Sonisphere: Iron Maiden a ti druzí
0 Redakce 13.6.2011Při vší úctě ke všem zbývajícím osmi účastníkům sobotního metalového svátku byla letošní část festivalu Sonisphere konaná na venkovním pódiu holešovickém Výstavišti v Praze především o jedné kapele. Bez debat to byl večer Železné panny a její koncert v rámci The Final Frontier Tour, který vyburcoval většinu z 25.000 přítomných diváků k nadšenému nebo alespoň uznalému potlesku. Přitom to v provedení "Mejdnů" nebylo vystoupení způsobující nějakou extázi. Kapela prostě splnila očekávání, která pravda v jejím případě nejsou nijak malá.
Iron Maiden měli oproti ostatním výhodu nejlepšího času za tmy, takže se na pozadí osvětleného ruského kola mohli na rozdíl od většiny svých kolegů vytasit s efektní videoprojekcí, plnými světly a zdaleka nejlepším, byť místy ne zcela optimálním, zvukem.
Dvouhodinové vystoupení zahájila kapela pojmenovaná podle středověkého mučícího nástroje v čele se zpěváke Brucem Dickinsonem úvodní skladbou ze svého nové desky Satellite 15… The Final Frontier a navázala další novinkou El Dorado. Z aktuálního patnáctého studiového alba The Final Frontier zazněla například dlouhá vypalovačka The Talismani nebo balada Coming Home.
Nadšení fanoušci, z nichž mnozí na sobě měli trička s logem Iron Maiden a jejich maskotem Eddiem museli přetrpět až příliš dlouhé žertování Dickinsona o kvalitách českého piva, o drobném dešti a informace o turné k nové desce. Jenže Dickinsonovi by snad prošlo i předčítání telefonního seznamu. Posluchači se nakonec dočkali i Eddieho a samotného Satana v podobě figur na jevišti a pochopitelně také starých hitů jako Fear of the Dark a v přídavku pak The Number of the Beast, Hallowed Be Thy Name a Running Free.
Velký ohlas koncertu v hledišti, kde se třepotala polská i slovenská vlajka a fábory z různých turné Iron Maiden, všeobecná znalost většiny jejich písní i stále slušný zpěv Dickinsona dělají z tohoto metalového cirkusu famózní záležitost. Kapela vzniklá v roce 1977, tedy s datem narození jako mnoho jejích příznivců, nejen umí dobře hrát, což dnes zvládne (skoro) každý, ale ani při mnohaletém produkování v podstatě neměného stylu nepůsobí trapným dojmem.
A ostatní účastníci pražské části festivalu Sonisphere? Snad nejméně jen jako do počtu působili kalifornští Korn. Američtí rockeři, kteří před necelým rokem představili na festivalu na Řípu novou desku Remember Who You Are, opět nabídli strhující vystoupení s hity jako Shoots And Ladders nebo Freak On Leash. Nechyběly ani citace z Pink Floyd, Metalliky a Queen a jako bonus Korn přidali skotskou sukni zpěváka Jonathana Davise a zelené fosforeskující struny basáka Fieldyho. Bylo to velmi zábavné.
Padesát minut, které měly na vystoupení zbývající kapely, asi nejlépe využili švédští In Flames, kteří se ve své produkci soustředili především na repertoár ze svých posledních desek.Melodičtější tvorbou tak dali zapomenout na své deathmetalové začátky. Jejich koncert si zasloužil větší ovace, než jakých se dočkali.
Své příznivce našla i německá kultovní kapela Kreator a její thrashmetal s politicky zabarvenými texty nebo projekt bratrů Maxe a Igora Cavalerových – Cavalera Conspiracy. Hlasitou kombinací thrashe a hard-coru se prezentovali američtí Mastodon.
Kdo dorazil už po poledni, stihl ještě projekt baskytaristy Guns n´Roses Duff McKagan´s Loaded nebo americké punkáče Misfits.
Čest zahájit festival Sonisphere měla téměř v pravé poledne tuzemská kapela Debustrol. Mladoboleslavská čtveřice si to za svůj téměř čtvrt století trvající pobyt na metalové scéně určitě zasloužila a přeju jim, že na jejich set pod pódiem bylo užna 8000 příznivců tvrdé muziky.
Sonisphere se měl původně konat v Milovicích, kde to loni před 35.000 diváky rozjela "velká čtyřka" Metallica, Megadeth, Slayer a Anthrax. Praha roli nového hostitele zvládla poměrně bez problémů. Pro fanoušky, připravili organizátoři možnost přespání ve stanovém městečku. Mysleli i na vozíčkáře, kteří mohli produkci sledovat ze speciální plošiny. Areál nabídl množství stánků s různým občerstvením i různými módními doplňky, prostě metalový svátek se vším všudy. Včetně stovek prázdných pivních kelímků pod nohama a několika spících opilců, kteří za svoji zhruba tisícovku vstupného ani nedočkali hlavních hvězd programu. Jejich blbost…
Richard Winter
11. června 2011, Výstaviště Praha – Holešovice