ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 6369 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Sonar 10: Písně lesů, vod a strání

0 Redakce 7.9.2009

Než nám to léto úplně skončí, skočíme si ještě na výlet. Jak všichni víme, slovo výlet má spoustu významů. Můžete cválat na koni s Rachelle van Zanten. Můžete se prohánět na korbě starého náklaďáku po plantážích amerického Jihu s Ha Ha Tonka (nikoli s Ha Ha Bimbi, proslulou sufražetkou z Rychlých šípů). Můžete vletět do oka hurikánu s Lewd Acts a dostat při tom pořádnou nakládačku (cestovní pojištění s sebou!). Koneckonců může jít o voňavou nedělní procházku s Rome Romeo. A Circulatory System, to je trip sám o sobě. Šťastnou cestu a dobré rozptylové podmínky!

Deska týdne

Rachelle van Zanten – Where Your Garden Grows
(RvZ Music)

Klíčová slova: slide kytara, skautská vedoucí, venkov, SUV, Kanada

„Jak mám někoho milovat, když moje srdce jede na ruském kole, které se každý den o trochu pootočí?“

Nasaďte si bottleneck na prst a začněte trénovat. Kanaďanka Rachelle vede dívčí tábor, kde vás naučí, jak být tou správnou rockerkou. Ve volných chvílích si sama vydává svoje desky a mixuje do nich indiánské zaříkávání. Skončila s kapelami a soustředí se už jen na vlastní kariéru. Po prvním rozverném albu Back to Francois přitvrdila, přidala zostření na kombu a se slidem na prostředníčku uhání krajinou. Zpomaluje jen, aby se svěřila. Když je důvěrností dost, dojde na mystickou instrumentálku jako od portlandských Grails. Rachelle natočila desku, která plyne jako dobrodružný výlet – nechybí mu počáteční nadšení, přestávky na svačinu, historky na baru, problémy s noclehem ani rozpačitý návrat domů. A z takové cesty se vrací už trochu jiný člověk: „Měním se s plynoucím časem.“


Ha Ha Tonka – Novel Sounds of Noveau South
(Bloodshot Records)

Klíčová slova: polní kvítí, Jeff Buckley, jižanská romantika, Missouri

„Myslel jsem si, že jsem byl nejhorší svého druhu. A jsem si jistý, že můžu skončit na mučidlech.“

Hrajou stejně lehce jako dýchají. Čtyřka z Missouri je přesně taková, jak byste si kapelu ze státu plného širých polí představovali: zemitá, přírodní, minimalistická a houževnatá. Dokonalé vícehlasy, neslýchaná souhra všech hráčů, kteří moc dobře vědí, že nemá cenu se za každou cenu předvádět. Ne nadarmo jsou považování za obrovskou naději. V jejich muzice inspirované country a folkem, ale přitom velice osobité, se ozývá romantická čistota Jeffa Buckleyho. To znamená, že umějí být dojemní, aniž by byli nasládlí nebo ukníkaní jako nějací Starsailor či Coldplay. Ne, ne, jsou to kluci krev a mlíko. A whisky.


Lewd Acts – Black Eye Blues
(Deathwish)

Klíčová slova: játra, mrtvoly, sovy, lebky, hardcore, neslušnosti

„Může být chladný ten, kdo poznal západní pobřeží?“

Jediný přijatelný make-up pro čtyři tvrďáky ze San Diega jsou modřiny. A vzhledem k tomu, že zpěvák Tyler ve svých textech rád věci páruje, praští vás hned dvakrát. Během osmadvaceti minut nové desky to stihne bez problémů. Úvod by mohl znít ještě optimisticky, Lewd Acts mají totiž jasno: „Víme kam jít.“ Hardcorová smršť typu Converge se spustí až v druhé písničce a trvá. „Nepotřebuješ mě? křičí Tyler a v další skladbě odpovídá: „Nepotřebuju tě!“ Nálada se nezlepšuje a nakonec už „není kam jít.“ Fanoušci ale přijdou v pondělí 7. září do pražského Jelení na Lewd Acts.

Rome Romeo – Rome Romeo
(Machette Records)

Klíčová slova: demo, punk rock, peníze, Shakespeare, syrová vajíčka, frankofonní

„Uspořádáme párty, zlato. A ty přijdeš? Jsi jenom takovejhle kousínek od skvělýho zážitku.“

Klidně by mohli zkoušet ve sklepě nedaleko od vás, cestou kolem byste se zaposlouchali a pochválili, jak jim to pěkně jde. Rome Romeo z Montrealu jsou taková obyčejná rocková kapela – chvíli do toho buší jak The Cinema Eye a pak zvolní až na soul s dominantní basou. Jejich šéfka Geneviève Tremblay dlouho nelitovala, že se její původní skupina rozpadla, a založila si novou. Složila pár písniček, odložila kytaru a výhradně se chopila mikrofonu. Na debutovém albu jí to občas sice ujede, ale o to syrověji to zní – jako demo za pár tisícovek, na které by se mohla složit každá začínající kapela. A k jednoduchým chytlavým skladbám se dřevní zvuk hodí.

 


Circulatory System – Signal Morning
(Cloud)

Klíčová slova: lo-fi, zlé sny Briana Wilsona, koláže, psychedelie, vysoká hladina šumu

„Proč si nemůžeme jen tak plout, jen tak bezmyšlenkovitě plout?“

Představte si Beatles, kdyby brali (ještě) víc drog a dotáhli do konce svou fascinaci Stockhausenem. Nebo Briana Wilsona z Beach Boys, kdyby svou prosluněnou bezelstnost nahradil melancholickou zádumčivostí. Circulatory System z georgijských Atén jsou jednou z nástupnických kapel úchvatných a kriminálně nedoceněných Olivia Tremor Control, kteří spřádali psychedelické sny stejně snadno jako si ostatní mažou chleba. I jejich druhá deska je striktně lo-fi: bicí zní, jako kdybyste mlátili klacíkem do formy na bábovku, ale přitom na ně kapela vrství neuvěřitelné množství zvuků a hluků, kytar a kláves, skrz které se nesměle dere beatlesácký zpěv Willa Harta. Je to hořkosladké, je to rozpustilé a hlavně je to na hlavu. V dobrém smyslu slova.

HONZA A JARDA ŠVELCHOVI