ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 12105 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Richard Müller: Koncert pro 10.000 V.I.P.?

0 Redakce 14.10.2009

Kdysi vcelku originální Richard Müller je čím dál tím více divnější a nevyzpytatelnější pták. A stejně podivný byl i jeho pražský koncert v O2 Areně, kde zakončil českou část svého Best Of Tour. Již před začátkem vystoupení pořadatelé avizovali, že O2 Arena je vyprodaná. O to překvapivější byl pohled na zcela prázdné horní patro O2 areny a oznámení moderátorky Šárky Kubelkové, že všech 10.000 lístků zmizelo rekordní rychlostí.

Proč tedy pořadatelé při takovém zájmu neuvolnili do prodeje další vstupenky, je mi záhadou. Tehdy mi poprvé začala hlavou vrtat myšlenka, že jsem jenom na velkém V.I.P. večírku, k čemuž přispěl i neskrývaný PR rozhovor se zástupcem sponzora vystoupení těsně před příchodem hlavní hvězdy večera.

Ještě předtím publikum poměrně vstřícně naladila předskakující kapela Mukatado, objev soutěže Eurovision Song Contest 2009, která zahrála písně ze svého debutového alba Vo výšinách. Zejména zpěvačka a autorka většiny písní Jana Kozáková dokázala zaujmout a potvrdila, že u našich východních sousedů vyrůstá poměrně dost zajímavých hudebních osobností.

Müller, který v české metropoli naposledy koncertoval v roce 2005 s hvězdnou sestavou zahraničních muzikantů, ve které figuroval i kytarista Hiram Bullock nebo bývalý bubeník Madonny Omar Hakim, už dlouho slibuje ukončení své hudební kariéry. Vždy se však vrátí a s pozměněnou sestavou doprovodných hudebníků hraje své staré hity. Žádný nový za poslední čtyři roky totiž nenapsal.

Müllerova kapela z poslední doby ve složení Juraj Kuchárek (bicí), Peter Markuljak (kytara), Braňo Valanský (byskytara)  a bluesman Erich Boboš Procházka (foukací harmonika) byla doplněna o hostujícího českého klávesistu a hráče na dechové nástroje Viktora Žáčka a trio sboristek, z nichž byla nejznámější Lucie Šoralová. To je ta křehká a nesporně talentovaná slovenská zpěvačka známá z muzikálů Divadla kalich, která velmi nerada slyší, že za svoji kariéru v Čechách z části vděčí oficiálnímu mileneckému vztahu s Ondřejem Soukupem.

Obavy z toho, že Müller souboj se skvělou kapelou prohraje stejně jako loni při své účasti na berounském festivalu Letorosty, kde rozhodně nebyl v oslnivé fyzické ani pěvecké formě, se naštěstí nenaplnily. I když se bratislavský hromotluk rozjížděl jen zvolna, zejména druhou část koncertu zvládl se vší parádou.

Pražský večer stejně jako předchozí štace aktuální šňůry zahájila skladba Plesový marš, v níž se uplatňuje Müllerův herecký talent a která obvykle okamžitě zabírá u publika. To pražské však bylo studené jako včerejší oběd i u následujícího hitu s textem Michala Horáčka Nina Ricci a zdálo se, že tři čtvrtiny lidí dostaly lístek od zaměstnavatele zdarma za vzorné plnění pracovních úkolů. Müller to ještě o něco později za doprovodu akustické kytary zkusil s vděčnou křehkou písní Spočítaj ma, ale když nechal odvážně zpívat publikum, musel definitivně pochopit, že za ním tentokrát nejde. Většina lidí se toho večera přišla nechat bavit, ale vytvářet nějak zvlášť bouřlivou kulisu se jim zjevně nechtělo.

Atmosféře večera příliš neprospěla ani dvacetiminutová pauza, tedy něco, co ještě posluchač překousne u gerondotů typu Tiny Turner nebo členů kapely Eagles, ale v případě sedmačtyřicetiletého bývalého člena skupiny Banket to považuju za další podivnost jeho pražské zastávky.

Přestože Müller do davu nasypal všechny hity jako Cigaretka na dva ťahy, Nebude to ľahké, Nahý II. nebo Milovanie v daždi, atmosféra mi připomněla dávný večírek časopisu Playboy, na němž Müller vystoupil jako host a snažil se o umění mezi lidmi pošilhávajícími po přípravovaném rautu. Je to škoda, protože koncert měl gradaci a některé kousky, jako například Stín stíhá stín, ve které Hanou Hegerovou nahradila Lucie Šoralová, nebo Nočná optika, se opravdu povedly a zasloužily si zaznít ve vřelejším prostředí a ne na koncertu připomínajícím obrovskou party pro 10.000 V.I.P., na které se účastníci kvůli kolegům z práce bojí trochu odvázat.

RICHARD WINTER (foto: Sony BMG/Petr Peřina)

12.10.2009 – Praha, O2 Arena