leaderboard

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 12987 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Richard Müller: Coververze mě nikdy nelákaly

0 Redakce 21.2.2012
Zpěvák Richard Müller vyslyšel prosby svých tuzemských fanoušků a rozšířil Potichu Tour 2 o koncerty v českých a moravských městech, na která se při beznadějně vyprodané podzimní části nedostalo. Prozradil k nim také několik zajímavostí.

Loni jste absolvoval první část svého akustické Potichu Tour 2. Jak na ně vzpomínáte?
Na ně i na turné Potichu 1 vzpomínám s velkou radostí. Myslím si, že reakce na koncertech, kterých bylo v první fázi osmadvacet, byly výborné. Lidé se sešli, na pódiu jsme si rozuměli a neproběhl jediný takzvaně rozpačitý koncert, což se na turné běžně stává. Loni jsme se rozhodli, že připravíme podobný program a pozměníme na něm repertoár. Jako hosta jsme pozvali Dana Bártu, což bylo také velmi příjemné. Nikdy jsem nepochyboval o jeho kvalitách, jak lidských, tak uměleckých. Myslím si, že jeho přítomnost koncerty velmi osvěžila. Je typ hosta, při jehož vystoupení nikdo neodejde na kávu nebo na WC. Byl lidmi spontánně přijat, i když zpíval písničky, které nejsou hity. Také si dost porozuměl s mou kapelou.

Proč jste se rozhodli v turné Potichu 2 pokračovat?

Když loňské turné skončilo, začali se spontánně ozývat pořadatelé s tím, že by měli o koncert zájem. My tu kapitolu už měli uzavřenou, ale když už pořadatelů bylo asi dvacet, řekli jsme si, že by byla škoda nevyjít jim vstříc. Vzniklo tedy turné, na kterém budeme, s výjimkou Prahy a Bratislavy, hrát ve městech, kde jsme ještě nebyli. Chtěl bych malinko změnit repertoár, rád bych zpíval jednu nebo dvě písničky z nové desky. Jinak ale bude koncert shodný s tím, co jsme hráli loni. Z důvodu nedostatku invence další změny nebudou.

Jaké písničky z alba Ešte do programu zařadíte?

Pravděpodobně Útek, která se teď hraje v rádiích. Uvidíme, jaká bude ta další, jestli rychlá, nebo pomalá.

V čem vidíte kouzlo komorních koncertů?
Divadla a kluby jsou úplně jiné prostředí, než sportovní haly a festivalová pódia. Dokonce se to podle mě vůbec nedá srovnat. Také více než polovinu repertoáru, který hrajeme na komorních koncertech, bych si nikdy nedovolil nasadit v hale nebo na festivalu. Tam nelze hrát vyloženě pomalé písničky, tam se očekávají standardní hity. Je to velký rozdíl.

Jsou komorní koncerty fyzicky méně náročné než halové?
U mě to záleží na tom, v jaké jsem kondici. Když je optimální, je to lepší. Dokonce jsem rád, když je koncertů víc, protože si postupně zvyknu na to, kde mě čeká exponované místo a kde naopak. Na festivalech je to otázka disciplíny. Když vejdu na pódium a třicet tisíc lidí, jak to bylo třeba na Pohodě v Trenčíně, dělá to, co chci, je možné, že to s kondicí prostě nezvládnu. Kolikrát jsem měl na festivalech už při třetí skladbě pocit, že hraju třetí hodinu. Loni jsem byl z koncertů tak unavený, že jsem onemocněl, dostal jsem zápal plic a skončil jsem v nemocnici. I proto jsme letošní komorní turné naplánovali s více přestávkami.

Kterým vašim písničkám komorní atmosféra vysloveně sluší?

Třeba skladbě Rozeznávám od Hapky a Horáčka, nebo Espresso Tón, což je klasická pomalá písnička z repertoáru mé bývalé skupiny Banket. Komorní atmosféra sluší i písničce Vôně a všem milostným. S kapelou jim také výrazně přepracováváme aranže.

Jakým způsobem?
Nazval bych to „směr vyššího humoru“. Jde to poměrně dobře, protože moji hudebníci jsou univerzální. V některých skladbách se třeba objevují náznaky z jiných písní.

Zahrajete třeba nějakou coververzi?
Když mi bylo patnáct, naučil mě kamarád na kytaru tři akordy a vysvětlil mi, že na dva z nich už můžu hrát Lady In Black od Uriah Heep. Přišel jsem domů, vzal jsem do ruky kytaru, ale Lady In Black jsem neměl chuť hrát. Vědom si těch tří akordů jsem si vzal k ruce první máminu básnickou sbírku, kterou jsem našel, a začal jsem básně spojovat s vlastními hudebními nápady. Měl jsem z toho strašnou radost. Určitě existovala písnička, která by se s těmi třemi akordy dala zpívat, a určitě existovalo víc písniček, které bych si rád zazpíval. Mě ale lákaly věci nové, vlastní. Vlastně jsem nikdy nezkoušel zpívat coververze. Nejsem například ztotožněný s angličtinou. Bylo by to k ničemu.

Momentálně vydáváte své loňské album Ešte na vinylu. Co vás k tomu vedlo?

Hráli jsme na nějakém festivalu, kde jsem se setkal s Matějem Ruppertem z Monkey Business. Řekl mi, že si nechali z poslední desky na své náklady vylisovat vinylová alba. Víc nebylo třeba, aby mi sděloval. Během dalšího dne jsme to začali řešit i my a přišli jsme na to, že je to možné. Ba co víc, že si s obalem i vinylem můžeme graficky dostatečně vyhrát. To se také stalo.

Samotná deska je bílá…

Odpovídá barvě obalu, ačkoliv vzhledem k tomu, že je černobílý, mohla být klidně černá. Možná neprodáme ani jeden exemplář, ale máme z toho vinylu radost.

JAROSLAV ŠPULÁK

Richard Müller Potichu Tour 2
Speciální host: Dan Bárta

24. 3. Žďár nad Sázavou – DK
25. 3. Mladá Boleslav – DK
26. 3. Praha – divadlo Kalich
27. 3. Ústí nad Labem – DK
30.3. Hradec Králové – Kongresové centrum Aldis
11. 4. Tábor – Hotel Palcát
12. 4. Kolín – Městský společenský dům
13. 4. Olomouc – Regionální centrum
14. 4. Ostrava – DK
15. 4. Pardubice – Východočeské divadlo
28. 4. Kroměříž – DK

Komentáře

Přihlásit se k účtu

Nepamatujete siHeslo ?

Zaregistrujte se!