Pepek námořník a božský Jean Paul
0 Redakce 26.4.2009Wino v pražském klubu Matrix vyučoval lekce z doom metalu. Jak si co nejvíc podladit kytaru a přetransformovat blues do tepavého bušení s fantasy nádechem. V noci z pondělí na úterý tlouklo doomové trio do unavených diváků. Ti přestali počítat, kolik hodin už stojí na nohou, oživli, začali se hýbat v rytmu conanské hudby a nakonec si vytleskali přídavek.
Předtím už přestáli a vydrželi tři kapely. Domácí pořadatelé Gnu a jejich brněnští hosté Insania publikum zabavili a předvedli své osobité styly. Oproti tomu němečtí stoner rockeři Beehoover naprosto zklamali. Duo bicí, basa a pokus o zpěv zaujalo pouze svou sestavou a tím, že baskytarista během celého vystoupení seděl. Když si koupíte pořádné pedály, zapojíte basu a zkusíte něco preludovat, bude to znít pokaždé zajímavě. U tohoto kroku Beehoover skončili, kromě toho se míjeli v rytmu a předkládali popěvky vykradené z barového blues pouze tehdy, když baskytarista odpočíval a nebrnkal. Jejich vystoupení připomínalo spíše veřejnou zkoušku než opravdový koncert.
Drastickou změnu přinesl Wino se svým dvoučlenným doprovodem. Doomová legenda Scott Wino Weinrich, která sloužila v Saint Vitus, The Obsessed nebo Spirit Caravan, si nejdříve naladila sbírku různobarevných Gibsonů Les Paulů a pak s úsměvem spustila zbasované radovánky. Za bicí si sedl úžasný Jean Paul Gaster z Clutch. Tím třetím vzadu se stal baskytarista Jon Blank z Rezin, který si v rohu spolehlivě odehrál své a nechával kamarádům spousty místa pro sóla a bubenické exhibice.
Wino v Praze představil sólovou desku Punctuated Equilibrium a po celý koncert soupeřil s Jeanem Paulem Gasterem o pozornost diváků. Wino házel jedno sólo za druhým, šklebil se u toho jak Pepek Námořník bez dýmky a všechno podtrhoval malým knírkem. Jako kdyby Conan vyměnil meč za kytaru, nechal se potetovat a zhubnul. Jeho kolega bubeník by zas mohl být trpasličím kovářem, který prodal svou dílnu poté, co zhotovil nejlepší sekyru v království. Pak porazil strom, vyřezal si z něj paličky a začal bušit do kotlů a činelů. Tihle dva vyhledali klidného Jona Blanka a začali psát ty nejhutnější příběhy o hrdinech, dracích a unesených pannách.
Trio hrálo skvěle a instrumentálními výkony hypnotizovalo zraky všech přítomných. Těch se ale dostavilo pouhých padesát. Matrix zel prázdnotou a jen těsně kolem pódia se podařilo vytvořit alespoň dojem davu. Wino a spol si z toho nic nedělali, usmívali se, předváděli, místy improvizovali a přidali pro pár desítek fanoušků. Poslední hitovka zazněla těsně před jednou ranní, diváci zatleskali, sundali ze zdí plakáty a rozešli se na noční tramvaje a autobusy. Když postávali na zastávkách, klimbali a usínali, udržovaly je vzhůru vzpomínky na hbitého Jeana Paula Gastera.
HONZA ŠVELCH
20. 4. 2009 – Praha, Matrix