ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 16669 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Sonar 25: Jak na nový rok?

0 Redakce 11.1.2010

Před týdnem jsme zase zažili ten cirkus kolem novoročních předsevzetí. „Budu každý den cvičit na marimbu.“ „Přestanu kouřit v posteli.“ „Naučím se baskicky.“ „Naučím se zavazovat tkaničky.“ „Nebudu usínat v MHD.“ A za dva tři týdny je vše zapomenuto a spíte v tramvaji s rozvázanými tkaničkami, baskicky neznaje ani slovo. A připojujeme se i my. Zavazujeme se, že vám každý den přineseme pět nejsympatičtějších desek, o kterých byste se jinak nemuseli vůbec dovědět. Tak schválně, jak nám to dlouho vydrží. Start máme dobrý: James Mercer z Broken Bells už sice možná není úplně nezávislý, ale rozhodně z indie scény pochází. And So I Watch You From Afar vám ukážou, že když umíte skládat zabijácké riffy, obejdete se bez nějakého šaška s mikrofonem. The Soft Pack jsou roztomilí retro rockeři s výborným hitem a Midlake čím dál slibnější pionýři progresivního folku. Spencer Krug alias Moonface zas nahrál celé EP na marimbu. A to mi připomíná: Musím jít cvičit.

Deska týdne

Broken Bells – Broken Bells
(Sony)

Klíčová slova: The Shins, indie, zvony, elektro, Danger Mouse, superdvojice

„Už je pozdě na to, aby sis to rozmyslel. Protože si dovolil zákonům, aby byly tvým průvodcem.“

Minulý rok jsme psali o supertrojici Them Crooked Vultures, teď zase vydává desku nová superdvojice. Zvukový mág Brian Burton (alias Danger Mouse) vymyslel projekt Gnarls Barkley a produkoval desky Gorillaz nebo Becka. James Mercer vede slavnou indie kapelu The Shins, o které je zmínka dokonce i v komiksech o Spider-Manovi. Dohromady se jmenují Broken Bells a zní jako The Shins s elektronikou. Mercer má totiž jedinečný hlas a skládá výrazné melodie, podle kterých ho snadno poznáte. To ale není na škodu, protože opět napsal skvělé písně a společně s Brianem je umístili do krásného a velkého obalu á la hrací skříňka, po jehož otevření se spustí speciální melodie. Je teprve leden, ale Broken Bells bude zřejmě nejlepší indie popovou deskou roku 2010. A kdyby náhodou ne, tak alespoň nejlépe zabalenou.

And So I Watch You From Afar – The Letters EP
(Smalltown America)

Klíčová slova: instrumentálky, Django Reinhardt, cvrlikání, bušení, salamandři

Čtyřka z Belfastu se vrací (viz Sonar 11) a tentokrát příznačně se čtyřmi skladbami. Od posledního alba zlepšili zvuk a jejich instrumentálky jsou teď ještě napínavější a působivější. Kontrast poklidného vybrnkávání a tvrdé riffové smrště dotáhli k dokonalosti a písničky už zbytečně neprotahují; až na závěrečnou K Is For Killing Spree se drží čtyřminutového limitu. Navíc složili geniální hitovku D Is For Django The Bastard s hravou jazzovou mezihrou a tak napínavým přechodem do tvrdé pasáže, že vám při něm bude běhat mráz po zádech. And So I Watch You From Afar strčili všechny své instrumentální soky do kapsy.

The Soft Pack – The Soft Pack
(Kemado)

Klíčová slova: chlapci a kytary, garáž, určitý člen, ex-muslimové

„Máš talent, víš? Jsi talentovanější, než si myslíš. Zkus to, počkej a budeš překvapený, kam až dojdeš. Ale já si myslím, že umřu dřív, než se to stane…“

Celá ta slavná vlna kapel s určitým členem se rozplynula v tvůrčích krizích, producentských přehmatech a celkové únavě, a dokonce i The Strokes nahlas přemýšlejí o tom, že to zabalí. Prapor retro rocku pro cool kluky a holky tedy nesou menší bandy jako The Walkmen anebo právě The Soft Pack (dříve The Muslims) ze San Diega. Na první pohled jenom další bílí kluci s kytarami, ale při podrobnějším ohledání potenciální hitmakeři inspirovaní The Kinks a americkým garážovým rockem. Singl Answer To Yourself je představuje v celé jejich kráse: minimalistické riffy, surf-rocková sóla a zpěvák, který zní, jako kdyby si nejradši šel schrupnout.

Moonface – Dreamland EP: Marimba And Shit Drums
(Jagjaguwar)

Klíčová slova: Spencer Krug, mořská víla, květinové dítě, chameleon, Sunset Rubdown

„Cestuju do říše snů, kde mořské vlny ožívají. Pozoruji je, jak honí lidi po pláži. Ale jsou připoutány k vodě jako zvířata na vodítku.“

Multiinstrumentalista Spencer Krug (psali jsme o jeho projektu Sunset Rubdown) se vydal samotářskou cestou a natočil sólové EP o vlastních snech. Obsahuje pouze jednu dvacetiminutovou skladbu Marimba And Shit Drums, kde Spencer mluví, zpívá a hlavně ťuká na marimbu (nástroj podobný xylofonu) a doprovází se nasamplovanými bicími. Kromě popularizace marimby se mu daří vyprávět i relativně smysluplný sen, dvacet minut proto hned uplyne. Než se nadějete, uslyšíte Spencera: „Dělám pusou syčivé zvuky…“ A je konec. Ti, kteří se nebojí číst v cizích snech, mohou pokračovat ve Spencerově internetovém snovém deníku, ale už bez marimby a potichu.

Midlake – Courage Of Others
(Bella Union)

Klíčová slova: španělky & píšťalky, melancholie, země pod sněhem

„Když lidské činy způsobí, že se země otevře, pusť mě dovnitř, ne pryč.“

Midlake už dlouho patří ke skrytým pokladům amerického indie rocku, zvlášť kvůli tomu, že spojují zdánlivě protichůdné inspirace: Na jednu stranu milují melancholii Radiohead a donekonečna protahované samohlásky Thoma Yorka, na druhou stranu vzývají i country a klasický rock střední éry Fleetwood Mac a Jethro Tull (odtud ta všudypřítomná flétna). Sice se zdá, že to jsou věčně zamračení chlápci, co zpívají o tom, jak jim utíká mládí, ale z jejich nádherných rozevlátých aranží dýchá touha po kráse, ať už je třeba ukrytá pod sněhem. Ideální album pro lednové počasí.

HONZA A JARDA ŠVELCHOVI