ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 6235 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Depeche Mode: Zasloužilí umělci se potí

0 Redakce 27.6.2009

Depeche Mode, jedna z největších hudebních legend historie světa, nesmrtelná modla, která se pro nemalou část hudebních fanoušků stala smyslem života a předním cílem celoročního plánu, zahrála v Praze u příležitosti vydání poslední desky Sounds Of The Universe. Aktuální album, stejně jako to předcházející, je skutečně plně aktuální a na Depeche Mode jsem tak šel naprosto s respektem a bez předsudků.Temná elektronika posledních alb ale byla ten večer jen malou výsečí programu. Nabídl se mi pohled na poněkud unavenou trojici, která s deskou ve skvělé formě bohužel krok neudržela. Věk muzikantů v černém přitom nemůže být sebemenším limitem. O tom přesvědčil před několika měsíci například Iggy Pop, jehož tělo prodělalo jistě srovnatelné chemické pokusy jako to Gahanovo. Dave se na pódiu pokoušel exstaticky vyvádět, nedělal chyby ve zpěvu, nijak zvlášť se nezadýchával, ani nepokulhával. Přesto jeho úsměv působil poněkud nuceně, poskoky unaveně, zpěv nepřesvědčivě a poloprázdně a osmdesátkové sexy pohyby k euforii v roce 2009 nestačí. Martin Gore nikdy pohybem nesršel. Jeho vizáž unavené staré paní by však měla být věcí k diskusi, zejména pro režiséra projekcí, který určuje četnost detailů tváře. Jeho pěvecká vložka z poloviny vyšla (Home), z poloviny pak byla vyjící kantilénou k nepřežití (Little Soul). Dynamika koncertu v tu chvíli ztratila i tu malou jiskřičku, která se za odpoledního světla dala vykřesat.

Nelze ale pominout zlepšující se atmosféru v průběhu koncertu, na níž měli jistě podíl také tleskající a zpívající davy posluchačů. Plochý zvuk v polovině nabral objem a sílu, takže když v druhém přídavku zazněla Personal Jesus, stadion se vařil. Show v tu chvíli začala, konečně hutný zvuk se silnými basy, konečně dynamická projekce, konečně se ukázalo, že DM na to ještě mají. Bohužel do deseti minut bylo po všem a kapela se definitivně odebrala do zákulisí.

Mé přesvědčení, že DM jsou a budou kapelou po léta kráčející v rytmu doby, ten večer utrpělo povážlivé trhliny. Možná se jen něco nepovedlo, možná se dostavila pochopitelná a odpustitelná dočasná únava, možná jsem jen stál příliš daleko od pódia. Možná jsou ale DM kapelou za zenitem a my nečekáme na to, až legendy naberou síly, ale zkrátka na to, až pochopí, že už nejsou nejmladší a místo uřícených mladických megashow se pustí do důstojných koncertů s image zasloužilých umělců, kteří už nikoho nemusí o ničem přesvědčovat.

JAKUB ANDĚL


25.6. 2009 – Praha, Stadion SK Slavia Praha