ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 12809 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Goose: Máme alternativní pocit, ale nebojíme se úspěchu

0 Redakce 26.2.2013

V sobotu 2. března se belgická skupina Goose, která se pohybuje v ranku dancerocku, představí v pražském klubu Roxy. Na otázky odpověděl kytarista a hráč na klávesové nástroje Dave Martijn.

Na čem vy osobně nyní pracujete?

Dělám hudbu pro výstavu Carla De Keyzera z fotografické agentury Magnum. Jsem velký fanoušek fotografie. Sám fotím, obzvlášť když jsme s kapelou na cestách. Loni v listopadu jsem s Carlem dělal rozhovor pro magazín, který jsme s Goose jednou vydali. Byly v něm například rozhovory s lidmi, kteří nás inspirují. Carl pochází z Kortrijku, města, ve kterém žijeme. A je to velký fanda do syntezátorů. Miluje hudbu, ale je fotograf, no a já to mám přesně naopak, takže jsme si měli o čem povídat. Rozuměli jsme si, bylo to intenzivní setkání. Zůstali jsme ve spojení a nyní mě požádal, jestli bych pro jeho novou výstavu mohl vytvořit hudbu jako podklad k fotografiím.

Chtěl byste své vlastní fotografie v budoucnu také vystavovat?

Možná jednou. Když cestujete, vidíte mnoho krásných míst. Rád je zachycuji. Vždy jsem měl jenom pár nezaostřených fotek, na kterých byla kapela na procházce, nebo něco úplně jiného, než jsem měl v úmyslu zobrazit. Chtěl jsem ale tvořit takové snímky, které bych mohl ukázat ostatním a podělit se s nimi o to krásné, co vidím. A když jsem se začal na médium fotografie více soustředit, zlepšilo se to. Začal jsem to brát daleko vážněji a nyní se focení hodně věnuji. Nikdy nebylo záměrem se stát fotografem. Myslím si, že je vždycky dobré se věnovat i dalším kreativním činnostem než jen hudbě, aby člověk získal různé úhly pohledu. Navíc, když čekáte na zvukovku, nebo na letišti, je to nádherné rozptýlení, taková moje soukromá vášeň.

Ve své hudbě mísíte různé žánry. Je pro vás některý z nich základní?

Těžká otázka, ale kdybych si musel vybrat, řeknu rock’n’roll. I když jsme občas byli hodně elektroničtí, vždy byl náš přístup rock’n’rollový. Ne úplně jako Elvis v padesátých letech, ale vždy jsme ctili jednoduchost. Tři čtyři akordy a z nich písnička.

Vaše písnička Bring It On se stala doprovodnou k americké reklamě na jistou značku auta. I další písně byly použity v reklamách, počítačových hrách a seriálech. Pomohl vám tento typ propagace?

Myslím, že ano. Trochu jsme se toho zpočátku báli. Nádech komerce zní spíš negativně, ale už víme, že to hodně pomohlo. Dnes už je to naprosto běžné, dělá to každý. Po té reklamě na auto nám psala spousta Američanů, že se jim tam písnička líbila, našli si nás na internetu a chtějí, abychom přijeli na turné. Nedělali bychom kvůli popularitě reklamu na produkt, který by se nám zdál špatný, ale jinak to považujeme za přijatelné. Úspěch měla také italská reklama na pivo. Díky ní se naše píseň hrála na všech důležitých fotbalových zápasech na obrovských stadionech. To bylo zábavné.

Cítíte se být alternativní kapelou, anebo vás zajímá i mainstream?

Něco mezi tím. Máme lehce alternativní pocit, ale nebojíme se úspěchu. Někdo chce zůstat v undergroundu, protože to je jeho vášeň a baví ho malé kluby. Pro nás je to také vášeň. Hrajeme proto, že nás to baví, a nebude nám vadit, když budeme mít zítra celosvětový rádiový hit. Ale nechtěli bychom zaprodat naše duše. Tím myslím to, že sláva musí přijít čistě kvůli hudbě, ne díky hudebnímu průmyslu.

Jaké jsou vaše další plány?

Byli jsme teď hodně na turné a neuměli na něm tvořit novou hudbu. Teď jsme ale konečně nalezli rovnováhu, občas zůstaneme doma a pracujeme na nových písních. Také jsme se naučili pracovat trochu rychleji a pořídili si domácí studio. Dnes už to není takový luxus a člověku to dá velkou svobodu. Máme něco nového, ale ještě všechny písničky necháváme otevřené. Záměrně je nedotahujeme do konce. Člověk totiž vždy chce na koncertech hrát to nejnovější a my máme pocit, že bychom ještě měli hrát písničky z Control Control Control, našeho loňského alba. Další album bychom rádi nahráli příští rok. Mezitím budeme hrát po Evropě a s trochou štěstí nám vyjde plánované turné po Jižní Americe. Chceme se tam podívat.

Šárka Hellerová