Klasickou hudbu poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, na koncerty ale lidé vyráží spíše výjimečně. Roli přitom hraje cena, dostupnost i dramaturgie. Přesto má klasická hudba v Česku silné kořeny a Češi mají velmi blízko k odkazu skladatele Antonína Dvořáka, jak ukázal aktuální průzkum z března 2026 pro festival Dvořákova Praha. Zároveň však zůstává značný prostor pro to, aby si více lidí našlo cestu ke koncertnímu zážitku naživo. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Skladatele Antonína Dvořáka zná v Česku 98 procent lidí. Jeho hudební dědictví tak patří mezi nejpevnější pilíře české kultury. To potvrdily i výsledky celorepublikového průzkumu z letošního března mezi 821 respondenty. Nejznámějším dílem napříč generacemi posluchačů je jednoznačně Rusalka, kterou zná 64 procent Čechů, až s odstupem následuje Novosvětská symfonie (16 procent) nebo opera Čert a Káča (11 procent).
„Tak silné ukotvení Dvořákovy hudby je v Česku výjimečné. Mnoho lidí ani neví, že Dvořák je celosvětově nejposlouchanějším českým umělcem, na platformě Spotify má kolem 2,6 milionu poslechnutí za měsíc. O to větší je náš závazek ukazovat, že jeho hudba může být živá a aktuální i dnes,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá.
jsk
foto: Petra Hajská
