skvělá Citizen of the Planet). Celkové vyznění novinky odráží velký duševní neklid, jen tentokrát není tak zábavná, jako Jagged Little Pill. Je to ale zase ta stará dobrá Alanis, jak ji – tak trochu zlomyslně a cynicky – chceme.



MARTIN VEJVODA