ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 22491 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Nezlob se, ale… Nová generace je, jen není tolik vidět

0 Redakce 8.12.2009

O anketě Český  slavík si můžeme myslet co chceme, nicméně fakt, že kopíruje věrnosti a nálady aktivních zdejších posluchačů, kteří jsou ochotni poslat někam esemesku, je neoddiskutovatelný. Nedávné vyhlášení jejího 44. ročníku ukázalo, že ve vnímání takových posluchačů se na zdejší mainstreamové scéně nic neděje, respektive to nové, co přichází, je nijak zvlášť neoslovuje.

Proto byly výsledky letošního ročníku ve třech hlavních kategoriích na prvních čtyřech místech stejné jako loni. Proto se v těchto kategoriích mezi osmnáct nominovaných ve srovnání s loňském nedostal jen Petr Bende, jehož zastoupil Jaromír Nohavica, jenž loni skončil mezi zpěváky sedmý. A proto nebyl letošní slavnostní ceremoniál v pražské Státní opeře ničím jiným, než recyklací loňského. Nuda a šeď. Večer bez napětí, natož překvapení.

Důkazem stagnace je udělení  titulu Objev roku Martinu Chodúrovi, který – vedle svého působení  v čele ostravské kapely Robson – zatím jen v soutěži SuperStar slušně přezpíval pár evergreenů. Je objevem roku, aniž by měl na svém kontě jedinou původní písničku a vydal vlastní album. Obdobně je to se Skokankou roku, kterou se stala Marta Jandová, žena z poroty stejné soutěže. Nejsem si jist, jestli všichni respondenti, kteří jí poslali hlas, tuší, že není jen zpívající porotkyní a dcerou Petra Jandy, ale že již šestnáct let stojí v čele německé skupiny Die Happy a zpívá převážně anglicky. Znají tito lidé alespoň jednu písničku té kapely?

Mohu se domnívat, že hlasy se u nás udělují především na bázi všeobecné popularity, kterou si zdejší zpěváci a téžzpěváci vyrábějí prostřednictvím médií. Kdyby to tak nebylo, na Jandovou by si málokdo vzpomněl (loni byla mezi zpěvačkami padesátá) a na šesté pozici v kategorii žen by nestanula Iveta Bartošová, která momentálně dělá všechno jiné, jen ne zpívá.

Situace je komická až  zoufalá. Nelze totiž říct, že by u nás nerostla nová popová generace lidí, kteří mají šanci u posluchačů uspět, ba měli již dávno. Tihle mladší a mladí lidé ale nevyužívají pro svou slávu a potažmo hlasy do anket bulvární oslí můstek (mimochodem, své soukromí bulváru ochotně odhalují i Bílá, obě Vondráčkové, Gott, Kolář, Pepa Vojtek a mnozí další).

Současně nelze oddiskutovat, že Český slavík je anketa popularity. Myslel jsem si jen, že se jedná o popularitu pěveckou, nikoliv společenskou.

Novou generaci české  pop music tvoří rozhodně Aneta Langerová (mezi zpěvačkami byla 4.), mnohahitový, žel neustále nedoceňovaný Michal Hrůza (13.), nesmírně talentovaný Tomáš Klus (7.), zkušený a koncertně výtečný Petr Bende (8.) nebo Marek Ztracený (9.), kterému se druhá deska povedla a prokázal na ní, že zdaleka není jen mužem ufňukaných balad o ztrácení někoho a něčeho. Osobně bych v kategorii Objev roku dal hlas formaci Charlie Straight (22. mezi kapelami), která nesporně stojí zato.

Roli věrozvěstů na sebe tedy vzali alespoň pořadatelé Českého slavíka, což je chvályhodné. Nechali před diváky naživo zazpívat novogenerační Xindla X (mezi zpěváky byl 110.), Langerovou, Hrůzu i Terezu Černochovou (ta se mezi zpěvačkami neumístila), prostor dali i skupině Nightwork, která jako jediná v anketě uspěla.

Anebo tihle jmenovaní vystoupili proto, že si někteří slavnější na živé zpívání netroufli?

Problém je široký. Nyní by mohla přijít na přetřes média a jejich ochota akceptovat nové tváře a hlasy. Já chtěl ale především podotknout, že česká hudební scéna nejsou jen  – při vší úctě – ti z prvních tří míst.

JAROSLAV ŠPULÁK