ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 11147 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Markéta Konvičková: Možná se stal zázrak

0 jsk 4.6.2013

Zpěvačka Markéta Konvičková vydává už své třetí album. Jmenuje se Tablo, na trh se oficiálně dostane 4. června, v den ukončení její maturity. Je to dárek. Jsou na něm písničky, které si vybrala proto, že se jí líbí a chce je zpívat bez ohledu na žánr. Skladbu Z ráje jsem utekla pro ni otextoval Jaromír Nohavica. Na počinu jsou i duety s Elis, Denisem Lachem a Danielem Mrózkem, stejně tak se čtrnáctiletou kamarádkou Nelou.

Uvědomujete si, že se vlastně stal zázrak? V roce 2009 jste byla v ČeskoSlovenské SuperStar, ale nedostala jste se do úzkého finále. Přesto dnes, čtyři roky poté, vydáváte již třetí album, na vaše koncerty chodí lidé, byla jste úspěšná v anketě Český slavík a vše nasvědčuje tomu, že vaše velké chvíle teprve přijdou.

Máte pravdu, možná se zázrak stal. Velký podíl na tom má můj manažer Petr Šiška a jeho tým, kteří se o mě příkladně starají. Věděli jsme o sobě už před SuperStar. Rodiče mu občas řekli, aby mě někam vzal na zpívání, ale on jim trpělivě vysvětloval, že to ještě není dobré. Když jsem v listopadu 2009 vypadla ze SuperStar, jela jsem z Bratislavy, kde se soutěžní kola konala, domů do Třince, abych podpořila kamarádky na pěvecké soutěži. Shodou okolností ji moderoval Petr. Ten den také vyšel článek, že mě Michal David v SuperStar favorizoval. Bylo mu prý líto, že jsem vypadla, ale rád by mě angažoval do nějakého svého muzikálu. Když mě Petr zahlédl v hledišti, před všemi lidmi v sále řekl, že mě vítá a ať si z toho vypadnutí ze soutěže nic nedělám. Pak dodal, abych se vykašlala na Michala Davida, že spolu nahrajeme takovou desku, že bude i David koukat. V ten moment se možná stal ten zázrak. Mohla jsem zůstat v Bratislavě, mohla jsem jet domů, ale já jela podpořit kamarádky a tam si mě všiml člověk, který předtím tvrdil, že mám ještě čas.

Pomohlo vám setkání se Šiškou i osobně?

To v každém případě. Šla jsem tenkrát na hotelovku, abych měla specializaci a mohla pracovat v oboru. Prostě jsem se těšila na to, až jednou budu barmankou, a nepočítala jsem s tím, že bych někdy šla na vysokou školu. Dnes, po čtyřech letech na střední škole, si nedovedu představit, že bych se nepřihlásila a nechtěla jít na vysokou školu. Práce s Petrem mi dala obrovský rozhled, mnoho informací i zkušeností. Neumím si už představit, že bych dělala barmanku a ještě k tomu chodila zpívat. Chtěla bych se dál učit a mít celkově větší přehled. Chci se rozvíjet, což jsem před čtyřmi lety nechtěla.

Co jste se za čtyři roky intenzivní práce o šoubyznysu dozvěděla?

V šoubyznysu si spousta lidí staví kariéru na vztazích s někým vlivným a na tom, že se podvoluje bulváru. Já mám ale ráda své soukromí a současně chci něco dokázat, a chci to udělat poctivou cestou. Byla bych strašně ráda, kdyby se o mně psalo jen v souvislosti s tím, když něco udělám v hudbě. Jde mi o prestiž, chci být poctivou zpěvačkou, kterou zajímá jenom její práce. Bulvár je samozřejmě odrazem doby, protože nabízí lidem laciné zprávy, které chtějí číst a slyšet. Já se s ním ale nechci smířit a nehodlám mu podléhat.

Kdo z českých zpěváků vám imponuje?

Například Marie Rottrová. Sálá z ní ženskost, duch i obrovské charisma. Je to člověk, který toho v uměleckém životě dokázal strašně moc. Od ní se učím, má v sobě obrovskou pokoru. Víte, ještě před časem jsem si nedokázala představit, že bych šla na její koncert. Pak jsem se na něj dostala a dvě a půl hodiny jsem seděla před pódiem jako přikovaná. Ten večer mi dal v praxi daleko víc, než mnoho teoretických pouček předtím.

Jak se chováte k lidem vy?

Snažím se ke každému chovat tak, jak si přeju, aby se on choval ke mně. Nemám ráda, když je někdo arogantní, takže se tak nechovám ani já. Je samozřejmě možné, že jsem někdy v nějaké situaci udělala něco, co svádělo k tomu myslet si, že jsem třeba nemyšlená. Rozhodně to ale nebyl záměr. Pro mě je důležitá pokora, stejně tak mi záleží na tom, co si o mně lidé říkají.

Pocházíte z Třince. Měla jste někdy chuť odejít do většího města?

Měla jsem ji hned poté, když jsem vypadla ze SuperStar. Tehdy jsem si myslela, že nepotřebuju studovat, protože mi přece svět leží u nohou. Měla jsem namířeno do Prahy, byla jsem přesvědčena, že tam najdu štěstí, protože je to velký svět. Naštěstí jsem si ale poměrně rychle uvědomila, že sláva je pomíjivá. Probrala jsem to se svou rodinou a došla jsem k závěru, že je dobré dostudovat a být doma. Alespoň po dobu středoškolských studií. Třinec mám ráda, ale zároveň mám ráda ruch velkoměsta. Myslím si, že až se v budoucnu osamostatním, odejdu buď do Ostravy, Brna nebo Prahy.

Kam máte namířeno na vysokou školu?

Chtěla bych se dostat na některou školu v Ostravě a potom se odstěhovat do Prahy. Uvidíme ale, jak se to vyvrbí.

Vaše album je dost různorodé, představuje vás v několika stylových polohách. Víte, která z těch poloh definuje vaši budoucnost?

Pere se ve mně Markéta s Konvičkovou. Ani jedna stoprocentně neví, kam ty písničky směřují. Ono to také dost záleží na mých divácích. Kdyby chtěli, abych zpívala taneční písničky, těžko bych jim udělala radost jako jazzová zpěvačka, i když je mi to velmi blízké.

Přizpůsobíte se svým divákům?

Nejde o to se přizpůsobit, jde o to si s nimi rozumět, o souhru. Tím spíš, když si v současné době nejsem schopná určit svou další cestu jednoznačně sama. Jak říkám, hodně se to ve mně pere.