ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 19253 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Sonar 3: Pětkrát retro pro vaše repro

0 Redakce 20.7.2009

Retro je ošemetná věc. Někteří holobrádkové se prostě jenom snaží prodat uloupené riffy a pohodlně plavou na retro vlnách, které se střídají jako příliv a odliv působením Měsíce. Jsou tu ale i takoví, kteří na ten Měsíc sami vyjí – dokážou zvrátit tok času a hrát starou hudbu tak, že nám připadá třeskutě aktuální. Mezi nimi pět kapel, které natočily pět desek pro další letní pondělí. Nasaďte si ta obrovská retro sluchátka a poslouchejte…

DESKA TÝDNE

Dead Weather – Horehound
(THIRD MAN)

Klíčová slova: olověná vzducholoď, whisky a cigára, kožené bundy, jam

„Chci tě chytnout za vlasy a odtáhnout tě k ďáblovi.“

Kdo vzkřísí hard rock, umrtvený recyklací na tancovačkách a vysátý bezduchými kopírkami jako Jet a Wolfmother? Kdo jiný než Jack White. Už dokázal nemožné: vydobyl si v téhle dekádě slávu tím, že hrál – světe, div se – garážový rock. Teď usedl za bicí a zkouší svým voodoo oživit zeppelinovské riffy. V jeho novém projektu hraje na basu Jack Lawrence z Raconteurs, na kytaru a klávesy Dean Fertita z Queens Of The Stone Age. Jejich hudba je epická, těžká, dusně bluesová a bombastická, chtělo by se říct machovská – jenže to by nesměla zpívat poslední žijící femme fatale Alison Mosshart z The Kills. Horehound sestává spíš z jamování než z písniček, a zůstává tak v ranku vedlejších projektů, ale i tak svým nakažlivě toxickým zvukem posílá hard rock zpátky mezi živé.


Viva Voce – Rose City
(BARSUK)

Klíčová slova: manželé, Oregon, psychedelie, západ Slunce, harmonie

„Chci zpátky do města, kde nikdy nepřestane pršet a kde jsou stromy divoké jak tvoje srdce.“

Rose City je přízvisko Portlandu ve státě Oregon, města, kde se s velkou úspěšností pěstují růže a všechny odnože alternativního rocku. Manželé Kevin a Anita Robinsonovi alias Viva Voce svému zamilovanému městu věnovali svoje dosud nejkouzelnější album. Celé se vznáší v oparu nostalgie a sladkého stesku. Inspirují se jak Vaselines a My Bloody Valentine, tak ELO a Georgem Harrisonem, vrství melodie na další a další melodie a v roztomilých dvojhlasech dávají najevo, jak jim to skvěle klape. Veskrze pozitivní, ale nikoli bezzubá deska.


Son Volt – American Central Dust
(ROUNDER)

Klíčová slova: Uncle Tupelo, Wilco, country, slide kytara, housle, balada

„Tři lodní kotle vybuchly a ozářily noční oblohu. I v pekle bylo tehdy lépe než na palubě lodi Sultana.“

Utahané country se pomalu souká z reproduktorů a frontman zpívá o kokainu, lásce a dalších běžných lidských záležitostech. Před dvaceti lety poskakoval na pódiu s kapelou Uncle Tupelo a nebál se rychlých skladeb. Jayovi Farrarovi je teď ale 42, přestal spěchat, vypráví a na dálku soupeří se svým bývalým kolegou Jeffem Tweedym z Wilco. Son Volt dávají přednost tradičnímu folku a country, aranžmá jsou jednoduchá a osobní, úspěch záleží pouze na písničce. A Jayovi Farrarovi se povedlo složit víc těch dobrých a zajímavých.


The Intelligence – Fake Surfers
(IN THE RED)

Klíčová slova: rock’n’roll, surfaři, minimalismus, echo, noise, pláž, dovolená

„Nezáleží na tom, jestli se tady něco zlepšuje. Tohle místo je už dlouho díra.“

Lars Finberg by mohl skládat rádiové hity v šedesátých a sedmdesátých letech. Jeho melodie jsou chytlavé, snadno zapamatovatelné a lehce povědomé, jako kdyby si je vypůjčil od Iron Butterfly, B-52’s a Beach Boys a zkombinoval do nového originálu. The Intelligence jsou ve skutečnosti popová kapela, svoje hitové ambice si kazí jenom noisovými pasážemi a dřevním zpěvem, kterému rozumíte každé třetí slovo. Deska Fake Surfers se hodí na pláž, kde vás obklopují opalující se lenoši, kteří neumí plavat. S Larsem Finbergem si mezi nimi budete připadat jako praví surfaři, i kdybyste měli mít jenom frisbee.


The Rural Alberta Advantage – Hometowns
(SADDLE CREEK)

Klíčová slova: indie, venkov, prérie, domácí výroba, internetový úspěch

„Neměl bych prospat celý den a promarnit tak odpoledne. Protože vím, že když budu vzhůru celou noc, ty půjdeš spát brzo.“

Rodák z kanadské provincie Alberta Nils Edenloff se odstěhoval do Toronta, založil tam kapelu, ale na svou zemědělskou domovinu nezapomněl. Indie trio míchá do písniček folkové prvky a s ničím se zbytečně nepiplá. Zpěv místy zní falešně a přinejmenším skřehotavě, ale o to je procítěnější. Písničky jsou většinou komorní a vzdušné, ale zároveň rychlé – akustická kytara a klávesy se krčí vzadu, bicí hlasitě vytloukají taneční rytmy, Nils a klávesistka Amy se střídají u mikrofonu a často zpívají dohromady. Potenciální letní rádiový hit Frank, AB začíná skvělou sloku a refrén nevědomky vykrádá od finských Rasmus.

HONZA A JARDA ŠVELCHOVI