ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 29607 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Eagles Of Death Metal: Rock’n’rollový ďábel v Ráji

0 Redakce 19.11.2008

Koncert Eagles Of Death Metal v bostonském klubu Paradise byl vyprodaný už koncem října. Když jsem se snažil získat akreditaci, slečna či paní mi odmítala vyhovět s tím, že guest list téhle show je “markantně přeplněn”. A tak jsem tam stál na Commonwealth Avenue, nechal na sebe padat takřka tropický listopadový déšť, sledoval studenty nedaleké Boston University, jak se rojí na refýži, a čekal na někoho, kdo by mi prodal lístek.

Nebyl jsem sám, ale nakonec jsme se všichni dostali do klubu už na začátku setu The Duke Spirit. Ti bez servítek předskakují komukoli, kdo se namane – vidět jste je mohli i před R.E.M. v Praze. Ač Briti, s Eagles je pojí vazby na kalifornskou pouštní scénu, jejíž částí se stali poté, co guru Chris Goss produkoval jejich poslední album.

Povznesou se někdy nad svůj status věčné předkapely? Těžko říct. Jejich dekadentní psychedelický rock, který stejnou měrou dluží Velvetům, Stones i Stooges, v podstatě nemá chybu. Kytary hřmí, bicí drží hutný, bezhlavý groove, chlapci mají slušivé kožené bundy, Leila Moss je nádherná (a pravděpodobně nejlepší tamburinistka na světě). Písně jako Love Is An Unfamiliar Name bych mohl slyšet každý den. Bohužel, jejich zvuk není ani dost revoluční, ani přehledně popový na to, aby způsobil pořádný rozruch.

Zatímco Hutch, věrný zvukař Queens Of The Stone Age i Eagles, dirigoval přestavbu pódia, rozhlížel jsem se po stísněném, “markantně přeplněném” klubu a uviděl jsem, že Ďáblův sen se splnil. Když jsem s Jessem “Ďáblem” Hughesem, frontmanem Eagles, dělal před třemi lety rozhovor, bylo to nedlouho po tom, kdy z něj jeho starý kámoš Josh Homme (Queens Of The Stone Age) coby Pygmalion udělal rockového frontmana. Tehdy Jesse chodil na lekce kytary a pořád se ještě po tom rock'n'rollovém cirkusu rozkoukával. Snil o tom, že na jeho koncerty budou chodit spoře oděné dívky. A v Paradise jich bylo víc než dost.

Josh Homme s kapelou nekoncertuje, ačkoli je právoplatným členem a producentem. Jesseho tedy doprovázejí na bicí Joey Castillo (Queens Of The Stone Age), na druhou kytaru Dave Catching (eARTHLINGS?) a na basu Brian “Big Hands” O'Connor; s kolektivní image desperátů z Divokého západu. Jesse Hughes obešel publikum, políbil ruce dámám v přední řadě a s neskrývaným nadšením odpálil boogie It's So Easy. Dnes je to suverénní kalifornský dandy s brýlemi-zrcadly, zrzavým knírem a delšími splývavými vlasy, které vypadaly jako z reklamy na šampón (vážně!). Publikum šílelo od samého začátku a neuběhlo ani půl hodiny a Jessemu přiletěly kalhotky.

To byl zajímavý moment: Eagles Of Death Metal na počátku byli – nebo alespoň vypadali – jako zčásti legrace, zčásti pocta klasickému tanečnímu rock'n'rollu – Chuckovi Berrymu, Canned Heat, Creedence, ZZ Top, Stones, Ramones. Včetně rock'n'rollových póz a klišé. Teď už je z Jesseho regulérní ikona a jeho publikum je regulérní ikonické rockové publikum. Teď už může Ďábel říct: “Milé dámy, po koncertě poskytuju poradenské služby,” bez náznaku ironie.

Kapela se jako bagr projela všemi třemi alby, nejsehranější přitom byla ve skladbách z desky první, kterou odehrála skoro celou. Already Died, jednu z mála vážných písní od Eagles, Jesse podal s neobyčejným, zuřivým nadšením. Na přisprostlou Whorehoppin' (Shit Goddamn) tančil svůj sexy taneček a pak odehrál dlouhé kytarové sólo. Zvuku ovšem dominovala skvělá rytmika. Zvuk basy byl mohutný jako prsty na obrovských tlapách Briana “Big Hands” O'Connora a ve výborném singlu Wanna Be In L.A. se basy chopil i Dave Catching.

Eagles si užívali luxusu headlinerů a protahovali pauzy mezi svými dvouminutovými písničkami. To sice trochu narušovalo dynamiku koncertu, ale zato jsme byli svědky toho, jak Hughes utíral Daveu Catchingovi pleš ručníkem, což je k nezaplacení. Byla to výborná, dusná, dlouhá rocková show, která Paradise nadchla, rozhýbala a vyčerpala. Eagles sice možná ztratili něco ze své neotesané vtipnosti, ale zato dokázali, že jsou víc než jen recese a kuriozita.

JAROSLAV ŠVELCH (foto: MySpace kapely)


15.11.2008 – Eagles Of Death Metal, Duke Spirit. Paradise Rock Club, Boston, MA, USA